„S více než ročním předstihem plně v souladu se zákonem informujeme stát, že jsme nuceni vzhledem k rostoucí ceně emisní povolenky a klesajícím cenám elektrické energie ukončit provoz elektráren do konce roku 2026. Další výroba není ekonomicky únosná,“ potvrdila Eva Maříková, mluvčí skupiny Sev.en Česká energie.
Stát má nyní prostřednictvím České energetické přenosové soustavy (ČEPS) dva měsíce na to, aby vyhodnotil dopady uzavření těchto zdrojů. Následně předá nezbytné podklady Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ), aby rozhodl o dalším postupu. Zjednodušeně řečeno: buď Tykačovi nařídí, aby zdroje provozoval dál, v tom případě bude muset stát s elektrárnami uzavřít smlouvu o poskytnutí výkonu, jak vyplývá z energetického zákona, nebo potvrdí ukončení jejich provozu.
V případě pokračování výroby ERÚ stanoví podmínky dalšího provozu v obou elektrárnách a teplárně, což učiní pro každý zdroj zvlášť. Lze předpokládat, že specifické podmínky budou stanoveny pro dodávku tepla v Kladně, kde je nutné zajistit dodávky domácnostem a firmám.
„Společnost Sev.en ČEPS informovala o ekonomickém vyhodnocení provozu daných elektráren a nevyloučila možnost jejich uzavření, oficiálně nás však o ukončení provozu neinformovala. Vyhodnocení potřebnosti těchto zdrojů pro provoz elektrizační soustavy ČR probíhá podle více kritérií, kromě dopadů do zdrojové přiměřenosti a zajištění služeb výkonové rovnováhy se posuzují také síťové podmínky pro bezpečný provoz přenosové a distribuční soustavy. V současné době ladíme potřebné analytické postupy a nastavujeme proces vyhodnocování včetně spolupráce s distributory a ERÚ.“ napsal iDNES.cz vedoucí odboru komunikace ČEPS Lukáš Hrabal.
Elektrárna Chvaletice
Dodal, že pokud by ČEPS obdržela oficiální informaci o ukončení provozu, postupovala by dále v souladu s platnou legislativou. Že bude minimálně část svých elektráren Sev.en provozovat dál na základě vyhodnocení ČEPS, souhlasí i energetický expert a ředitel poradenské společnosti Invicta BOHEMICA Jan Vondráš.
„Po mnoha peripetiích v červnu přijatý zákon tzv. Lex plyn tuto možnost dává a zdroje nad 100 MW instalovaného výkonu budou muset ČEPS toto své rozhodnutí jedenáct měsíců předem sdělit. Bez některé ze sedmi našich velkých kondenzačních elektráren by se ČEPS samozřejmě vcelku bez problémů obešel. Problém je však systémový a buď se již týká nebo bude týkat i ostatních velkých uhelných elektráren. ČEPS tedy bude muset zřejmě brzy posuzovat všechny a nejen tyto tři zdroje Sev.en ,“ uvedl Vondráš.
Se zavíráním provozů samozřejmě souvisí i propouštění zaměstnanců. Jejich počet není ještě podle mluvčí přesně stanoven. „Se všemi zaměstnanci skupiny Sev.en Česká energie, pro které tento krok bude znamenat ukončení pracovního poměru, se vyrovnáme podle kolektivní smlouvy, tedy výrazně nad rámec toho, co nám ukládá zákon,“ doplnila Maříková, která současně zdůraznila, že ukončení činnosti se netýká těžby v lomu Vršany. Ta bude pokračovat dále.
Hrozí ztráta soběstačnosti
Nebýt platby za emisní povolenku, jsou v rámci českého energetického mixu hnědouhelné elektrárny stále nejlevnějším stabilním zdrojem energie pro firmy i domácnosti. Vypnutí Tykačových elektráren s sebou proto přináší hned několik rizik. Z aktuální zprávy Mezinárodní agentury pro energie (IEA) plyne, že se Česko v rámci EU řadí na třetí místo zemí s nejvyšším podílem energie vyrobené z uhlí. V nejbližších letech ale přijde změna. Ukončení provozu se totiž netýká jen uvedených elektráren, ale do roka do dvou, nejpozději však do roku 2030, čeká stejný scénář i elektrárny společností ČEZ a Sokolovská uhelná.
„Činíme veškeré kroky k ukončení těžby do roku 2030, ukončili jsme skrývku a odstavili některé technologie. Jsme v odlišné situaci než Sev.en. Za poslední dva roky se účel provozu našich elektráren zásadně změnil. Naše zdroje dnes zajišťují primárně dodávky tepla pro 52 tisíc domácností v Karlovarském kraji, pro nemocnice, školy a firmy, související výroba elektřiny z uhlí ale zhoršuje ekonomiku těchto zdrojů, proto pracujeme na transformaci teplárenství a přechodu k novým zařízením pro výrobu tepla nezatíženým povolenkou CO2. Do doby dokončení transformace bude zapotřebí takových opatření, která nám pomohou přechodné období překlenout,“ řekl Pavel Tomek, předseda dozorčí rady SUAS Group a Sokolovské uhelné.
Teplárna Kladno
Česká republika se mezi lety 2026 až 2030 navíc stane čistým dovozcem elektrické energie, čímž hrozí ztráta soběstačnosti a dostupnosti elektrické energie. V Evropě totiž nemusí být vždy dostatek energie, která by se dala do Česka dovézt. Potvrzuje to samotný ČEPS, který v posledním hodnocení zdrojové přiměřenosti přiznává, že pokud vůbec v Evropě vzniknou přebytky energií, bude záležet především na Francii a Německu, zda ji budou chtít dále vyvážet. Podobně ve své zprávě argumentuje evropská agentura ENTSOE sdružující přenosové soustavy.
ČEPS i ENTSOE také ve svých zprávách varují před tím, že když uhlí skončí do roku 2030, bude zásadně překročen povolený počet hodin v roce, kdy vážně hrozí, že spotřeba elektřiny nebude krytá domácí výrobou ani dovozem. A ten by mohl dosahovat několika desítek hodin ročně. Jinými slovy mohou nastávat masivní výpadky elektrické energie, takzvané blackouty. A například chvaletická elektrárna má jako jediná v Pardubickém kraji certifikaci pro ostrovní provoz a „start ze tmy“, tedy právě pro případ blackoutu.
Schopnost ostrovního provozu zvyšuje bezpečnost a dostupnost elektrické energie například pro nemocnice, školy či úřady v případě poruch či rozsáhlejších výpadků proudu. Jaký vliv na stabilitu soustavy bude mít odpojení chvaletické elektrárny, musí opět posoudit státní úředníci.
Opět jde o peníze
A další nepříjemnost na obzoru. Německo se chystá s posvěcením Evropské komise zastropovat ceny energií pro vybrané průmyslové podniky. Jedná se o zásadní zásah do konkurenceschopnosti, z pohledu českých podniků bude o poznání problematičtější se prosadit na tamním trhu.
„Pro jejich české konkurenty je to nevýhodná situace, ale je třeba zdůraznit, že český průmysl dosud těžil z nákladových výhod, například podstatně nižších mezd a některých služeb. Ke zhoršení relativní pozice každopádně dojde a je otázkou, jak na to bude vláda spolu s průmyslem reagovat. Plošné podpory jsou drahé pro rozpočet, selektivní podpory jen vybraným energeticky náročným provozům budou vnímány jako nespravedlivé,“ uvedl ekonom Miroslav Zámečník.
Nastupující vláda sice slibuje změny a úlevy, ty jsou ale zatím v nedohlednu. Především není zřejmé, vzhledem k nedostatku financí ve státní kase, z jakých zdrojů budou hrazeny. Stejný problém se týká i domácností, v jejichž případě pravděpodobný budoucí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček hovoří o kompenzaci v podobě odpuštění poplatku za OZE či čerpání peněz z Modernizačního fondu. Zda a kdy se tak opravdu stane, je ale vzhledem k neexistující vládě zatím nejasné.
„Očekávané uzavření tří elektráren skupiny Sev.en problémem pro Českou republiku skutečně je, byť se to řada lidí snaží zpochybňovat. Ona to je totiž jen ta nejviditelnější část problému. Vedle toho z důvodů záporných výrobních spreadů zásadně omezují kondenzační výrobu také teplárny a závodní energetiky. Navíc zbývající majitelé velkých uhelných elektráren (skupina SUAS a skupina ČEZ) uzavření také již průběžně avizují,“ uzavřel energetický expert Jan Vondráš.
