„Vláda a parlament plně nezavedly ETS2 do legislativy v Česku,“ zdůraznil na středeční tiskové konferenci Petr Holub, vrchní ředitel sekce ochrany klimatu ministerstva životního prostředí.
Česko společně s Francií iniciovaly tzv. non-paper, tedy neformální dokument požadující stanovení mechanismů proti prudkému růstu cen povolenek. Některé členské země z něj již dříve vyjádřily obavy, protože by následně vedl k prudkému zdražení energií.
„Iniciativa má k dnešnímu dni podporu již šestnáct zemí,“ potvrdil Holub. Dokument byl rozeslán členům EU zhruba před dvěma týdny.
Strašák jménem povolenka. Kolik mohou domácnosti připlácet za topení i benzin |
Podle vrchního ředitele Holuba návrh, s nímž přišlo Česko a získalo pro ně dostatečnou většinu států v EU a které dokonce i Komise vnímá jako konstruktivní, má velkou pravděpodobnost pro schválení do konce letošního roku.
„Tento moment pro novou vládu vyjasní podmínky celého systému a ta se rozhodne, zda ETS2 zavede do české legislativy včetně zpoplatnění povolenek od roku 2027,“ řekl.
Koho se dotkne?
Systém ETS2 se má týkat zejména fosilního vytápění a osobní i nákladní dopravy. Nevztahuje se na využití obnovitelných zdrojů, jako je dřevo, peletky, biometan a biopaliva. Povinnost nakupovat povolenky za produkci emisí nově dopadne nejen na průmysl a elektrárny, ale i na běžné domácnosti, dopravce a řidiče. Pomocí ETS2 má být nově pokryto dalších zhruba 15 procent emisí v Evropské unii. Od 1. ledna letošního roku je v platnosti již režim monitorování emisí dodavateli paliv.
Lidi nechceme vystavit zdražení pohonných hmot, řekl po jednání vlády Fiala |
Podle odhadů se cena jedné povolenky může pohybovat mezi 45 až 200 eury, což by v krajním případě mohlo zvýšit cenu benzínu až o více než 10 korun na litr. Evropská komise sice navrhla cenový strop 45 eur, po jehož překročení by se měly do systému uvolnit další povolenky, ovšem na trhu se už nyní obchodují za 70 eur a více. Několik evropských zemí se však nyní obává, že ceny povolenek by mohly vystřelit vysoko nad předpokládaný limit. Česká republika je mezi nimi.
Pro daný moment se podle Holuba podařilo vyjednat zvýšení pojistek proti růstu povolenek. „Má to věcný dopad, že povolenka bude v cenovém koridoru,“ dodal.
Nové povolenky na plyn jsou nesmyslné, EU selhala, říká šéf Pražské plynárenské |
Non-paper v kontextu Evropské unie je neformální dokument, který se používá v uzavřených jednáních mezi členskými státy a institucemi EU. Slouží k testování reakcí na možné návrhy nebo řešení problémů bez formálního závazku. A právě k takové dohodě se Praha snaží přesvědčovat další členské země.
Jedním z největších kritiků některých aspektů Zelené dohody pro Evropu, včetně ETS2 patří dlouhodobě Polsko. Polský ústavní soud dokonce nedávno rozhodl, že některé klimatické a energetické regulace EU, včetně ETS a jeho rozšíření na domácnosti (ETS2), jsou protiústavní a zasahují do základních práv občanů a fiskální suverenity státu. Slovensko se také řadí mezi státy, které mají obavy z potenciálního zvýšení cen energií a pohonných hmot a jeho dopadu na obyvatelstvo. Stejně tak Maďarsko je rovněž kritické k některým prvkům Zelené dohody a obává se negativních dopadů na své občany.
Největší obavou z důsledků ETS2 je potenciální zvýšení nákladů na vytápění a pohonné hmoty, což by mohlo disproporčně zasáhnout nízkopříjmové domácnosti a zranitelné skupiny obyvatel. K tomu se přidávají obavy z dopadu na konkurenceschopnost průmyslu a zemědělství, zejména v zemích s vyšší energetickou náročností. Sociální klimatický fond by měl být nástrojem ke tlumení těchto dopadů, ale pro mnohé země to není dostatečná záruka.
Třetina domácností již za emise platí
Evropská komise nicméně zdůrazňuje, že veškeré výnosy z emisních povolenek půjdou do státních rozpočtů a že podobná opatření jsou v zájmu kontinentu, protože Evropa se otepluje dvakrát rychleji, než zbytek světa. Odborníci proto zdůrazňují, že Evropa systém emisních povolenek potřebuje.
Dekarbonizace v Evropě a v Česku přinese podle ministerstva životního prostředí převedení provozních výdajů českých domácností, institucí a podniků z provozních plateb za fosilní paliva na investiční výdaje.
„Dekarbonizační strategie znamená 1 až 2procentní body k růstu HDP, pokud má ministerstvo financí střednědobý výhled růstu HDP o 1–2 procenta, tak dekarbonizace toto číslo zdvojnásobí,“ uvádí Holub.
Výnos z obchodování s povolenkami má být jen na boj s následky změny klimatu |
Štěpán Chalupa, prezident Komory obnovitelných zdrojů energie zdůrazňuje, že systém ETS2 je například i možnost jak se definitivně zbavit závislosti na dovozu plynu. „Za nás je zavedení ETS2 podporováno a vítáno. Je to nástroj, jak podporovat soběstačnost a nezávislost a využívání domácí energie a čistých technologií, aby se to ekonomicky vyplatilo,“ dodal.
Také podle Tomáše Habela z Asociace výrobců tepelných čerpadel a společnosti Daikin je to obrovská příležitost, jak se zbavit závislosti na fosilních palivech. „Cílem by mělo být, aby Česko co nejdříve využilo peníze z emisních povolenek a zároveň zabránilo vzniku energetické chudoby,“ sdělil.
Jiří Vecka, ředitel Teplárenského sdružení ČR uvedl, že teplárenský sektor zavedení ETS2 vítá, protože nynější ceny v odvětví jsou deformované. „Je to otázka narovnání trhu s teplem,“ řekl. Jak dodal, celkem 1587 tisíc rodin již v nákladech na vytápění platí povolenku ETS 1, což představuje 35 procent českých domácností. Jedná se o zákazníky připojené na soustavy zásobování teplem se zdroji v ETS 1 a domácnosti, které využívají elektrické přímotopné vytápění nebo tepelná čerpadla.
Emisní povolenky mimo EU
Brusel argumentuje, že na cestu k zavedení vlastního systému uhlíkového zpoplatnění se vydalo například i Turecko, které se dokonce snaží sladit se s uhlíkovým trhem EU kvůli vazbám na evropský trh a nadcházejícímu mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích EU (CBAM – Carbon Border Adjustment Mechanism).
Turecko zatím nemá plně funkční systém jako EU ETS, ale aktivně na něm pracuje a jeho zavedení se očekává v dohledné době. Podle OECD je v Turecku zpoplatněno asi 31,4 procent emisí skleníkových plynů, převážně prostřednictvím spotřebních daní z paliv, nikoli explicitní cenou uhlíku.
Emisní povolenky EU mohou vyhnat ceny benzinu a nafty přes 50 korun |
Turecko pracuje na zřízení vlastního ETS, který je součástí jejich strategie pro zmírňování změny klimatu pro roky 2024 až 2030. Motivací je částečně i to, aby turecké podniky byly konkurenceschopné vůči EU a nemusely platit uhlíkové clo při exportu do EU. Turecký parlament dokonce schválil mechanismus uhlíkového zpoplatnění pro lodní dopravu, který má zdanit emise z komerčních lodí vstupujících a opouštějících turecké přístavy, což je opatření srovnatelné s EU ETS pro lodní dopravu.
Dokonce i Brazílie nedávno schválila zákon, který zavádí Brazilský systém obchodování s emisemi skleníkových plynů. Jedná se o systém cap-and-trade, což je základní princip EU ETS. To znamená, že je stanoven limit (cap) na celkové emise a povolenky na emise se pak obchodují.
Systém je v počátečních fázích implementace. Pokrývá široké spektrum sektorů, s výjimkou zemědělství, přičemž lesnictví je očekáváno jako zdroj uhlíkových kreditů. Zákon byl schválen koncem roku 2024, ale plné spuštění a povinnosti shody se očekávají v horizontu 5–6 let. Nejprve budou společnosti čelit povinnostem monitorování a reportování.
