Kontinuální a plošný propad spotřeby energie v Česku se zastavil. V minulém roce zvýšily spotřebu elektřiny téměř všechny kategorie odběratelů. „Nejvýraznější nárůst jsme zaznamenali na hladině velmi vysokého napětí, více meziročně spotřebovaly i domácnosti. Rostla také celková spotřeba plynu zejména po přepočtení na teplotní normál. To je velký rozdíl proti předchozím letům, kdy byla spotřeba rekordně nízká,“ říká Jan Šefránek, předseda Rady ERÚ. Jedním z důvodů byly podle něj i ceny energie, které postupně klesaly.
Celková spotřeba elektřiny činila v loňském roce 58 terawatthodin (TWh), což je sice mírný meziroční pokles o 0,6 procenta, ten byl ale způsobený výhradně snížením lokální spotřeby několika velkých podniků. Ty podle údajů ERÚ v průběhu roku přerušily provoz. Jinak spotřeba převážně rostla. U velkoodběratelů na hladině velmi vysokého napětí o 5,6 procent, u domácností o 1,1 procent a u podnikatelů o 0,2 procent. U velkoodběratelů na hladině vysokého napětí meziročně ke změně nedošlo.
Česko stále více elektřiny vyváží
Loňská výroba elektřiny naopak klesla o 3,9 procent na 69 TWh. I přesto nadále převažoval export elektřiny z Česka nad importem. Přeshraniční saldo, tedy rozdíl mezi exportem a importem, však meziročně klesl z 9,2 TWh na 6,7 TWh.
Výrobu loni snížily především přečerpávací vodní elektrárny, které meziročně zaznamenaly pokles o více než 13 procent a parní elektrárny, u nichž byl pokles produkce téměř desetiprocentní. U paroplynových elektráren poklesla výroba o 2,6 procent a u jaderných o 2,4 procent.
Naopak více elektřiny vyprodukovaly plynové a spalovací elektrárny, i když o pouhých 1,7 procenta. Výraznější nárůst produkce zaznamenaly vodní elektrárny a to o více než 12 procent a v případě fotovoltaických elektráren to bylo dokonce víc než 24 procent, vyplývá ze zprávy ERÚ o provozu elektrizační soustavy.
Podle dokumentu se také významně zvýšil také instalovaný výkon fotovoltaických elektráren. Jde o všechny FVE do 50 kW včetně a o licencované výrobny s instalovaným výkonem nad 50 kW, které vykázaly údaje u operátora trhu. Zatímco na konci roku 2023 činil 3,3 GWe, o rok později to byly 4 GWe.
Solární výkon vzrostl v Česku za rok o temelínský blok, spočítalo sdružení |
Podle údajů ERÚ se také zastavil propad spotřeby zemního plynu v Česku. Celková spotřeba plynu loni mírně vzrostla o desetinu procenta na 6,77 miliard metrů kubických (73,8 TWh). Pokud se přepočte na teplotní normál, jedná se o meziroční nárůst o 1,8 procent.
„Průběh spotřeby plynu v roce 2024 výrazně kolísal, především s ohledem na počasí, respektive využívání plynu na vytápění. Například v dubnu se spotřeba meziročně snížila o takřka dvaadvacet procent, v říjnu se naopak o více než devatenáct procent zvýšila,“ uvedl Šefránek. Jak dodal, v první polovině roku byla spotřeba meziročně o 7,9 procent nižší, ve druhé pak o 10,5 procent vyšší.
Zájem o fotovoltaiku a tepelná čerpadla v Česku klesá, upozorňují experti |
Zatímco domácnosti loni využily o 1,7 procent méně plynu, u ostatních kategorií odběratelů spotřeba meziročně stoupala, i když nepatrně. U velkoodběratelů a středních odběratelů to bylo něco málo přes jedno procento a u maloodběratelů z řad podnikatelů to bylo více pouze o 0,5 procent.
Třetí rok po sobě však významně klesal tok plynu přes tuzemskou plynárenskou soustavu. V loňském roce do ní přiteklo 6,06 miliard m3 plynu a odteklo pouze 0,34 miliard m3. Přitom v roce 2021 přiteklo do Česka 45,7 miliard metrů kubických plynu pocházejících ze zahraničí a 37 miliard m3 naopak za hranice odteklo. Zásobníky byly na konci loňského roku naplněné z více než 61 procent, bylo v nich uskladněno 2,2 miliard kubických metrů plynu.
