Dohodnutá úprava počítá s cenovým stropem 45 eur (1 100 korun) za tunu vyprodukovaného CO2, po jejímž dosažení by se automaticky uvolňovaly povolenky z rezervy tržní stability (MSR). Cenový strop byl nastaven na cenách z roku 2020.
Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka upozornil, že změny neznamenají zavedení tvrdého stropu na cenu povolenek, ale jen posílení obranného mechanismu proti cenovým extrémům. I proto podle něj nelze vyloučit, že cena povolenky překročí cenu 45 euro v cenách roku 2020, která v současnosti činí kolem 55 euro. „Růst ceny nad hodnotu 55 euro lze dokonce předpokládat. Ze začátku spíše nárazově,“ zdůraznil Peterka.
Do budoucna je ale podle Peterky plán EU k emisním povolenkám jasný, a tím je růst ceny. „Vyšší cena povolenek bude tlačit domácnosti a firmy k omezení spotřeby zatížených položek, tedy plynu, uhlí a pohonných hmot,“ řekl.
Země EU a europoslanci se shodli na úpravě systému emisních povolenek |
Očekává tak zdražování plynu, uhlí i pohonných hmot. „Při ceně povolenky na 55 euro lze čekat zdražení litru benzinu s DPH o zhruba 3,8 Kč na litr a u nafty 4,3 Kč za litr. Megawatthodina plynu pak zdraží o 326 korun a tuna uhlí o 2292 Kč. Při růstu ceny povolenky na 65 euro pak litr benzinu zdraží o zhruba 4,5 Kč, nafta o 5,1 Kč, megawatthodina plynu o 386 Kč a tuna uhlí o 2708 Kč,“ popsal Peterka.
Při ceně povolenky kolem 55 euro si tak podle něho domácnost v bytě s jedním autem, která topí plynem, připlatí zhruba 6 280 Kč za rok. Při zdražení povolenky na 65 euro si pak připlatí 7 422 Kč.
Dopady budou nerovnoměrné
Podle hlavního ekonoma Argos Capital Kryštofa Míška schválená úprava problém kolem emisních povolenek pouze zmírňuje, ale neodstraňuje. Hlavní očekávaný efekt změn vidí v omezení velkých cenových výkyvů.
„Ale neznamená to, že domácnosti a firmy budou chráněny před samotným zdražením paliv, plynu nebo vytápění,“ připomněl Míšek. Dopady nových povolenek navíc budou podle něj nerovnoměrné.
Emisní povolenky zdůrazní dopravní chudobu, lékem má být klimatický fond |
„Nejvíce je pocítí domácnosti s nižšími příjmy, lidé mimo velká města, rodiny závislé na autě a domácnosti, které nemají jednoduchou možnost změnit zdroj vytápění. U nich nepůjde o motivaci k rychlé zelené investici, ale často spíše o vynucené omezení spotřeby,“ varoval Míšek. U tuzemského průmyslu pak vidí riziko dalšího zhoršení konkurenceschopnosti.
„Česká ekonomika je energeticky a průmyslově náročnější než průměr EU, proto podobné opatření dopadá na tuzemské firmy citelněji než na ekonomiky s vyšším podílem služeb a vyššími příjmy domácností,“ dodal Míšek.
ETS 2 počítá s rozšířením systému na další sektory, zejména na silniční dopravu a vytápění budov. Jeho spuštění je plánováno od roku 2028, přičemž má podle kritiků dopadat nepřímo i na domácnosti a malé firmy prostřednictvím vyšších cen paliv a energií. Součástí zavedení ETS 2 má být i sociální klimatický fond, který má zmírnit dopady na nízkopříjmové domácnosti.
