Česku se spolu s dalšími státy podle ministra životního prostředí Petra Hladíka podařilo v Bruselu vyjednat „řadu ústupků“ ohledně nového klimatického cíle Evropské unie pro rok 2040. Jedním z nich má být i odklad zavedení nových emisních povolenek EU ETS2 o jeden rok. Ty měly původně už od roku 2027 zpoplatnit emise z fosilních paliv používaných v sektorech silniční dopravy a vytápění budov.
Utáhnu povolenky? Kalkulačka iDNES.cz spočítá, jak by zdražil otop i benzin |
„Regulační mechanismy a množství povolenek jsou v aktuální podobě nedostatečné a jeden rok navíc nepomůže. Neřeší možnost odběratelů přejít k jinému zdroji energie,“ uvedl pro iDNES.cz Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské společnosti EGU. Podle něj je chybou systému povolenek potenciálně vysoká skoková změna nákladů. „Ty se promítnou i do ceny dopravy, služeb a bude to relativně silný proinflační faktor. Posun tedy vnímám spíše jako příležitost a čas pro dojednání dalších funkčních změn,“ dodává.
„Vzhledem k chybějící tuzemské legislativě a nejasnému nastavení odklad vítáme,“ říká Ludvík Baleka, předseda představenstva Pražské plynárenské, který již dříve uvedl, že nové povolenky na plyn jsou nesmyslné a že EU v tomto směru selhala. Stejného názoru je i Jiří Matoušek, marketingový ředitel a člen představenstva společnosti Centropol, který dodává. „Odklad EU ETS2 o rok vnímáme jako první krok k celkové revizi anebo úplnému zrušení tohoto systému,“ řekl.
Nové povolenky na plyn jsou nesmyslné, EU selhala, říká šéf Pražské plynárenské |
Generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy ČR Daniel Urban zdůrazňuje, že zavedení EU ETS2 vychází z platné legislativy a je narovnáním prostředí s těmi, kdo už za emise platí v teple či elektřině. „Opakovaně jsme deklarovali a chtěli, aby k úpravám a odložení ETS2 na evropské úrovni došlo. Oceňujeme snad i lepší zabezpečení proti cenovým výkyvům. Obáváme se dalšího zvyšování nákladů pro firmy,“ zdůraznil Urban. Svaz konkrétně u zavedení ETS2 očekává dopady na inflaci až okolo jednoho procentního bodu.
Směrnice EU je pro Česko závazná
Pokud k posunu skutečně dojde, systém nových povolenek by měl být podle Hladíka spuštěn „až v roce 2028“. Na základě novely zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů však systém EU ETS2 již funguje a to od letošního ledna. Uvádí to samotný web ministerstva životního prostředí, kde se kromě jiného píše, že se tak děje „pouze“ v režimu monitorování emisí dodavateli paliv. „Od roku 2027 mají být podle evropské legislativy emise z paliv zpoplatněny a bude zahájeno obchodování s emisními povolenkami,“ uvádí informace ministerstva.
Kolik budou stát energie? Dodavatelé zlevňují, zároveň řeší nejistotu kolem povolenek |
Systém ETS2 zatím nebyl přetransformován do české legislativy. Nicméně Směrnice EU 2023/959 o uvalení ekologické daně na vytápění budov a na pohonné hmoty je pro Česko platná. Další realitou je, že dodavatelé mohou paliva v Česku dodávat od 1. ledna 2025 pouze s povolením ministerstva životního prostředí.
Součástí žádosti o povolení k této činnosti je i zpracování monitorovacího plánu. Emise z paliv jsou podle MŽP ČR zjišťovány metodou založenou na výpočtu, na základě množství dodaného nebo spotřebovaného paliva během příslušného roku, jednotkového konverzního faktoru, emisního faktoru a podílu sektorů, na které se ETS2 vztahuje a kde je palivo spotřebováno.
Strašák jménem povolenka. Kolik mohou domácnosti připlácet za topení i benzin |
„Ano, ministerstvu jsme dali monitorovací plán a to jej schválilo,“ potvrdila přednedávnem společnost Pražská plynárenská. Dodavatelé plynu se navíc již interně připravovali na variantu zavedení nových emisních povolenek od roku 2027. Jejich ceníky týkající se fixací na tři roky totiž zasahují i do období, kdy měl být systém EU ETS2 již spuštěn.
Ulevíme živnostem, rodinám i hospodám. Schillerová o EET, daních či důchodech |
Návrh programového prohlášení vznikající vlády složené z hnutí ANO, SPD a Motoristé potvrzuje odmítnutí nových emisních povolenek. A to i za cenu pokut, které by Česku kvůli tomu, že se jedná o již přijatou a platnou evropskou legislativu, hrozily.
„Kabinet odmítá rozšíření systému emisních povolenek ETS2 na domácnosti a dopravu a chce přehodnotit současný systém ETS1,“ píše se v dokumentu.
Nesouhlas nespokojených nestačil
Ministři životního prostředí zemí EU se ve středu také dohodli na cíli v oblasti změny klimatu do roku 2040. V hlasování potvrdili snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti úrovním z roku 1990, avšak s flexibilitou, která tento cíl oslabuje. Díky tomu budou moci země nakupovat zahraniční uhlíkové kredity na pokrytí až pěti procent z 90 procent cíle snížení emisí. To by v podstatě oslabilo snížení emisí požadované od evropského průmyslu na 85 procent a platilo by zahraničním zemím za snižování emisí jménem Evropy, aby doplnily zbytek.
Česko i přes ústupky text v Bruselu nakonec nepodpořilo. Podle končícího ministra Hladíka nebyly naplněny všechny požadavky, aby mohlo Česko pro návrh hlasovat. Proti klimatickému cíli do roku 2040 se na summitu postavilo mimo jiné i Polsko, Slovensko a Maďarsko, jejichž zástupci argumentovali, že by to negativně ovlivnilo konkurenceschopnost průmyslu. Nesouhlas všech nespokojených zemí však nestačil k zablokování dohody, která potřebovala podporu alespoň patnácti z 27 členských států.
Green Deal nás zničí, píší firmy šéfce EK. Brusel řeší, jak nepohřbít těžký průmysl |
Snížení emisí do roku 2040 o 90 procent Svaz průmyslu a dopravy ČR dlouhodobě odmítá jako nerealistický a ohrožující český průmysl. Z pohledu Svazu to nereflektuje proměnu geopolitické situace za posledních pár let.
„Evropský průmysl je ve velmi špatné kondici, protože jej trápí dlouhodobě vysoké ceny energií ve srovnání se zbytkem světa a klesající konkurenceschopnost i kvůli nadměrné regulaci. Obáváme se, že dopady na ČR budou disproporční kvůli vysokému podílu průmyslu na českém HDP, byť jde o unijní cíl a není stanoven příspěvek ČR,“ říká generální ředitel Svazu Urban. Jak upozorňuje, zbytkových deset až patnáct procent emisí zůstane sektorům, kde se emise zatím moc neřeší, případně jde o odvětví, u nichž je zpoplatnění politicky citlivé.
„Hlavní snížení do roku 2040 by opět nesl průmysl a energetika, pro které by to fakticky znamenalo výrazné zrychlení dekarbonizace. Přitom jen tyto ETS sektory od roku 2005 do 2024 snížily své emise o více než polovinu,“ zdůrazňuje Urban.
Místo aut obrněná vozidla. Automobilky v krizi zvažují fúzi s obranným průmyslem |
Podle Michala Macenauera ředitele strategie poradenské společnosti EGU je důležité si uvědomit, že EU je stále přibližně ze 70 procent závislá na fosilní energii. „Kombinace větru a fotovoltaiky dává dohromady jen okolo pěti procent. Nyní jsme v období racionalizace cílů i prostředků dekarbonizace. Toto bude pokračovat společně s akcelerací čím dál větších problémů především v průmyslu,“ upozorňuje.
