"Každá země má svůj vlastní osud. My jsme v transformaci a západní Evropa prostě v transformaci není. Čili jejich kritéria můžeme aplikovat pouze v přiměřené podobě, která umožňuje náš rozvoj, nikoliv, aby nás blokovala," řekl budoucí premiér.
Evropská unie nemá možnost Špidlovi v zadlužování bránit až do chvíle, kdy se Česko bude ucházet o převzetí eura, tedy až několik let po vstupu do EU. A budoucí premiér dává jasně najevo, že do té doby si s evropskými mantinely pro rozpočtové schodky lámat hlavu rozhodně nebude. "Počítám, že budeme schopni vytvořit situaci, kdy dosáhneme maastrichtských kritérií, kolem roku 2007," řekl.
Země Evropské unie se už před pěti lety v "maastrichtských kritériích" zavázaly, že udrží své dluhy na uzdě, aby neohrožovaly stabilitu společné měny. Strop rozpočtového schodku si tehdy stanovily na tři procenta HDP. V dalších letech Evropa přidala další příslib - směřovat k vyrovnaným rozpočtům.
Včera se k tomu šéfové evropské patnáctky v Seville vrátili s dohodli se, že už v roce 2004 rozpočty musí být vyrovnané. Nebo skoro vyrovnané. "Přijatelný bude schodek do půl procenta HDP," uvedl evropský komisař pro rozpočet Pedro Solbes.
Závazek platí pro všechny země unie. Tedy i pro Dánsko, Švédsko a Velkou Británii, které eurem neplatí. Zatímco státům eura hrozí za porušení mantinelů vysoké finanční sankce, zmíněná trojka se žádnému nebezpečí nevystavuje. V podobné situaci bude po vstupu Česká republika a další středoevropské země. Evropská komise je může za rozhazovačné rozpočty kritizovat, ale nemá sílu jejich zadlužování zabránit.
"Je evidentní, že Evropská unie bude usilovat o vyrovnanost rozpočtů. Ať už před vstupem, nebo po něm budeme muset o tomto tématu diskutovat," uvedl český vyjednavač v unii Pavel Telička. "Nicméně od postkomunistických zemí nikdo nemůže očekávat vyrovnané rozpočty v roce 2004," dodal.
I komise sama před měsícem kandidátům vzkázala, že se mají soustředit spíš na ekonomický vzestup než na škrtání výdajů. Špidlovi tedy v zatahování rozpočtu do hlubokých schodků může zabránit jen parlament. Budoucí předseda vlády tvrdí, že se musí zadlužit, aby mohl uskutečnit své představy o státě veřejných služeb a udělat důležité reformy. Konkrétní priority zatím neoznámil.
Rozpočtový plán bude podle Špidly obsažen v programovém prohlášení jeho vlády. Koalice, která slibovala voličům šetrnější politiku, může mít ve Špidlově vládě problém své sliby plnit. "Budeme se snažit, co to bude možné, prosadit reformu veřejných financí a přivést veřejné finance k vyrovnanosti," slibuje místopředseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek.
Jak škodlivé či prospěšné budou pro Česko Špidlovy rozpočtové schodky, záleží hlavně na tom, za co se peníze utratí. Pokud to skutečně mají být investice do škol, dálnice nebo zlepšení právního systému, musí Špidla udělat zásadní obrat od současné vládní politiky. Čtyři z pěti korun v rozpočtech Zemanovy vlády totiž padly na důchody, sociální dávky a platy státních zaměstnanců. Na investice do škol nebo reformu právního systému už peníze chyběly.
Dnešní schodky nejsou investicemi, které by podporovaly vzestup české ekonomiky. Právě ve financování investic a zásadních reforem transformujících se zemí vidí odborníci i unie jediný smysl dluhů. Zadlužovat se kvůli sociálním dávkám nebo záchraně krachujících firem považují za velmi škodlivé a nebezpečné.
