Výroba elektřiny v loňském roce stoupla o 3,2 procenta a Česko i v loňském roce zůstalo čistým exportérem. Přeshraniční saldo, tedy rozdíl mezi vývozem a dovozem, meziročně stoupl z předloňských 6,7 terawatt hodin (TWh) na loňských 7,4TWh.
Čistá spotřeba elektřiny očištěná o vlastní spotřebu na výrobu loni stoupla na 59 terawatt hodin, což meziročně představovalo nárůst o 1,8 procent. Zdaleka největší nárůst zaznamenaly domácnosti a to o 6,5 procent, spotřeba rostla i u podnikatelů, konkrétně o 1,9 procent. V kategorii velkoodběratelů na hladině vysokého napětí došlo proti roku 2024 pouze k nepatrnému zvýšení a to o 0,2 procenta, v případě velkoodběratelů na hladině velmi vysokého napětí spotřeba klesla o 2,9 procent.
Rusko nahradil Západ. Toky plynu v Evropě se otočily, česká soustava se přizpůsobila |
„Růst táhli zejména menší odběratelé z řad domácností a malých podnikatelů. Vliv měly jak klesající ceny, tak nižší teploty,“ shrnuje Jan Šefránek, předseda ERÚ. Jak dodává, rostla také výroba elektřiny i tepla. „Současně se zvýšil tranzit plynu, jehož výnosy jdou podle nově nastavených pravidel regulace ve prospěch českých zákazníků,“ říká Šefránek.
Spotřeba tepla vzrostla
Na výrobě se tradičně nejvíce podílely jaderné a parní elektrárny, v nichž se v součtu vyrobilo 81,5 procent veškeré elektřiny v Česku. Díky jádru se vyrobilo 42,6 procent elektřiny, což představovalo meziroční nárůst o 8,1 procenta. Výroba v parních elektrárnách vzrostla loni ve srovnání s rokem 2024 podle ERÚ pouze nepatrně, a to půl procenta.
Na druhé straně fotovoltaické elektrárny meziročně vyrobily o 18,6 procent elektřiny více a jejich celkový instalovaný výkon se navýšil ze 4GWe na 4,5 GWe. K poklesu výroby došlo u vodních elektráren, na tom se podílely kromě jiného také nižší srážky.
Spotřeba elektřiny loni rostla, kopírovala růst HDP, uvádí energetická skupina |
Spotřeba plynu narostla proti roku 2024 dokonce o 6,5 procent, celkově se jednalo o 7,2 miliard m3 (78,9 TWh). Podle ERÚ k tomu velkou měrou přispěly meziročně nižší teploty – zatímco předloni byla průměrná teplota roku 10,5 stupňů Celsia, loni to bylo o stupeň méně.
Tok plynu přes tuzemskou soustavu byl loni stále výrazně nižší než před vypuknutím války na Ukrajině, zároveň ale o desítky procent vyšší než v roce 2024, dodává ERÚ. Do tuzemské soustavy přiteklo 8,5 miliard m3, což byl meziroční nárůst o 39 procent. Odteklo 1,3 miliardy m3, takřka čtyřikrát více, než v roce 2024.
Také spotřeba tepelné energie v soustavách centrálního zásobování meziročně vzrostla, a to o 3,4 procenta na 68,2 peta joulů (PJ). Růst táhly zejména sektor obchodu, služeb, školství a zdravotnictví plus domácnosti. Naopak spotřeba v průmyslu nepatrně klesla (-0,1 procento). Celkově se loni vyrobilo v Česku 137 PJ tepla, což bylo o 3,1 procenta více než v roce 2024. Třetina tepla se vyrobila z hnědého uhlí, jehož využití meziročně mírně kleslo a to o 0,6 procent, uvádí ERÚ.
