A ty skutečně přišly, ministerstvo životního prostředí vyhlásilo dotační titul na 300 milionů těsně před výměnou ministrů, tedy loni v půlce prosince na 30 procent výdajů projektu. Jenže dotace budou na menší projekty, než solárníci doufali.
Končící ministr životního prostředí v demisi Petr Hladík (KDU-ČSL) tehdy sdělil, že agrovoltaika pomůže produktivitě pozemků. „Chrání plodiny před extrémním počasím, zlepšuje mikroklima a zemědělcům přináší energetickou soběstačnost i úsporu nákladů. Velkým přínosem je také to, že snižuje tlak na výstavbu solárních parků na volných či ekologicky citlivých plochách, protože půda zůstává zemědělská a dál se na ní může hospodařit,“ uvedl.
Solární krachy budou pokračovat i letos, menší dotace moc netáhnou |
O to větší bylo překvapení zájemců, když v polovině ledna zjistili, že sice v souladu s výzvou musí mít projekty výkon alespoň 10 kWp, ale maximálně může jít o 1 MWp. Podle Jiřího Bíma ze Solární asociace je nyní v přípravě zhruba 150 MW agrovoltaických projektů, které se chtěly do dotací hlásit.
„Bohužel v den spuštění příjmu žádostí nás kontaktovala spousta potenciálních žadatelů, že je ve formuláři maximální instalovaný výkon omezen na 1 MWp. Tato dodatečná podmínka, která nebyla v textu výzvy vůbec uvedena, znemožnila podání většiny projektů,“ uvedl. Nyní je podle webu ministerstva přihlášeno šest projektů. Podle Bíma je to velká škoda, protože legislativa je připravena, ale dotace nekorespondují s potřebami trhu.
Agrovoltaické projekty, které investoři chtěli se zemědělci realizovat, tak aby byly připojené do distribuční soustavy a dodávány průmyslu, při současném nastavení podpořeny nebudou.
Jiří Bímodborník ze Solární asociace
Asociace proto rychlé vyčerpání alokace, kde ministerstvo hovořilo ještě o možnosti přidání dalších 200 milionů korun na projekty v „zásobníku“, nečeká. „Připravit agrovoltaiku s menším výkonem než jeden MWp je dnes ekonomicky možné pro nějaké pilotní nebo výzkumné projekty, případně pro vlastní spotřebu zemědělců. Agrovoltaické projekty, které investoři chtěli se zemědělci realizovat, tak aby byly připojené do distribuční soustavy a dodávány průmyslu, při současném nastavení podpořeny nebudou,“ popsal Bím.
Podle Michala Petřeka ze společnosti distribuující solární panely Raylyst je obtížné odhadnout, jak celá výzva dopadne. „Dá se ale čekat, že se prostředky postupně vyčerpají, neodhadujeme, že by něco zbylo. A pokud stát bude chtít agrovoltaiku dál systematicky rozvíjet, další kola by měla ideálně počítat i s většími žádostmi a projekty,“ poznamenal.
Mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí řekla, že nejde o žádnou změnu na poslední chvíli. Kdyby se podle ní vypisovaly programy pro větší projekty, nemohly by být nárokové, ale podpora by se soutěžila. Navíc byl rámec podpory takto notifikovaný už v roce 2021. Podle Bíma se ale u jiných dotací povedlo ministerstvu konzultacemi s komisí uhádat větší výkony, tentokrát však ne.
Zemědělcům jen malé projekty nevadí
To ale nevadí zemědělcům. „Omezení na 1 MWp nevnímáme jako problém, tento výkon je srovnatelný například s bioplynovou stanicí. Naopak může zabránit rozšiřování solárních parků na zemědělské půdě, která by měla být využita primárně pro pěstování plodin,“ sdělil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Podle komory by měli zemědělci naopak jít cestou vlastní spotřeby elektřiny, pomoci projekty tak podle něj mohou hlavně v energeticky náročných oborech, jako je vinohradnictví nebo ovocnářství, kde se plody dlouhodobě skladují.
Podle prezidenta komory Doležala je tak větším omezením kapacita distribuční sítě a samotná výše investice. Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha se pak zamýšlí, zda agrovoltaika vůbec pomůže zemědělcům dostat se do kladných výsledků zvlášť v případě prodeje energie do sítě. „Trh s elektřinou v Evropě se nachází v období velkých strukturálních změn. Dříve byly země jako Německo významnými vývozci elektřiny, ale dnes jsou čistými dovozci. Tento trend se týká i dalších zemí, včetně těch, které jsou nám geograficky blízké, a podle odborníků se něco podobného může očekávat i v ČR,“ říká předseda.
Lego pro energetiky versus spekulanti a úřady. Jak se staví velké modulární baterie |
Podle něj se pak dá do budoucna očekávat větší volatilita cen na trhu kvůli větším výpadkům elektřiny z obnovitelných zdrojů (OZE). „Zemědělec se může ocitnout v situaci, kdy v časech vysoké výroby z OZE bude prodávat elektřinu za nízké ceny, nebo dokonce se ztrátou, kdežto v obdobích, kdy jeho panely nevyrábí, si bude muset nakupovat elektřinu za vysoké ceny, což mu neumožní generovat úspory,“ uzavřel.
