O změnách bude ještě jednat Evropská komise, ekologové jsou ale rozčarováni.
V ČR se povinnost po několika letech odkladů zavedla až letos v červenci, ministerstvu zemědělství navíc původní plán neodsouhlasila EK, takže se schválení znovu protáhlo. Stát pak počítal s tím, že bude mít přechodná pravidla pouze na letošní léto, nová pro setí například jařin měl do legislativy dávat až nyní na podzim.
Jestli se zemědělců skutečně nakonec zpřísnění ochrany půdy prakticky vůbec nedotkne, ale není zatím jisté.
„Evropský parlament minulý týden sice schválil návrh na zrušení DZES V a IX, nicméně jedná se pouze o jedno ze tří stanovisek v rámci běžícího legislativního procesu, tzv. trialogu. K návrhu legislativy, který vydala Evropská komise, se vyjádřila Rada ministrů a nyní Evropský parlament. V příštích dnech budou tyto tři instituce hledat shodu na konečném znění úpravy podmínek Společné zemědělské politiky,“ vysvětluje mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Změny budou účinné nejspíš k prvnímu lednu, přímo aplikovatelné úpravy se pak zavedou.
Česká eroze půdy narazila. Stát narychlo mění pravidla, „zapomněl“ na konzultaci s EU |
Ekologové protestují
Ekologické organizace rozhodnutí kritizují. „Dotace budou plynout i nezodpovědným agrárním koncernům, které na svých polích dostatečně nebrání erozi. Půda bude dále mizet z polí a bahno bude dále zaplavovat vesnice, protože prostředky na prevenci budou chybět,“ sdělil spolupředseda Zelených Matěj Pomahač.
Martin Rexa z Hnutí Duha pak připomíná, že pro zrušení povinnosti hlasovala většina českých europoslanců. „Česká pravidla se dojednávala několik posledních let, aby se nyní z ničeho nic měla hodit do koše kvůli přílepku zemědělského výboru europarlamentu, a to zcela bez diskuze. Zemědělská lobby může slavit, česká půda bude mizet dál,“ sdělil.
Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal říká, že by záměr zrušení DZES V uvítal. „Jsme přesvědčeni, že zemědělci dbají na zachování přirozených vlastností půdy sami a nařizovat to nepotřebují. Půda představuje základní výrobní prostředek, což si každý hospodář moc dobře uvědomuje. Protierozní pravidla v Česku jsou navíc nastavena přísněji než v jiných zemích EU, což přidává českým zemědělcům další konkurenční nevýhodu,“ vysvětlil. Podle něj jsou odklady důkazem, že protierozní pravidla nebyla v Česku optimálně nastavena.
Nová opatření proti erozi sníží produkci, stěžují si zemědělci. Hrozí zdražování |
„Dotahují se na poslední chvíli před začátkem platnosti. Pro zemědělce to není dobré, protože hospodaření je třeba dlouhodobě plánovat vzhledem k dodržováním osevních postupů a podobně. Také slyším z regionů směrem k ministerstvu zemědělství poměrně silnou kritiku,“ dodal.
Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha ochranu půdy obecně vítá, současná pravidla ale byla podle něj už moc. „Povinné a plošné preventivní přístupy, které nerespektují místní podmínky, významně zvyšují náklady zemědělců, aniž by přinášely odpovídající efekt v ochraně krajiny.
Tyto dodatečné náklady se pak musí zemědělcům kompenzovat. „Evropská komise však navrhuje výrazné snížení rozpočtu zemědělské politiky po roce 2027,“ řekl.
Navíc podle něj bude půda před erozí dále chráněna například protierozní vyhláškou, která dál platí. Do budoucna se obává, že se objeví v EU další přísné způsoby ochrany, zejména tzv. Farm Stewardship (Správa farmy). „Ten zachovává všechna pravidla DZES včetně těch, která nyní EP navrhuje zrušit, pouze je přejmenovává,“ doplnil.
