DPH podle nové verze nevyskočí v říjnu u většiny výrobků se sníženou desetiprocentní sazbou na dvojnásobek, ale zvedne se až o tři měsíce později, a to "jen" na 14 procent. Mírnější růst se vykompenzuje tím, že z něj už nebudou vyloučeny žádné výjimky. Sedm druhů potravin, které jediné měly být z růstu DPH vynechány, tak musí zapomenout na svou výlučnost.
O rok později pak zaniknou dvě daňové sazby DPH a vznikne pouze jediná ve výši 17,5 procenta. Výrobky jako například auta, elektronika či oblečení by tak mohly zlevnit, protože k nim už nebude připočítáváno dvacet procent. Naopak voda, ovoce či lístky do kina patrně podraží, protože DPH se jim zvedne o další 3,5 procenta.
Lidé se růstu přizpůsobí lépe, ale jejich důvěra je ohrožena
Nová verze reformy bude mít podle ekonomů na lidi i ekonomiku menší dopad než původní skoková varianta. Cenová hladina bude růst pomaleji, protože řada obchodníků se bude snažit růst cen zastavit vlastním snížením marží. V delším období však věci v průměru podraží.
Naopak státní pokladna bude naplňována novými příjmy také pomaleji, organizace na ní napojené tak nemohou počítat s většími dotacemi.
Nejhorší na novém plánu je ale podle některých ekonomů to, že vláda vůbec takto razantně něco mění. Dává tím najevo, že nemá jasno v tom, co chce a jak to chce získat, což podrývá důvěru v jakoukoliv reformu a její následnou účinnost. Většina ekonomů by tak zatím do nového systému nešla.
ANKETA: Jaký dopad na ekonomiku bude mít nový návrh změn DPH? Je nová varianta lepší než původní?
David Marek, Patria Finance
Nová varianta změny DPH je ve všech ohledech mírnější než původní varianta. Dopad na ekonomiku, co se týče tempa růstu HDP, bude prakticky nulový. V roce 2012 by se měla kvůli DPH inflace zvýšit o 0,9 procenta a rodinné finance to zatíží zvýšením měsíčních výdajů na osobu o 100 korun. V roce 2013 naopak inflace kvůli sjednocení DPH na 17,5 procentech klesne o 0,6 procenta, měsíční výdaje na osobu klesnou o 65 korun.
Petr Dufek, ČSOB
Nová varianta bude mít dopad podstatně menší než ta původní. Na inflaci udělá zhruba procento, proto i dopad do spotřeby i na HDP bude nižší. Původní odhady počítaly, že při zvýšení DPH na 20 procent se zatíží rozpočty lidí přibližně o 300 Kč, nyní to při prvním kroku (zvýšení dolní sazby na 14 procent) může dělat zhruba 100 korun na osobu a měsíc.
Tomáš Volf, Citfin
V principu lze určitě říct, že jakýkoli šokový nárůst daní je horší, než plynulý či postupný. Optikou státní kasy příjmy nebudou v roce 2012 takové, jako při ostřejší variantě, kdy by se většina 10% zboží přesunula rovnou do dvacetiprocentní sazby. Firmy i domácnosti se mohou připravit na postupné zvýšení DPH, což vnímáme jako lepší variantu.
Aleš Michl, Raiffeisenbank
Nevím, zda má nyní smysl sedat ke stolu a trávit čas nějakými podrobnými propočty. Za týden může být zase všechno jinak. Když vláda dokáže takto rychle změnit svůj plán, může to udělat i podruhé.
Vladimír Pikora, Next Finance
Vždy je třeba si říci, pro koho je to lepší? Pro všechny subjekty pupeční šňůrou napojené na státní rozpočet to je špatná zpráva, protože stát bude mít s nižší DPH méně a bude těžší ho vysávat. Pro domácnosti to je lehce pozitivní zpráva, pokud nejsou zaměstnány v subjektech vysávajících státní rozpočet. Moc bych to ale nedramatizoval, stát nehodlá jen méně razantně zvýšit daně, ale také méně razantně zvýšit podporu rodinám. Myslím, že obecně platí, že na ping-pongu s daněmi vydělá jen málokdo.
Ze všeho nejhorší je, že se kvůli permanentním změnám daní nedá dobře plánovat podnikání. V ekonomice se bude málo investovat. Kdo by si dnes třeba otevíral knihkupectví, když netuší, jaká bude DPH a jestli se během 10 let změní dvakrát nebo desetkrát. Hrátky s daněmi ekonomice ubližují. O to horší je, že se evidentně dělají bez analýzy.
Myslím, že nemá ani smysl dělat propočty, jak nová verze zatíží rozpočty lidí. Vše se ještě letos několikrát změní. Já nevěřím, že to, co je dnes prezentováno jako finální verze, finální verze je.
Počítáte s tím, že se zapojíte do nového penzijního systému, nebo si peníze na staří našetříte jinak?
David Marek, Patria Finance
Rozhodnu se, až budou známy definitivní parametry penzijní reformy. Nicméně významnou součástí zajištění na stáří pro mne budou úspory mimo důchodový systém, na který nechci příliš spoléhat.
Petr Dufek, ČSOB
Je velmi pravděpodobné, že se nového systému dobrovolně zúčastním. V každém případě rozhodnou detaily o tom, jak přesně bude nový systém nastaven a regulován. Nyní plně využívám možnosti dobrovolných penzijních fondů a životního pojištění.
Tomáš Volf, Citfin
Stejně jako mnoho lidí, i my máme zatím příliš málo informací. Počítáme s tím, že veřejnost budou zajímat především dvě otázky. Jednak výnosy z jednotlivých fondů, ale především problematika zajištění svých investovaných prostředků.
Aleš Michl, Raiffeisenbank
Reforma nereforma, na stát spoléhat nebudu. Věřím na děti, hypotéku a pravidelné investice do fondu životního cyklu nebo do akcií. Základní kriterium je pro mě minimalizovat riziko, že mi mé investice v budoucnu pohnojí nebo znárodní nějaký typ jako je Fico či Orbán.
Vladimír Pikora, Next Finance
Myslím, že kdo viděl naše video (článek, v němž se ekonomové Šichtařová a Pikora pouštějí do reformních plánů, naleznete zde), pochopil, že já se státem organizovanému kasinu vyhnu. Sám si naspořím více, levněji a s menším rizikem.
