„Volby do europarlamentu před rokem a půl vyvolaly přepřahání v soukolí evropských institucí. Očekávání byla, že dojde k výrazným proměnám, to se úplně nepotvrdilo,“ konstatoval ekonom a člen NERV Petr Zahradník.
Podle něj však minimálně v oblasti udržitelnosti Evropská komise nejen že výsledky voleb nereflektovala, ale možná v zelené politice i přitvrdila. „Cílem bude nerezignovat na zelenou transformaci, ale změnit ji tak, aby náklady na ni neohrozily konkurenceschopnost,“ dodal Zahradník.
Za důležitý pokládá rok 2026, kdy jsou už naplánovány změny v legislativě, které mají redefinovat klíčové pilíře Green Dealu. „Nejsme v Evropě součástí mainstreamu, ale je potřeba vidět, že jsme částí celku o 27 členech,“ dodal.
Pokud jde o přístup nové české vlády, očekávají průmyslníci kontinuitu.„Čekáme, že se to oseká o nějaké extrémy a dočkáme se udržitelného Real Dealu,“ řekl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Očekává tedy, že se bude nová vláda říkat co se nám nelíbí, vysvětlovat proč a vytvářet koalice.
„Ukázali jsme například, že norma EURO 7 není reálná, vysvětlili jsme proč se nám nelíbí a dosáhli změny,“ dodal.
Klíčové pro konkurenceschopnost budou i ceny energií. „Vzhledem ke kupní síle máme ceny nejvyšší, ale v absolutní částce to pravda není. Problém je v té regulované složce energií, ta stále roste,“ řekl předseda představenstva Pražské plynárenské Ludvík Baleka.
V debatě mezi účastníky rezonovaly i obavy o osud tuzemského průmyslu. „Česká republika by měla být hrdá, že třicet procent jejího HDP tvoří průmysl,“ řekl generální ředitel Tatra Trucks Kristijan Fiket. Na příkladu ukázal, že jeden z dodavatelů Tatry měl dříve v ceně dílů podíl cen elektřiny ve výši 2,3 procenta. „Dnes se dostáváme k deseti procentům a někdo to musí kompenzovat. Zaplatit to musíme my, jinak by dodavatel byl ztrátový a my bychom o něj přišli. Takto nám vyšší cena elektřiny nám sebrala celý roční budget na vývoj a výzkum,“ přiblížil.
„Musíme zůstat průmyslovou zemí, je to naše tradice. Zájmy průmyslu a životního prostředí přitom nemusí být v rozporu,“ přidal se ředitel vnějších vztahů ve společnosti Philip Morris ČR Petr Šebek.
Podle Radka Špicara Česku Evropa průmysl závidí. „S outsourcingem jsme to v minulosti jako Evropa přehnali a stali jsme se závislí na dovozech. Když se podíváte na farmaceutický či chemický průmysl nebo zelené technologie, jsme závislí na Číně a ta závislost je až strašidelná. Kdyby se stalo mezi Západem a Čínou to, co se stalo s Ruskem, hrozil by třeba fatální nedostatek antibiotik. Musíme náš průmysl posilovat a udělat vše, abychom ho udrželi a neztráceli ho,“ dodal.
Kopírovat však bezhlavě Čínu, ale ani Spojené státy, však podle něj není řešení. „Opravdu by pomohlo, kdybychom zkrátili povolovací řízení. Na novou továrnu nebo nový důl není možné čekat šest let. Neříkám, že máme jít tím čínským či americkým způsobem, ale musíme to zkrátit. A musíme snížit regulaci, nemůžeme se chlubit tím, že jsme jako první zregulovali umělou inteligenci. Ale tady jsem poměrně optimistický,“ uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.
Právě ale například zmírnění pravidel pro tzv. nefinanční reporting, tedy zveřejňování informací o dopadech činnosti firmy v oblastech životního prostředí či sociální odpovědnosti, přišlo pro některé už pozdě. „Jakou realitu tyto úpravy vytvářejí pro ty firmy? My jsme si tím prošli, lidé na tom odvedli práci, vyvinuli jsme systém. Jiné firmy to neudělaly a jsou teď v nefér výhodě,“ posteskl si Petr Šebek z Philip Morris.
„Nás to stálo řádově miliony. Vydělaly na tom jen poradenské firmy a k ničemu to nevede. Je to jen další byrokracie, jen zaměstnávám zbytečně lidi a utrácím za to,“ přidal se Ludvík Baleka.
Kristijan Fiket z Tatry přiznal, že označení Real Deal se mu líbí. „Hledáme něco vyváženého. Samozřejmě, že chceme dětem nechat lepší životní prostředí, než jsme měli my. Viděl jsem obrázky, jak vypadala Ostrava v minulém století, to nikdo nechce. Ale když půjdu evropským stylem ´Nařídím a pak budu trestat´, tak to nás zničí. A to je to, co Unie umí,“ připomněl kriticky.
Přehnané snahy Evropské komise mají podle Šebka dopady nejen na byznys, ale i do společnosti a politiky. „Vnímáme nálady, co jdou proti EU, ale za to si může Evropská komise sama přehnanými ambicemi, které pak musí revidovat. Ambiciozní může být vize, ale cíle musí být realistické a dosažitelné,“ upozornil ředitel vnějších vztahů ve společnosti Philip Morris.
„Když dáte lidem nerealistický cil, výsledkem je apatie a přístup: ono to nějak dopadne. Musíte jim dát šanci ten cíl splnit a odměnit je za jeho dosažení,“ přiblížil Baleka.
Už poněkolikáté proti sobě v debatě stála evropská byrokracie a přeregulovanost na jedné straně a akčnost zbytku světa na straně druhé. Petr Zahradník kritizoval nesrozumitelnost evropských směrnic a aktů i stav, kdy EU něco napřed s velkou slávou vyhlásí a následně potichu reviduje.
Radek Špicar pak do kontrastu postavil přístup Číny. „Dostanete pozemek zdarma, stavební povolení takřka okamžitě, masivní dotace na energie, úvěry s nulovými úroky a garance. U nás nic takového není,“ shrnul.
Energetici s průmyslníky rozebrali i optimální budoucí vývoj české energetiky. „Optimální mix je ten, že část budou tvořit obnovitelné zdroje. Potřebujeme větrné elektrárny, nejlépe asi v pohraničních horách, nějaké fotovoltaiky taky, ale maximálně tolik, abychom je nemuseli zastavovat. Zbytek bude kombinovaná výroba elektřiny a tepla, u nás musíme vyrábět i teplo,“ konstatoval šéf Pražské plynárenské Ludvík Baleka.
Ředitel Tatry upozornil, že není reálné změnit nastavení výrobních podniků, které se vyvíjely od dob průmyslové revoluce, jen na základě nařízení EU do roku 2030. „Nedovedu si představit, že bychom řekli, že v roce 2040 nebo 2050 bude Evropa bez zemního plynu, to je nerealistické,“ varoval Ludvík Baleka.
