Černé uhlí se loni podílelo na celkové hrubé výrobě elektřiny v Evropské unii z 3,7 procenta, což odpovídalo 105.601 gigawatthodinám (GWh). Na hnědé uhlí pak připadl podíl 5,5 procenta, respektive 154.186 GWh, informoval ve své nejnovější zprávě unijní statistický úřad Eurostat.
Zatímco v roce 1990 byly černé a hnědé uhlí druhým a třetím největším zdrojem výroby elektřiny v zemích Evropské unie s podílem 19,8 procenta, respektive 15,3 procenta na hrubé výrobě, v loňském roce se propadly na sedmé a šesté místo. Ocitly se tak za jadernými elektrárnami, zemním plynem a také obnovitelnými palivy. Oba druhy uhlí překonaly v produkci elektřiny v rámci EU nejprve jaderné elektrárny a to již v roce 1994, poté zemní plyn a to v roce 2019, vodní a větrná energie předběhla uhlí před třemi lety a solární energie před dvěma roky.
Pod zemí zůstávají miliardy tun černého uhlí, obnova těžby v Česku je nereálná |
Ještě v roce 1990 se uhlí přitom podílelo na výrobě elektřiny v EU více než jednou třetinou. Před dvěma lety klesl celkový podíl uhlí na výrobě elektřiny v Unii poprvé pod deset procent a loni sestoupil na historicky nejnižší hodnotu 9,2 procenta. V České republice je ale výrazně vyšší. Eurostat v případě Česka uvádí, že podíl uhlí na výrobě elektřiny činil v roce 2024 přibližně 36 procent. Přesná data za loňský rok zatím nejsou za všechny členské státy k dispozici.
Konec těžby černého uhlí v Česku. Jeho cesta od prvního výkopu po poslední vozík |
Pokles ve využívání uhlí k výrobě elektřiny jde ruku v ruce s rekordně nízkou těžbou a spotřebou uhlí. Loni podle odhadů dosáhla spotřeba černého a hnědého uhlí v EU nových historických minim, a to 107 milionů tun, respektive 184 milionů tun.
Některé země EU navíc v posledních letech postupně od uhlí zcela upouštějí, případně ho přestávají využívat k výrobě elektřiny a tepla. Například Portugalsko přestalo používat černé uhlí k výrobě elektřiny před pěti lety a Slovensko definitivně ukončilo těžbu hnědého uhlí v roce 2024. V EU tak zůstalo osm zemí, které hnědé uhlí stále těží.
V produkci z OZE je Česko poslední
V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procent elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie, uvádí Eurostat. To představovalo nárůst oproti stejnému čtvrtletí roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procent.
Vítr byl primárním zdrojem obnovitelné elektřiny v EU, díky němu bylo vyrobeno 44,9 procent celkové obnovitelné elektřiny, oproti 42,3 procentům v prvním čtvrtletí roku 2025. Vodní energie se umístila na druhém místě s 28 procenty, následovaná solární energií se 17,3 procenty. Zbývající obnovitelná elektřina pocházela z hořlavých obnovitelných paliv a geotermální a dalších zdrojů energie.
Vláda větrníkům „přistřihla lopatky“. Pravidla budou přísnější, obce oslavují |
Mezi zeměmi EU byl nejvyšší podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů vyroben v Dánsku a to z 90 procent, přičemž šlo převážně o větrnou energii, na druhém místě skončilo Portugalsku s 82,9procenty, jehož produkce pochází především z vodní energie a třetím skokanem byla Litva s 75,7 procenty, kde se elektřina vyrábí převážně díky větrníkům.
Naproti tomu nejnižší podíly výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů byly podle statistiky EU zaznamenány v Česku a to 12,7 procent, na Maltě to bylo 13 procent a na Slovensku 17,2 procent.
