České energetice budou v příštích letech vedle jádra dominovat Investice do plynových a obnovitelných zdrojů. Velké investice bude potřebovat průmysl a sektor budov k úpravě a navýšení energetické efektivity. Dohromady může jít o přibližně 1 500 miliard korun.
Soustava zdrojů elektřiny si vyžádá především náhradu za zhruba 30 terawatt hodin (TWh) vyrobené elektřiny z uhlí, tedy za přibližně 38 procent v současnosti vyrobené elektřiny. Teplárenství bude potřebovat nahradit přibližně 16 TWh tepla vyrobeného z uhlí, což představuje asi polovinu veškerého centrálně dodávaného tepla. Dohromady za tento segment půjde o investici ve výši okolo 900 miliard Kč.
Superinvestice do drátů. Česko do přenosové soustavy nasype desítky miliard |
Odborníci na konferenci Energetika 2024 se shodli, že transformace energetiky vyžaduje nahradit převážnou většinu fosilních primárních zdrojů, zejména uhlí a ropných paliv.
„Náklady společností požadované dekarbonizace by firmy nemusely tolik bolet, protože téměř polovinu potřebných financí by měly být schopné pokrýt veřejné zdroje. Podpora investic do energetiky je účinnou brzdou růstu cen energií a je v zájmu státu,“ řekl Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno, která konferenci pořádala. Podle něj bude vlna investic v energetice pro průmysl významnou příležitostí.
Jak uvedl Jan Kalina, člen představenstva společnosti ČEZ a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika, k zajištění výkonové přiměřenosti bude po odstavení uhlí potřeba 3,5 až 5,5 GW řiditelných zdrojů, které mohou vzniknout transformací teplárenství a výstavbou samostatných plynových elektráren.
Českému průmyslu se dýchá jen těžce. Dusí ho energie i problémy Německa |
Podle Kaliny Česko také potřebuje mechanismy, které jsou ve světě běžné. Patří mezi ně nastavení podpory pro zdroje s řiditelným výkonem, efektivně nastavená podpora pro obnovitelné zdroje včetně fotovoltaiky, vymezení akceleračních zón a také podpora akumulace a ukládání vodíku. „Stejně tak potřebujeme udržet i atraktivitu v distribuci,“ dodává.
Za největší překážku rychlejší realizace výstavby obnovitelných zdrojů považuje Kalina nedostatečnou kapacitu distribuční sítě. „Rozvoj OZE se za stávajících podmínek stává pro developery i investory neatraktivním,“ konstatuje ředitel divize obnovitelná a klasická energetika společnosti ČEZ.
Hrozí ztráta konkurenceschopnosti
Jak zdůraznil Luboš Pavlas, prezident a CEO skupiny Sev.en, do roku 2030 nevznikne v ČR žádný podstatný zdroj na výrobu elektřiny.
„Česku hrozí nekontrolované uzavírání uhelných elektráren a omezení dodávek paliva pro teplárenství a průmyslovou energetiku. Na rozdíl od Polska a Německa nemáme vyjednané kapacitní mechanizmy, aktuálně neexistuje náhrada pro 42 procent výroby elektřiny,“ upozorňuje.
Podle Pavlase státu chybí nástroje na zajištění transformace energetiky. „Ambiciózní plány v oblasti OZE nejsou řešením a narážejí na tržní a společenskou realitu. Nejsou ani sociálně citlivé. Pro Česko to znamená ztráta konkurenceschopnosti a ekonomické škody,“ říká.
Prezident a CEO skupiny Sev.en ČR zdůraznil, že Česko momentálně vyváží zhruba 9 TWh elektřiny za rok, což je při nacenění baseload cenou z Německa aktuálně 20 miliard Kč. „Značná část je příjem veřejných rozpočtů, do roku 2030 přijde ekonomika o přibližně 100 miliard Kč,“ dodává.
Horkovod dodá Brnu teplo a zbaví ho závislosti na plynu, říká ředitel Tepláren |
Řada investic v teplárenství směřuje v poslední době do kogenerace, která má podle energetiků velký potenciál posílit jeho konkurenceschopnost. „Plynové kogenerační jednotky mohou nahradit až 1,5 GW uhelných zdrojů pro výrobu elektrické energie a současně nahradit 30 procent výroby tepla z uhlí,“ uvedl Václav Klein, generální ředitel Gentec CHP a člen sdružení Cogen.
Kogenerační jednotky je možné realizovat rychleji než paroplynové elektrárny. Podle Kleina jsou vhodnou možností, jak nahradit odcházející uhelné zdroje před rokem 2030.
Na Ukrajině se kogenerační jednotky osvědčily. Firma z Brna jich vyvezla desítky |
„Jaderný zdroj lze postavit za 15 až 20 let, paroplyn za 5 až 8 let, ale uvést v provoz kogenerační jednotku trvá rok, případně rok a půl,“ zdůrazňuje Jiří Novák, business development manager společnosti Gentec CHP.
Kromě průmyslových provozů si tyto zdroje nachází své místo stále častěji v teplárnách, nemocnicích, hotelech nebo ve veřejných budovách a v bytových domech. „Výhodou plynových kogeneračních jednotek je nejen vysoká účinnost, nezávislost na výpadcích elektřiny, ale také možnost fungovat v dobré souhře s fotovoltaickými elektrárnami a tepelnými čerpadly. Pro firmy, hledající stabilitu svého energetického mixu, jsou pak stále zajímavější v rámci PPA projektů nebo vyrovnávacích služeb sítě,“ říká Miloslav Kužela, obchodní ředitel společnosti TEDOM.
Energetické štítky budov ve velkém propadají, řada majitelů to netuší |
Jen samotný sektor sítí bude především pro bezpečné připojení velkého množství nových malých zdrojů potřebovat investice do posilování a digitalizace ve výši zhruba 500 mil. Kč a půjde o navýšení o přibližně 40 procent oproti situaci bez vlivu dekarbonizace.
Energetici se shodují, že v Česku došlo k mírnému zlepšení investičního prostředí v oblasti energetiky, a to díky dokončení tendru na nové jaderné bloky, usnadnění instalací fotovoltaických elektráren, odchodu od využívání ruské ropy nebo schválení systému podpory kombinované výroby elektřiny a tepla.
Podle Macenauera je třeba v tomto trendu pokračovat. „Investice jsou vždy přínosem nejen pro průmysl, ale i pro obyvatele. V energetice je stále mnoho témat, která musí politická reprezentace vyřešit. Například jde o urychlení povolování energetických projektů nebo další nezbytná opatření, jako je podpora investic do nových stabilních zdrojů elektřiny, nastavení podmínek pro rozvoj větrné energetiky nebo kodifikace akumulace elektřiny,“ upozorňuje s tím, že investice do energetiky mají větší důležitost než investice do dopravní infrastruktury.
