Navrhované změny ještě nejsou definitivní, Energetický regulační úřad zahájil ve čtvrtek teprve veřejný konzultační proces k návrhům změn regulovaných ceny elektřiny a plynu na nadcházející rok. Výsledné cenové výměry vydá úřad do konce listopadu.
Podle návrhu by regulované ceny v elektroenergetice na hladině nízkého napětí měly růst v průměru o 2,7 procenta, sdělil úřad. U vysokého napětí se čeká pokles o 2,7 procent, na hladině velmi vysokého napětí ERÚ pak snížení o 7,3 procenta.
Změnit dodavatele energií bude jednodušší, začala platit nová pravidla |
U plynu návrhy cenových výměrů předpokládají nárůst regulovaných cen o 4,7 procenta pro maloodběratele a o 4,5 procenta pro velkoodběratele.
„Návrh cenového rozhodnutí není ani šokující, ani překvapivý. Vychází z pravidel pro šestou regulační periodu (2026 až 2030), ve které bude nutno výrazně investovat do změn v energetice souvisejících s dekarbonizací,“ okomentoval návrh Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ.
„Celkově je nutno spravedlivě říct, že bez výrazného tlaku na fotovoltaiku a s tím související nové prvky v energetice by cenová úroveň nemusela růst ani inflačně. To je fakt, na nějž jsme roky upozorňovali a který se do účtu za připojování miniaturních OZE výroben běžně nepočítá,“ dodal.
Kolik si domácnost připlatí?
U sazby D02d, což je bytová jednotka, která elektřinou svítí, vaří, používá spotřebiče a jejíž roční spotřeba je 2,1 MWh by představoval meziroční nárůst regulované platby v příštím roce 2,6 procenta, což je podle ERÚ zhruba 224 Kč.
U sazby D25d, což je domácnost, která elektřinou ohřívá vodu, svítí a vaří a jejíž roční spotřeba je 3,6 MWh vzrostou podle návrhu ERÚ regulované platby meziročně o 276 Kč, což je více o 2,8 procenta.
| Domácnost | 2025 | 2026 | Meziroční změna |
|---|---|---|---|
| Byt s malou spotřebou (2,1 MWh/rok) | 8 653 Kč | 8 787 Kč | +224 Kč (+2,6 %) |
| Ohřev vody akum. spotřebičem (3,6 MWh/rok) | 9 843 Kč | 10 118 Kč | +276 Kč (+2,8 %) |
| Přímotopy a tepelná čerpadla (8 MWh/rok) | 13 147 Kč | 13 547 Kč | + 400 Kč (+3 %) |
| Poznámka.: Průměr za ČR bez daní; Zdroj: ERÚ | |||
V případě topenářské sazby D57d, kde se v rodinném domku elektřinou svítí, vaří, ohřívá se voda i topí, a to při roční spotřebě 8 MWh, si rodina meziročně připlatí 400 Kč, což je navýšení o rovná tři procenta.
U plynu by si domácnosti se spotřebou 0,84 MWh/rok, které plynem vaří připlatí zhruba 95 Kč, což představuje navýšení o 4,9 procenta. U bytu se spotřebou 18,9 MWh/rok, jehož domácnost používá plyn na vaření, ale také na ohřev vody by meziroční navýšení představovalo 4,7 procenta, což je podle ERÚ 433 Kč. V případě rodinného domu, který používá plyn na vaření, ohřev vody a také vytápění a kde je spotřeba 31,5 MWh/rok bude navýšení regulované platby představovat 4,6 procenta, což je zhruba 608 Kč.
| Složka | 2025 (Kč/MWh) | 2026 (Kč/MWh) | Meziroční změna % |
|---|---|---|---|
| Cena za distribuci | 419,48 | 445,66 | + 6,2 % |
| Cena za přepravu | 66,23 | 62,78 | -5,2 % |
| Poznámka.: Průměr za ČR bez daní; Zdroj: ERÚ | |||
Co zvyšuje ceny
Hlavním faktorem ovlivňujícím regulované ceny jsou rostoucí náklady na modernizaci a provoz energetických soustav. Opačným směrem působí pokles nákladů na zajištění systémových služeb a krytí technických ztrát, na vyšších napěťových hladinách také navýšení dotace na POZE ze státního rozpočtu.
Podle předsedy ERÚ Jana Šefránka vycházejí návrhy z aktuálně schváleného usnesení vlády, které počítá s dotací ze státního rozpočtu ve výši 24,6 miliardy Kč. Příspěvek na POZE, které momentálně platí domácnosti tak prozatím zůstává. V roce 2026 by měl dosahovat výše 495 Kč.
„Pokud by stát na sebe převzal celé financování podpory POZE, jak je nyní avizováno, ERÚ změnu do cenových výměrů neprodleně promítne,“ potvrdil Šefránek. Jak dodal, na hladině nízkého napětí by tento krok vedl k průměrnému poklesu regulovaných cen zhruba o 15 procent. „Na vyšších napěťových hladinách by byl dopad ještě výraznější,“ upřesnil předseda ERÚ. K úpravě bude úřad potřebovat zhruba 14 dní.
Karel Havlíček, pravděpodobný budoucí ministr průmyslu a obchodu formující se nové koaliční vlády, již avizoval, že jedním z prvních kroků nového kabinetu by mělo být převedení poplatků za obnovitelné zdroje energie na státní rozpočet.
Stát v průběhu energetické krize tyto poplatky, které u domácností tvoří 599 korun s DPH za každou spotřebovanou MWh, dotoval. Od roku 2024 však přešla tato platba opět na spotřebitele. V loňském roce se na regulovanou složku vybralo celkem 115 miliard korun, z toho šlo na POZE podle Operátora trhu s energiemi více než 35 miliard korun.
Současný systém je přežitek, za pět let možná přejdeme na dva tarify, říká šéf ERÚ |
Rok 2026 bude podle ERÚ prvním rokem IV. regulačního období (2026– 30), kdy budou ceny stanovovány podle nové Metodiky cenové regulace. Nová metodika zohledňuje fakt, že transformaci české energetiky doprovází výrazný nárůst připojovaných nových zdrojů, kvůli kterým je nutné modernizovat přenosovou soustavu. Podle ERÚ je nezbytné sítě posílit, digitalizovat a také zapojit více chytrých prvků.
Ačkoliv ERÚ upravuje regulovanou složku ceny energií každý rok, v posledních letech vzbuzuje tento proces pozornost kvůli zvyšování regulovaných plateb. ERÚ namítá, že jeho pravomoci nejsou neomezené a musí se řídit platnou legislativou, stejně jako další evropští regulátoři.
Jak se počítají regulované ceny
Regulovaná cena, která se každý rok mění, musí pokrýt náklady na krytí ztrát a systémové služby. V první řadě se týká výdajů na technologické ztráty v soustavách. Jde o fyzikální ztráty, kterým se nelze vyhnout. Stejně tak při přepravě plynu dochází ke ztrátám, z něčeho je nutné pohánět i kompresní stanice a podobně. Provozovatelé soustav musí tyto ztráty něčím dorovnat.
Regulované ceny energií porostou zhruba o inflaci, ujišťuje úřad |
Další výlohy představují systémové služby. Jde o náklady na udržování výkonové rovnováhy, které dopadají na provozovatele přenosové soustavy, společnost ČEPS. Ta musí v každém okamžiku zajišťovat, aby bylo v síti přesně takové množství energie, které je poptáváno. Jestliže se energie nedostává, poptává se od rychlých zdrojů čekajících v rezervě za tímto účelem. V obou případech se cena elektřiny vyrobené navíc nebo záměrně nevyrobené určuje podle vývoje na burze.
V prvním pololetí rostla spotřeba elektřiny i plynu, nejvíce u domácností |
Do nákladů, které odběratelé platí za provoz soustav v každé spotřebované megawatthodině elektřiny nebo plynu, se promítá i celkový objem spotřeby. Zde se projevuje pokles spotřeby v posledních třech letech a působí tzv. vodárenský efekt, kdy se údržba soustav rozprostírá na nižší spotřebovaný objem.
A nakonec zvyšování regulovaných cen energií souvisí s investičními náklady v soustavách, které mají spojitost s decentralizací a rozvojem obnovitelných zdrojů. Do údržby a rozvoje přenosové a distribuční sítě se v loňském roce investovalo podle Ministerstva průmyslu a obchodu zhruba o 38 miliard Kč, letos to bude téměř 36 miliard a na příští rok je plánováno více než 44 miliard korun. Další objemné investice plánují jednotlivé distribuční společnosti.
