Vedle osobní roviny je ale na celém případu zajímavější politický rozměr. A to nejméně ze dvou důvodů. Může jít o další z koaličních sporů mezi sociální demokracií a hnutím ANO. Superúředník Postránecký totiž sedí jako náměstek na ministerstvu vnitra, které ovládá právě ČSSD, zatímco ministr Brabec je klíčovou postavou hnutí ANO.
Strana zelených navíc poukazuje na Brabcovo předchozí působení v čele Lovochemie, která je součástí skupiny Agrofert (jejímž majitelem je ministr financí Andrej Babiš). „Vzniká podezření, že Erik Geuss má zůstat v čele úřadu právě proto, aby inspekce v Babišových firmách neprobíhaly,“ tvrdí šéf strany Matěj Stropnický.
Prostor pro politizaci nevidím, tvrdí Geuss
Takové spekulace však Geuss odmítá. „Nevidím žádný prostor pro nepřípustnou politizaci svého případu. Například v roce 2015 jsme uskutečnili o více než tisíc kontrol více, než jich bylo provedeno v roce 2014. V některých provozech dokonce proběhla kontrola inspekce poprvé, či po mnoha letech,“ tvrdí Geuss.
„Jsem přesvědčen, že jsem se nedopustil žádného pochybení. Nadále zůstávám ve funkci ředitele ČIŽP v důsledku svého předchozího jmenování,“ sdělil Geuss. Koncem srpna podal proti rozhodnutí superúředníka žalobu. A zároveň žádá, aby podání žaloby mělo odkladný účinek.
Než o něm však soud rozhodne, vykonává Geuss „funkci s určitým omezením“. „Dokud nebude vybrán ředitel ve výběrovém řízení dle služebního zákona, zůstává tak ve funkci dosavadní ředitel, a tím je právě Erik Geuss. Tento postup byl u ministerstva vnitra mimo jiné ověřen právníky MŽP,“ tvrdí mluvčí rezortu Petra Roubíčková.
Záležitosti, které se na inspekci týkají služebního zákona, dočasně přebral státní tajemník ministerstva životního prostředí Jan Landa.
Setrvání Geusse v čele inspekce však kritizují někteří politici. Například senátor Libor Michálek tvrdí, že tento postup hraničí s mařením výkonu úředního rozhodnutí. Zelení zase vyzvali - kvůli tomu, že nerespektuje rozhodnutí nejvyššího státního úředníka - k odstoupení přímo ministra Brabce.
Jmenován na dvakrát
Geuss byl do čela inspekce jmenován v prosinci 2014, podruhé pak vyšel vítězně z výběrového řízení, které proběhlo na sklonku loňského roku. V polovině ledna ho pak Landa znovu jmenoval do čela inspekce. Neúspěšný kandidát si však na průběh výběrového řízení stěžoval u Postráneckého, který následně Geussovo jmenování zrušil (a své rozhodnutí potvrdil i poté, co se k němu odvolal).
Podle Postráneckého se Geuss nikdy nestal státním zaměstnancem a měl být tudíž výběrovou komisí na ministerstvu životního prostředí už na podzim roku 2015 vyřazen z výběrového řízení.
Pochybnosti ohledně Geusse se objevily už v souvislosti s jeho prvním jmenováním. Na superúředníka se kvůli tomu obrátili bývalí vedoucí zaměstnanci inspekce, které nový ředitel bezprostředně po svém nástupu odvolal. Brabec se už tehdy při jmenování Geusse měl řídit čerstvě platným služebním zákonem, postupoval však podle starých pravidel.
