„Nomura upozorňuje na známé problémy. Jde třeba o úbytek devizových rezerv nebo záporné krátkodobé reálné úrokové sazby. Tyto faktory říkají, že se fundament české měny podstatně zhoršil a podle mě jsou to dobré argumenty pro oslabení měny. To ovšem automaticky neznamená měnovou krizi a myslím, že k ní máme stále poměrně daleko,“ řekl pro iDNES.cz analytik Patria.cz Tomáš Vlk.
Vědecké publikace naznačují, že měnové krize jsou nejčastěji spojené s chronickou nerovnováhou platební bilance (národohospodářský statistický výkaz, který zobrazuje styky tuzemské ekonomiky se zahraničím). David Navrátil ale jako hlavní ekonom České spořitelny pro iDNES.cz uvedl, že to prozatím není případ české ekonomiky. Běžný účet platební bilance (rozdíl mezi vývozem a dovozem statků a služeb) byl dlouhé roky v přebytku.
Helena Horská jako hlavní ekonomka Raiffeisenbank doplňuje, že je potřeba být ve střehu. „Důvěra finančních hráčů je v této nejisté době velmi křehká. Běžný účet vykazuje nejhorší výsledek od roku 2010. Vláda musí přesvědčit finanční trhy a své voliče, že to s rozpočtovou konsolidací a se zpomalováním růstu dluhu myslí vážně. ČNB by měla nasadit všechny možné nástroje včetně jasné komunikace na boj proti inflaci a rostoucím inflačním očekáváním. Problém ve vztahu k možné měnové krizi totiž spočívá v rostoucím dvojím schodku, a to schodku veřejných financí a toho obchodního,“ napsala pro iDNES.cz.
Česku, Maďarsku i Rumunsku hrozí měnová krize, varuje Nomura |
Hlavní ekonom skupiny Natland Petr Bartoň na Twitteru upozornil, že nelze srovnávat situaci Česka například se Srí Lankou, kterou letos měnová krize postihla.
„Neplatí, že jsme jako Srí Lanka. Její stát se zadlužil v dolarech, který letos zpevnil. Vláda tak nemá na splátky, tedy měnová krize. Česko je v eurech zadluženo málo, v dolarech téměř vůbec,“ uvedl. Podle Bartoně model Nomury dobře předvídal měnové krize v 90. letech, kdy ekonomiky ovlivňovaly zejména poptávkové faktory, v současnosti ale mají dominantní vliv faktory na straně nabídky.
Nomura uvedla, že se zranitelnost měn rozvíjejících se trhů nyní nachází na nejvyšší úrovni za více než dvacet let. Analytici Nomury napsali, že měnové krize už zažil Egypt, Srí Lanka, Turecko a Pákistán. Upozornili přitom, že tyto země se stále potýkají s problémy.
Analytik České spořitelny Michal Skořepa doplňuje, že možných indikátorů měnové krize je poměrně dost. „Jde především o objem peněz, který by mohl v případě paniky rychle ze země odplout, a o objem cizí měny, který může daná ekonomika nebo její centrální banka prchajícím investorům nabídnout tak, aby tlak na oslabení domácí měny nebyl příliš drastický. Srovnává se tedy například objem dluhu drženého cizinci a objem cizoměnových rezerv, které má domácí centrální banka. Vedle toho se sleduje také dosavadní nadhodnocenost směnného kurzu a další ukazatele nerovnováhy, v níž daná ekonomika v poslední době případně balancuje.“
Odborníci naznačují, že měnová krize je velkým strašákem hlavně kvůli možnému oslabování měny, které by znamenalo další zchudnutí všech, kteří ji drží, a to skrze vyšší dovezenou inflaci. Reagovat by na to případně musela i Česká národní banka a její kroky by na spotřebitele nejspíš neměly pozitivní vlivy.
„V případě měnové krize by následoval zákrok centrální banky intervencemi a zvýšením úrokových sazeb. Ty ovšem působí směrem k útlumu ekonomiky. Bylo to v zájmu toho, aby se krize nedostala do dalších fází, kde by ty náklady byly ještě výrazně vyšší. Měnová krize by tak s sebou přinesla vyšší inflaci, zchudnutí vůči zahraničí, draží půjčky nebo třeba vyšší nezaměstnanost,“ dodal pro iDNES.cz analytik Tomáš Vlk.
