Evropská komise v pátek nastínila budoucnost systému považovaného za jeden z jejích nejúčinnějších nástrojů pro snižování příspěvku Evropské unie ke globálnímu oteplování. Návrh reformy nyní podle mnohých odstartuje měsíce sporů mezi evropskými lídry a zákonodárci.
Reforma totiž vyžaduje schválení Radou EU, která zastupuje členské státy, a Evropským parlamentem. Země jako Itálie, Polsko či Česko prosazují reformu, která bude vůči průmyslu vstřícnější. Naopak severské státy a Španělsko odmítají jakékoli oslabování klimatických ambicí Evropské unie.
„Revize systému ETS přinese průmyslu úlevu, zároveň však zachová jeho klíčovou úlohu v klimatické a energetické transformaci v souladu s evropským klimatickým zákonem,“ uvedla unijní exekutiva ve svém prohlášení.
Země EU a europoslanci se shodli na úpravě systému emisních povolenek |
Současná podoba ETS je nastavena tak, aby pomohla splnit klimatický cíl EU pro rok 2030. Pokud by systém zůstal beze změn, emisní povolenky by se vyčerpaly v roce 2039. Tento vývoj je potřeba změnit, protože mnoho průmyslových odvětví do té doby nedosáhne nulových emisí.
Cílem revize je prodloužit fungování systému i do 30. let tohoto století a sladit jej s cílem EU snížit do roku 2040 čisté emise o 90 procent, na kterém se členské státy shodly loni.
Co je EU ETSSystém obchodování s emisemi (Emissions Trading System – ETS) je hlavním nástrojem Evropské unie pro snižování emisí skleníkových plynů. Od roku 2005 ukládá evropským průmyslovým podnikům a elektrárnám povinnost nakoupit povolenku na každou tunu vypuštěného oxidu uhličitého (CO2), čímž vytváří finanční motivaci investovat do čistších technologií. Stejná pravidla platí pro emise z letecké dopravy a plaveb v rámci Evropy a také pro 50 procent emisí z mezinárodní lodní dopravy, která začíná nebo končí v unijních přístavech. |
Komise v balíčku předložila rovněž samostatný návrh reagující na obavy některých průmyslových odvětví týkající se referenčních hodnot (benchmarků) v systému ETS. Takzvané benchmarky a jejich úpravu zmiňovali například čeští představitelé opakovaně.
Referenční hodnoty určují, kolik bezplatných povolenek dostane konkrétní průmyslový podnik. Hovořilo se přitom o tom, že by počet bezplatně přidělovaných povolenek měl postupně ubývat, s čímž ale Česká republika nesouhlasila.
Komise ve svém návrhu neruší systém benchmarků, ale navrhuje jeho úpravu. Zohlední elektrifikaci výroby, což pomůže podle ní zejména chemickému průmyslu a rafineriím, a zpomalí zpřísňování některých referenčních hodnot, zejména pro teplo a paliva. Jde o další část balíčku, který má zmírnit dopady ETS na energeticky náročný průmysl, aniž by se úplně změnila základní architektura systému.
Brusel chce pravidla zpřísnit
Ve hře jsou stovky miliard eur i plnění klimatických cílů Evropské unie. ETS pokrývá přibližně 40 procent všech emisí v EU. Bez něj unie své cíle v oblasti snižování emisí nesplní.
Od roku 2013 systém vygeneroval příjmy v objemu 260 miliard eur (6,29 bilionu Kč). Přibližně 75 až 80 procent těchto prostředků směřuje do národních rozpočtů členských států, zatímco zbytek putuje do fondů EU financujících investice do čisté energie. Brusel plánuje zpřísnit pravidla, jak mohou státy příjmy z ETS využívat, což pravděpodobně narazí na odpor národních vlád.
Od spuštění systému EU zároveň průmyslovým podnikům přidělila bezplatné emisní povolenky v hodnotě 250 miliard eur (6,05 bilionu Kč). Revize rozhodne o tom, jak dlouho bude tato praxe pokračovat.
Jak systém funguje a kde platí
Každý rok musí společnosti odevzdat EU dostatečný počet emisních povolenek, aby pokryly své emise CO2. ETS omezuje množství povolenek uváděných na trh každý rok tak, aby emise postupně klesaly.
S povolenkami se obchoduje na energetických burzách. Firmy s nízkými emisemi mohou své nevyužité povolenky prodat a vydělat na nich, zatímco velcí znečišťovatelé si mohou dokoupit další, pokud je potřebují.
Každoročně se přibližně 57 procent emisních povolenek prodává na trhu, zatímco zbytek je průmyslovým podnikům přidělován zdarma, aby se snížily jejich náklady na emise CO2 a pomohlo jim to konkurovat zahraničním firmám, které za emise neplatí.
Povolenky čeká revize. Co se Bruselu s ETS nepovedlo a jak to funguje ve světě |
EU cenu emisních povolenek neurčuje. V současné době se cena povolenek v EU pohybuje kolem 80 eur (1 935 Kč) za tunu a výrazně vzrostla proti desetiletí po roce 2010, kdy byla pod hranicí deseti eur.
ETS nicméně obsahuje tzv. rezervu tržní stability, která v případě výrazných výkyvů nabídky přidává nebo odebírá povolenky z trhu, čímž může nepřímo omezovat prudké cenové výkyvy.
EU ETS se vztahuje na všech 27 členských států EU a také na nečlenské země Island, Lichtenštejnsko a Norsko. Systém je rovněž propojen se švýcarským systémem ETS. Británie z EU ETS vystoupila po odchodu z Evropské unie, obě strany však nyní jednají o propojení svých systémů obchodování s emisemi. Země jako Čína nebo Jižní Korea mají také zavedenou cenu uhlíkových emisí, avšak evropský systém je nejpřísnější a zároveň nejdražší.
U těžkého průmyslu to nezabralo
Emise CO2 ze sektorů zahrnutých do EU ETS od roku 2005 klesly na polovinu. Většina tohoto poklesu pochází z energetiky, kde cena emisí CO2 přispěla k tomu, že obnovitelné zdroje energie a plynové elektrárny se staly výhodnější než uhelné elektrárny, které patří k hlavním znečišťovatelům.
Emise těžkého průmyslu ale zhruba až do roku 2020 téměř neklesaly. Některé firmy tvrdí, že pozdější pokles emisí byl způsoben spíše uzavíráním závodů a deindustrializací vyvolanou vysokými cenami energií v Evropě a slabou poptávkou než tím, že by systém obchodování s povolenkami podporoval dekarbonizaci.
