Cena elektřiny na pražské burze už dvanáct měsíců v řadě klesá a podobně je tomu i v dalších evropských zemích. Státní kolos ČEZ například v červenci nakupoval elektřinu o pět procent levněji než v únoru. Přesto to koncoví zákazníci v příštím roce na svém vyúčtování nepocítí, naopak si připlatí.
Dodavatelé elektřiny ještě nechtějí o cenách pro příští rok spekulovat, o zdražení však mluví všichni. Ekonomové pak očekávají růst cen mezi jedním až pěti procenty. Průměrná domácnost tak musí v příštím roce počítat se zvýšením výdajů za elektřinu zhruba o 200 korun. U těch, kdo elektřinou i topí, to mohou být tisícikoruny. Pro zdražování i přes pokles cen takzvané silové elektřiny, se kterou se obchoduje na burzách, existují tři důvody. Především je to další růst příspěvků na obnovitelné zdroje, který je součástí koncové ceny elektřiny pro zákazníky.
"Silová elektřina určitě poklesne, pokles půjde nad pět procent. To, co tento vývoj asi obrátí, je příspěvek na obnovitelné zdroje," potvrzuje mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Elektřinu prodražuje také příspěvek na obnovitelné zdroje
Silová elektřina se totiž na koncovém vyúčtování podílí z necelé poloviny, stále větší význam má právě příspěvek na obnovitelné zdroje. Zaměstnanci Energetického regulačního úřadu (ERÚ) v současnosti propočítávají, kolik bude podpora obnovitelných zdrojů v příštím roce stát. Ačkoliv ještě práci nedokončili, už nyní se mluví o sumě přesahující 40 miliard korun. Tu zaplatí nakonec všichni spotřebitelé, letos je slunce a vítr stály 36 miliard.
Druhým důvodem zdražení je, že část z tohoto příspěvku za spotřebitele platí stát. Ministerstvu financí se to však už zdá moc a místo dosavadních 11,7 miliardy korun v příštím roce přispěje jen 9,7 miliardy. Dvě miliardy tak zůstanou v rozpočtu a o to víc budou muset zaplatit spotřebitelé.
Podle analytika společnosti Cyrrus Marka Hatlapatky seškrtání státní podpory znamená 30procentní zvýšení příplatku na obnovitelné zdroje. Ten by tak z dosavadních 419 korun za megawatthodinu stoupl zhruba na 550 korun. S podobným údajem operuje také ERÚ.
Podle České fotovoltaické asociace (CZEPHO) letos však k žádnému výraznému příbytku solárních elektráren nedošlo a za zdražením tak vidí zkrácení státní podpory.
"Nových instalací je sice přes tisíc, ale jde o instalace na střechách s minimálním výkonem, a tím i minimální podporou," říká šéfka CZEPHO Zuzana Musilová. Pokud by podle ní skutečně došlo k připojení všech schválených střešních elektráren o 150 megawattech, odrazilo by se to v ceně jedné kilowatthodiny jen 1,29 halíře.
Analytik Patria Finance Tomáš Sýkora to vidí naopak, za růstem stojí především příspěvek na obnovitelné zdroje. "Předpokládám růst celkové ceny za elektřinu v průměru okolo pěti procent, přičemž růst by měl jít téměř výlučně na vrub poplatku za obnovitelné zdroje. Pokles státního příspěvku o dvě miliardy pouze zvýrazní nárůst tohoto poplatku pro spotřebitele," uvádí Sýkora.
Posledním důvodem, který se do koncových cen elektřiny promítne, je růst DPH o jeden procentní bod od ledna roku 2013.
V podobné míře jako od příštího roku zdražila elektřina domácnostem už letos. Oproti loňsku se zvedla o 3,4 procenta. Na rozdíl od letoška však v minulém roce kvůli katastrofě v jaderné elektrárně Fukušima a následnému záměru vypnout všechny jaderné elektrárny v Německu zdražovala silová elektřina na světových burzách. "V době, kdy se ceny silové elektřiny na trhu meziročně snížily o několik procent, je to smutný důsledek minulých chyb ve státní politice podpory obnovitelných zdrojů," říká k tomu Hatlapatka.
V budoucnu by se přitom mohla na konečném vyúčtování objevit ještě jedna položka. Ministerstvo průmyslu prosazuje, aby občané přes účty za elektřinu dopláceli také na dostavbu Temelína.
