„Poplatek za obnovitelné zdroje (POZE) má převzít stát,“ píše se v návrhu programového prohlášení vznikající vládní koalice ANO, SPD a Motoristů.
Výše poplatku na podporu obnovitelných zdrojů se v průběhu let měnila. Zatímco v době svého zavedení před devatenácti lety činil poplatek kolem 39,45 Kč za megawatthodinu, kvůli solárnímu boomu vyrostl do roku 2013 až na 583 Kč/MWh. Jeho maximální výše byla později zastropována na 599 Kč/MWh s DPH. V reakci na vysoké ceny energií ho od října 2022 do konce roku 2023 hradil plně stát, od ledna 2024 se však opět vrátil na složenky spotřebitelů.
Kolik budou stát energie. ERÚ zveřejnil první návrh, nová vláda slibuje změnu |
Energetický regulační úřad (ERÚ) zveřejnil 30. října návrhy regulovaných cen u elektřiny a plynu pro rok 2026. Zároveň oznámil, že prozatím poplatek POZE ponechává. K jeho zrušení je třeba nové usnesení vlády.
Politika Evropské unie a solární boom
Hlavním důvodem zavedení poplatku POZE byla politika Evropské unie. Česká republika se v EU zavázala ke zvyšování podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě. V roce 2006 šlo o nerentabilní investice, motivací k odklonu zejména od uhlí k čistějším zdrojům měl být systém dotací.
Návrh zákona podávala vláda Stanislava Grosse (ČSSD), definitivně byl přijat koaličním kabinetem tvořený stranami ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU, v jehož čele stál Jiří Paroubek. Proti vystupovala hlavně tehdejší ODS. Zákon byl schválen Parlamentem a účinnosti nabyl 1. srpna 2005, přičemž povinnost platby poplatku pro spotřebitele začala od roku 2006.
Chalupa: Za solární energii zaplatíme bilion, dobrý nápad brutálně zneužili |
V roce 2008 stanovil Energetický regulační úřad výkupní cenu pro nově uvedené fotovoltaické elektrárny na 13 460 Kč/MWh (bez DPH), což byla jedna z nejvyšších cen v Evropě. Součástí podmínek byly i garance určené primárně pro financující banky o jejím nesnižování, přesněji snižování o maximálně pět procent ročně.
V letech 2009 a 2010 však světový trh zasáhlo prudké zlevnění fotovoltaických panelů. To česká legislativa nedokázala dost rychle zohlednit v podobě snížení garantované výkupní ceny. Nastal obrovský boom, investoři spěchali s výstavbou obřích solárních parků. Do půlnoci roku 2010 totiž ERÚ uděloval licence s garantovanou výkupní cenou 12 Kč/kWh, od Nového roku 2011 to bylo již „pouhých“ 5,5 koruny za kWh. Tyto ceny platí na 20 let od uvedení solární elektrárny do provozu a každý rok jsou valorizovány. Podle odborníků došlo tehdy k regulační chybě, která měla miliardové dopady.
| Domácnosti, spotřeba v MWh (D sazby) | 15 266 745 |
|---|---|
| POZE v Kč bez DPH (2024) | 495 |
| POZE v Kč vč. DPH (2025) | 599 |
| úhrada domácností v miliardách Kč | 9,144 |
„Domácnosti hradí za solární boom z let 2010 ročně více než devět miliard Kč včetně DPH. Další miliardy pak doplácí stát. Podobně to je u spotřeby firem,“ upozorňuje Jiří Matoušek, marketingový ředitel a člen představenstva společnosti Centropol.
Z plošné podpory energií na nulu. Podniky zaplatí i stovky milionů navíc |
Podle Michala Macenauera, ředitele strategie poradenské společnosti EGU, byl od začátku dotační systém nastavený špatně. „Poplatek POZE sehrál velmi negativní roli. Vytvořil odpor k fotovoltaice a veškeré zelené elektřině, která v racionálním množství do zdrojového mixu patří. Zároveň každý rok vysává z našich peněz přibližně 50 miliard Kč s mizivým efektem snížení emisí CO2,“ řekl pro MF DNES. Jak dodává, část těchto prostředků sice jde zpět vlivem zavedení kompenzací a daní, ale nejmenší možné číslo doplacení z peněz občanů za dobu podpory činí přibližně 300 miliard korun. „To je cena, za kterou se dá pohodlně pořídit jaderný blok s životností více než 60 let a roční výrobou okolo 8 terrawatthodin (TWh). Podporované fotovoltaiky vyrobí ročně přibližně 1,6 TWh,“ zdůrazňuje ředitel strategie EGU.
Kolik by ušetřily domácnosti
V případě, že by stát pro rok 2026 převzal platbu za POZE na sebe, pak by modelová domácnost s distribuční sazbou D02d a spotřebou 3 MWh ušetřila na území ČEZ Distribuce za rok 1 797 Kč. Regulované ceny se podle propočtů společnosti Centropol meziročně sníží o 12,9 procenta a celková cena za elektřinu poklesne o 10 procent.
Na energiích domácnosti nakonec příští rok ušetří. Kolik přesně, se teprve ukáže |
Domácnost s distribuční sazbou D25d a spotřebou 5,5 MWh by pak ušetřila 3 294 Kč, regulované ceny by se jí v tomto případě snížily meziročně o 20,4 procenta a celková cena za elektřinu by poklesla o 13 procent. A nakonec u distribuční sazby D57d a spotřeby 12,5 MWh by zrušení poplatku POZE znamenalo úsporu ve výši 7 487 Kč. Regulované ceny by se v tomto případě meziročně snížily o 30,3 procenta a celková cena za elektřinu by poklesla o více než patnáct procent.
| Domácnost podle distribuční sazby a spotřeby | roční spotřeba v MWh | úhrada na POZE v Kč vč. DPH za rok |
|---|---|---|
| D02d, domácnost, která elektřinou svítí, vaří a používá pro běžné spotřebiče | 3,0 | 1 797 |
| D25d, domácnost, která elektřinou svítí, vaří, používá pro běžné spotřebiče a elektřinou ohřívá vodu | 5,5 | 3 294 |
| D57d, domácnost, která elektřinou svítí, vaří, používá pro běžné spotřebiče, ohřívá vodu a elektřinou vytápí | 12,5 | 7 487 |
| Zdroj: Centropol |
Jiří Matoušek považuje rozhodnutí přenést náklady na platby za podporované zdroje plně anebo částečně na státní rozpočet za správné. “Pokud k tomu bude v prvním kroku zařazen rozumný vývoj ostatních položek regulované složky ceny, dojde v příštím roce k podstatnému meziročnímu snížení cen elektřiny. Pozitivní a podstatný vliv pocítí také firmy,“ dodává.
Podle Jakuba Odložilíka, ředitele TEDOM energie jsou poplatky POZE a obecně distribuční část ceny energií dobrým nástrojem, jak motivovat zákazníky k řízení vlastní spotřeby. „Výsledkem je, že mnozí ji snižují a případně instalují vlastní výrobní kapacity, čímž se stávají energeticky nezávislejšími. Jak se s těmito poplatky nakládá, je věc druhá,“ upozorňuje.
Jak odblokovat síť pro nové zdroje a ušetřit. Změna přišla pozdě, tvrdí experti |
Distribuční část ceny slouží k zajištění, obnově a rozvoji sítě, což je podle něj jednoznačně správně. „U příspěvku na POZE je problém v přerozdělování podpory výrobcům s dotovanými výkupními cenami, které byly v minulosti často nastaveny velmi vysoko. V takových případech je nespokojenost zákazníků pochopitelná,“ dodává.
Nicméně plošné snížení POZE nepovažuje Odložilík za rozumné. „Znamenalo by to vyšší náklady pro státní rozpočet a vedlo by to ke ztrátě motivace investovat do úspor a nových zdrojů. U větších firem už nyní pozorujeme, že nízká cena distribuce tlumí zájem o úsporná opatření i nové výrobní kapacity a tento trend by zesílil,“ argumentuje. Jak dodává, smysluplné by bylo spíše cílit zvýhodnění na sdílení energie a na zákazníky, kteří se chovají odpovědně a snižují spotřebu díky chytrým technologiím a výstavbě zdrojů.
Spotřeba uhlí byla loni rekordní, navzdory přechodu na čistou energii, říká zpráva |
Podobného názoru je i Michal Macenauer. Podle něj půjde o další nákladovou položku rozpočtu. „Ty peníze budou chybět jinde. Vládě bych doporučil tuto položku kompenzovat jen energeticky náročnému průmyslu, který zaměstnává více než 400 tisíc lidí a který je ve vysokém ohrožení,“ říká.
Z části neutracených peněz by bylo podle šéfa EGU mnohem výhodnější zavést i další, především investiční dotace pro dekarbonizaci průmyslu. „Průměrnou domácnost těchto 600 Kč za megawatthodinu nebolí,“ je přesvědčený Michal Macenauer.
Jak je to s poplatky za OZE u sousedůZatímco koncový spotřebitel na Slovensku platí za podporu obnovitelných zdrojů nepřímo prostřednictvím regulované složky ceny elektřiny, která se nazývá Tarif za prevádzkovanie systému (TPS), v Německu byl poplatek, v Česku označován jako POZE, zrušen. K 1. červenci 2022 se „EEG-Umlage“ snížil na nulu a k 1. lednu 2023 byl v rámci vládních opatření na stabilizaci cen energií oficiálně odstraněn. Jeho původní cílem bylo financovat rozdíl mezi garantovanými výkupními cenami elektřiny z obnovitelných zdrojů a tržní cenou. Vzhledem k vysokým cenám elektřiny na trhu v posledních letech, kdy byla tržní cena vyšší než garantovaná, se systém financování změnil. Podpora obnovitelných zdrojů je nyní v Německu financována ze státního rozpočtu a příjmů z národního obchodování s emisními povolenkami. To znamená, že spotřebitelé v Německu, ať už domácnosti, nebo většina firem, již tento poplatek na faktuře za elektřinu neplatí. |
