„Nechtěli jsme na stáří někde shánět dřevo nebo tahat uhlí ze sklepa. Plyn měl být pohodlným a levným řešením topení, ohřevu vody i vaření,“ řekla MF DNES osmdesátnice Drahomíra Bendová.
Jenže v létě seniorům skončila fixace cen energií. Cena plynu poskočila z 1 185 na 3 087 korun za megawatthodinu. Zatímco do té doby platili při roční spotřebě plynu 23,87 megawatthodiny 28 281 korun za rok, nově to bude 73 700 Kč.
Ještě více jim zdražila elektřina, jejíž cena vzrostla z 6 261 korun na 10 334 korun za megawatthodinu. Při téže spotřebě jako loni, tedy 1,7 megawatthodiny, zaplatí za rok 17 568 korun místo původních 8 463 korun. Celkové pravidelné platby za plyn i elektřinu tak vycházejí na 7 606 korun měsíčně. „Dům bohužel nemáme zateplený a výhrou nejsou ani stará dřevěná okna,“ připouští Bendová.
Zastropování cen v číslech: kolik skutečně zaplatíme za plyn a elektřinu? |
V podobné situaci jsou tisíce seniorů napříč republikou, kteří mají velmi omezené možnosti, jak na plynu a elektřině ušetřit. Nemohou si totiž dovolit stotisícové investice do zateplení či úsporných spotřebičů.
Jako první pomoc radí experti navštívit poradenské aplikace a weby zaměřené na úspory. Například společnost ČEZ vytvořila ve spolupráci s odborným portálem TZB-info web Šetřím.cz, kde si lze zadat parametry konkrétní domácnosti a zjistit vhodná úsporná opatření.
„Stránka funguje velmi jednoduše a intuitivně. Lidé zadají, jestli bydlí v domě, nebo v bytě, velikost vytápěné plochy, čím topí, a hned zjistí přibližnou optimální spotřebu. Web následně doporučí konkrétní opatření i s výškou možné úspory,“ vysvětluje Dagmar Kopačková, ředitelka portálu TZB-info. Podle ní občas nejde jen o úspory, ale spíše o omezení zbytečného plýtvání energiemi.
Alobal za radiátorem
Největší energetickou zátěží je vytápění. První radou proto bývá topit na nižší teploty. V konkrétním případě manželů Bendových už ale další prostor pro snižování teploty v místnostech není – teplota nepřesahuje 21 stupňů.
„Nemáme už kde více omezit spotřebu. I v největších mrazech topíme jen na wawkách v jedné místnosti, a to v kuchyni, centrální plynové topení zapínáme až kvečeru,“ říká paní Drahomíra.
Přitápění plynovým topidlem waw má podle ní výhodu v tom, že není nutné hned od rána pouštět centrální plynový kotel a ohřívat i „trubky“. Aby senioři zabránili ztrátám tepla, polepili plochu za radiátorem hliníkovou fólií. Díky tomuto opatření mohou snížit spotřebu až o 0,3 megawatthodiny ročně.
„Existuje spousta věcí, které je možné udělat zdarma, a přitom si vůbec nesnížíme pohodlí. Velký význam má například správné větrání. Místo neustále otevřených ventilaček vyvětrat několikrát za den pár minut naplno otevřenými okny. I taková drobnost dokáže ušetřit až 2,3 megawatthodiny ročně, což se rovná úspoře přes 10 tisíc korun,“ uvádí Zdeněk Remr, specialista na úspory energií v ČEZ Prodej.
Zastropováním cen energií si stát na dluh kupuje čas, míní energetičtí experti |
Experti také obvykle doporučují snížit teplotu v době, kdy lidé nejsou doma, a to ideálně na 15 stupňů. To se ale v případě důchodců stává velmi zřídka.
Vzhledem k výši důchodu si Bendovi, podobně jako většina seniorů, nemohou dovolit větší investiční zásahy, například do vybudování jiného typu vytápění. Pokud by například chtěli alespoň kamínka na uhlí či dřevo, znamenalo by to v jejich případě vyvložkování komína za zhruba 10 tisíc korun. Tuto variantu však zavrhli i proto, že shánění a nošení paliva by v jejich vysokém věku a částečné invaliditě bylo příliš náročné. Navíc toto řešení není příliš ekologické.
Senioři si aspoň pravidelně platí za revize plynového kotle a spalinové cesty. Pokud je totiž cesta zanesená nebo kotel nefunguje, tak jak má, spotřeba energií se zbytečně zvyšuje. Součástí údržby je také odvzdušnění topení, které majitelé domu provádějí jednou za tři měsíce.
Bojler, nebo karma?
Dalším „žroutem“ plynu je v domácnosti Bendových průtokový ohřev vody plynovou karmou. U té ale není možné snížit teplotu. Pokud by ji vyměnili za bojler, moc by si nepomohli, protože ohřev vody elektřinou vychází dráž.
Lidé, kteří mají plynový kotel se zásobníkem nebo zmíněný bojler, mohou snížit jejich spotřebu snížením teploty ohřevu. Některé domácnosti ji mají nastavenou i na 80 stupňů. To nejen zvyšuje spotřebu energie, ale také může vést k poškození trubek.
„Nastavením teploty ohřevu mezi 50 a 60 stupni Celsia se spotřebuje až o 0,62 megawatthodiny energie ročně méně, což představuje úsporu v řádech tisíců korun, aniž by to jakkoliv omezilo komfort uživatelů domu,“ říká Remr.
Elektřinu zase často doslova „hltají“ spotřebiče, zejména lednice. Vzhledem k tomu, že mají Bendovi novou ledničku, nemusejí už investovat do úspornější. Zjistili však, že jim spotřebu výrazně zvyšuje skoro půlcentimetrová námraza, a to až o 75 procent.
Dvojkou ve spotřebě energií v kuchyni je sporák. Podle aktuálních ceníků stále ještě vyjde levněji plynový než elektrický. Experti radí volit vhodné nádobí – například hrnce s nerovným dnem se nedokonale prohřívají, což vede k větší spotřebě energie. Nejúspornějším nádobím je to nerezové nebo měděné.
Nejméně úsporné je vaření na smaltovaném nádobí. Spoustu energie pomůže ušetřit i vaření s pokličkou, uvařit lze tak až třikrát rychleji. Ještě více energie lze uspořit s tlakovým hrncem (až 80 procent času a 60 procent energie).
Manželé Bendovi si aktuálně šetří na zateplení domu. Vzhledem k cenám stavebních materiálů k němu ale dojde nejspíš až příští rok.
„Zateplení fasády je investice s dlouhodobým efektem, kterou podporuje stát prostřednictvím dotačního programu Nová zelená úsporám. Při dodržení nejvyšších standardů dokáže ušetřit až 9,20 megawatthodiny ročně,“ dodává Remr. Na druhou stranu zateplení rodinného domu by vyšlo minimálně na 300 tisíc korun, je proto třeba počítat s návratností okolo deseti let.
