Komplexní ESG reporting je v současné době povinný pouze pro velké společnosti, určité povinnosti ale dopadají i na ty menší, zejména pokud jsou součástí dodavatelského řetězce. Za fiskální rok 2025 budou muset do svých výročních zpráv zahrnout report evropské firmy s více než 250 zaměstnanci, čistým ročním obratem nad 40 milionů eur nebo s aktivy v rozvaze vyšší než 500 milionů Kč. V Česku mezi ně patří například ČEZ, Colt CZ Group nebo E.ON.
„Finanční a nefinanční reporting je opravdu velká výzva. Zkusili jsme to nanečisto a byla to opravdu mravenčí práce. Na nefinanční zprávu jsme sbírali data od více než sto společností. Auditoři, kteří to musí schválit, to také dělají poprvé,“ popsala na debatě odborníků organizované Institutem pro veřejnou diskusi Michaela Chaloupková, členka představenstva Skupiny ČEZ.
České firmy jsou udržitelné, neumí toho ale využít, míní právník Sůra |
V rámci Vize 2030 si skupina ČEZ stanovila cíle založené na udržitelnosti. K zavírání uhelných elektráren ale může z ekonomických důvodů dojít mnohem dřív, možná už do tří let. V průběhu odklonu od uhlí se chce i postarat i o své zaměstnance. „Děláme to proto, že to považujeme za správné, ale také podléháme mezinárodnímu ratingu,“ říká Chaloupková.
Jak dodává, ovlivňuje to chod firmy uvnitř a také zvenku. Například německý vlastník pražského outletu Fashion Arena požadoval informace o objemu CO2 emisí teplárny Mělník za rok 2023, z níž je budova vytápěna. Společnost EP Rožnov byla již významným odběratelem, globální firmou Onsemi, vyzvána k vypracování detailního dekarbonizačního plánu, pokud chce zůstat mezi dodavateli.
„Mění nás to uvnitř a jdeme do toho proaktivně. Není to záležitost dodržování předpisů a legislativy, musíme přecházet negativním dopadům našeho podnikání,“ zdůrazňuje Chaloupková.
Skepse vůči reportingu je veliká
Alice Machová, vedoucí partnerka poradenství společnosti EY, potvrzuje, že ČEZ se na reporting ESG připravuje několik let, podobně i společnosti ve stavebnictví a dalších oblastí náročných na energetiku. „Spolupracujeme s firmami, které mají pocit, že se jich to netýká. Je to pro ně zátěž. Ale je vidět posun, vedení v tom začíná vidět plusy, například, že tímto způsobem lze ušetřit. Postupně tomu přichází na chuť. Nicméně skepse v Česku a ve střední Evropě vůči ESG je velká,“ říká Machová.
Jak však zdůrazňuje, vypracování ESG se netýká pouze EU. Ve světě vycházejí mezinárodní enviromentální standardy, na které přecházejí i firmy v Asii. A v případě, že podnikají v Evropě, mají asijské a i americké firmy povinnost podávat tuto zprávu stejně jako evropské.
Kolik stojí dobro? Firmy počítají, jak draho je vyjde nová povinnost |
Ladislav Tyll z podnikohospodářské fakulty VŠE upozorňuje, že vypracování ESG se musí věnovat odborníci, přičemž finální odpovědnost by měla ležet na majiteli. Podle něj kurz ESG z nikoho experta na tuto problematiku neudělá.
„Firmy mají najímat někoho, kdo se tomu bude věnovat, ESG manažery. Pro celkové řízení ESG je zapotřebí multidisciplinární přístup a schopnost vidět tzv. ,big picture‘. Řada firem se v tom není schopna zorientovat. Mají pocit, že když vyplní tabulky, mají hotovo,“ dodává. Správná ESG strategie podle akademika spočívá v neustálém vyvažování. „Uzavření továrny vypouštějící množství exhalací je dobré pro životní prostředí, ale špatně pro zaměstnance,“ říká Tyll.
ESG jako výzva pro malé a střední podniky
Povinný ESG reporting za letošní rok bude muset v Česku odevzdávat jen několik velkých firem. Menší firmy si však často neuvědomují, že po nich tento reporting sice zatím nemusí chtít legislativa, ale jejich velcí odběratelé ano.
Malé a střední podniky se na české ekonomice podílejí asi 45 procenty. Zároveň patří mezi nejvíce zranitelné, a to především v souvislosti s vývojem cen energií. Mezi aktuální výzvy patří jednoznačně ESG – tedy zpracovávání strategií pro dekarbonizaci, snižování uhlíkové stopy provozů a zvyšování energetické hospodárnosti.
Právě u ESG čeká mnoho podniků nepříjemné překvapení. Přestože legislativně se jich povinnost zatím netýká, první společnosti budou muset reportovat již v roce 2025, a to zpětně právě za letošní rok. Pokud jsou například jejich dodavateli, doložení mnoha informací se stejně nevyhnou. V případě samospráv pak jde například o zpracovávání místních energetických koncepcí a zásadní tlak na provoz.
Zelená hlášení dopadnou i na menší firmy. Část povinností splňují už dnes |
V následujících letech budou tisíce středních a malých firem potřebovat komplexní vyhodnocení své energetiky a její rozsáhlou modernizaci. Společnost Tedom proto vytvořila Divizi udržitelné energetiky (TEDOM DUE), která je první svého druhu na trhu. Komplexní a reálně funkční produkt má ještě ČEZ, ale ten přijímá jen velké zakázky.
„Nalézáme se v paradoxní situaci. Na firmy, ale také samosprávy, se valí největší balík povinností za poslední desetiletí. A na trhu vidíme něco, co připomíná paralýzu. Řeší se jednotlivosti místo toho, aby se řešil celek. V příštích letech se to může celému Česku vymstít,“ vysvětluje Ludmila Vozdecká, vedoucí divize udržitelné energetiky Tedom.
| Třídy energetické kompetence středních a malých firem podle Tedom | Podíl firem | Připravenost managementu v dané třídě |
|---|---|---|
| T1 – dělají maximum možného, využívají příležitosti, jsou připraveny na novou legislativu a energetiku používají jako konkurenční výhodu. (ESG ready) | 2 % | 90 % |
| T2 – jsou proaktivní, mají středně pokročilé zkušenosti, ale stále na začátku cesty (ESG) | 5 % | 75 % |
| T3 – řeší jen nezbytně nutné požadavky, vynucené legislativou | 66 % | 45 % |
| T4 – jsou pozadu i s plněním legislativních požadavků | 23 % | 20 % |
| T5 – legislativní požadavky přehlíží nebo obchází | 4 % | 5 % |
Zdroj: Tedom
