Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvPodle Švába můžeme brzy přijít o klíčové vlastní zdroje energie a to bude mít vliv jak na český průmysl, tak na peněženky běžných lidí.
„Skutečně bychom museli části soustav vypínat, případně půjde cena nad všechny myslitelné meze. Nechci strašit nějakými velikými blackouty nebo nedodávkami, to asi ne, ale ta míra problémů pojede exponenciální řadou nahoru.“
Už před měsícem varoval před vážnými problémy státní provozovatel přenosové soustavy, společnost ČEPS. Podle ní může mít česká energetická soustava za deset let i přes navýšení dovozu elektřiny ze zahraničí problémy s dostatkem zdrojů pro zajištění energetické spolehlivosti. Do roku 2035 tak bude potřeba dobudovat zdroje s výkonem až 1 900 megawattů.
Bude vůbec nějaká elektřina?
„Ale pozor, na dovozu můžeme být závislí už příští rok, jiné zdroje uvádějí rok 2026, ale to je jedno, je to za rohem,“ uvádí Šváb. „Pokud však chceme mít energetiku závislou na dovozech, musí nám energii někdo být ochotný prodat.“
Podle analytika sice zatím problém nenastal. „Ale trend v zahraničí je jasný. Stejně jako u nás i jim chybí zdroje. A hlavně – zdroje budou chybět v budoucnu. A kruciální otázkou je, jestli vůbec bude k dispozici nějaká elektřina ve chvíli, kdy ji budeme nutně potřebovat.“
Pracovníci české distribuční soustavy podle Švába už v minulosti odvrátili stavy, kdy hrozil velký problém s dodávkami energií. „Ale v jeden okamžik se prostě ucho utrhne. Naše soustava je robustní z doby, kdy se vybudovala. Je stále ještě velmi spolehlivá ve srovnání třeba s ostatními evropskými státy, ale má své technické limity.“
„Řeknu to jasně. Pokud bychom vypínali uhelné zdroje, aniž bychom za ně měli relevantní náhradu, kterou jsou v podstatě pouze plynové a jaderné zdroje, tak může nastat problém. Nevím, jak jinak srozumitelně před tímto scénářem varovat,“ vysvětluje analytik.
Podle něj je samozřejmě naprosto správné stavět veliké množství obnovitelných zdrojů energie, tedy solární či větrné elektrárny, které mohou zejména v letních měsících významně snižovat cenu elektřiny. Vedle toho je ale nutné mít k dispozici stabilní zdroje pro případ, že nebude foukat vítr a svítit slunce.
Za energetickou krizi mohou povolenky
„Prostě může nastat souhra klimatických podmínek i nepříznivá mezinárodní situace. Existuje spousta věcí, které na to mají vliv, ale pokud máte stabilní zdroje ve vlastní režii, což je v energetice státu důležité, tak jste schopni tomu všemu předcházet,“ míní analytik.
Ale s podobnými problémy se mohou potýkat i jiné státy, na kterých by mělo být v budoucnu Česko závislé v souvislosti s dovozem, například Německo.
„Německo ještě neupřesnilo, kde vezme plyn do plynových elektráren, které by měly nahradit uhelné elektrárny. Pokud by Němci postavili elektrárny s 25 GW výkonu, což je jejich plán, tak bude potřebovat buď velmi kapacitní tranzit přes střední Evropu, nebo obnovení Nord Streamu, a to by měl někdo říct nahlas,“ soudí Šváb.
Podle něj zřejmě právě proto němečtí politici, v poslední době dokonce i kancléř Olaf Scholz, s Ruskem komunikují a „neuzavírají si pro dodávky plynu z této země zadní vrátka.“
Vláda i trh zatím shodně říkají, že Česko zatím uhlí potřebuje. Výrobci elektřiny ale argumentují, že při určité ceně emisních povolenek už se jim výroba proudu z uhlí nevyplatí. Naplní se tedy brzy černé scénáře a některé české uhelné zdroje ukončí už v roce 2025 provoz, přestože by Česko mělo uhelné zdroje energie používat až do roku 2035?
„Ještě na jaře tohoto roku byla situace skutečně nepříznivá. Mám k dispozici skutečně relevantní informace o tom, že tito producenti budou elektrickou energii z uhlí za stávajících podmínek vyrábět ještě v roce 2025 a 2026. Nicméně na rok 2027 kladou už veliké otazníky a na rok 2030 v podstatě říkají, že s výrobou elektřiny z uhlí je konec,“ doplňuje Šváb s tím, že by to pro energetickou bezpečnost a soběstačnost ČR mělo velmi negativní vliv.
Politici se bojí říct, že plyn kvůli povolenkám citelně zdraží, říká člen představenstva Centropolu |
Analytik ještě v Rozstřelu dodal, že jednou z možností, jak se tomuto scénáři vyhnout, je zastropovat cenu emisních povolenek. Poté by producenti s vypínáním uhelných elektráren ještě mohli nějakou dobu počkat. Podle něj jsou právě povolenky mechanismem, který má na trh a zejména na cenu za elektřinu zásadní vliv.
„Uvědomte si, že klíčový vliv na prudký nárůst cen, který způsobil energetickou krizi, neměla válka na Ukrajině,“ konstatuje Šváb.
„Prudký nárůst přišel o čtyři měsíce dřív, kdy o válce nebyla řeč. V podstatě to souvisí s okamžikem, kdy se emisní povolenky staly předmětem spekulativních obchodů,“ dodal Michal Šváb.
Co dalšího by mohlo posílit energetickou bezpečnost Česka? Může být i pro Česko plyn solidním přechodným zdrojem pro výrobu elektřiny? A kdy tedy nastane definitivní konec uhlí v Česku? I na to odpovídal Michal Šváb v Rozstřelu.
