Poslaneckou sněmovnou prošel návrh premiéra Andreje Babiše na zrušení superhrubé mzdy. Od příštího roku mají lidé odvádět daň z příjmu 15 procent. Kdo vydělává 4,8násobek průměrné mzdy, tedy zhruba nad 140 tisíc měsíčně, zdaní výdělek nad tuto částku 23 procenty. Schváleným návrhem Piráta Mikuláše Ferjenčíka se rovněž zvyšuje sleva na dani na poplatníka. Do veřejných rozpočtů balíček zasekne sekeru 130 miliard korun.
Víc jak dvě třetiny daňových úspor půjdou do kapsy třetině nejbohatších zaměstnanců a ti mají přirozeně vyšší sklon k úsporám, takže velkou část prostředků, co jim stát pošle, zpátky do ekonomiky nevrátí.
Jan Burešhlavní ekonom Patria Finance
Jan Bureš hlavní ekonom Patria Finance
Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
Zrušení superhrubé mzdy je zbytečně drahé a neefektivní. Samo o sobě asi nevadí, že přijímáme něco, co způsobí díru v rozpočtu v řádech vyšší desítek miliard korun. Nicméně konkrétně zrušení superhrubé mzdy ekonomiku nerozhýbá, protože víc jak dvě třetiny daňových úspor půjdou do kapsy třetině nejbohatších zaměstnanců a ti mají přirozeně vyšší sklon k úsporám, takže velkou část prostředků, co jim stát pošle, zpátky do ekonomiky nevrátí.
Efektivnější by byl jakýkoliv přímý výdaj státu. Pokud nám jde primárně o rozhýbání ekonomiky v postpandemické době, tak řešením jsou investice státu v oblastech, které mají vysoký multiplikační efekt, třeba stavebnictví.
PŘEHLEDNĚ: Co mění daňový balíček |
Naopak daňové incentivy nefungují přímočaře. Pokud stát chce ekonomiku nastartovat a vydá prostředky skrze daně, tak spoléhá na rozhodnutí někoho jiného. Ten se buď rozhodne peníze do ekonomiky vrátit, nebo je ušetřit.
Zvýšením slevy na poplatníka víc pomůžete nízkopříjmovým, kteří jsou zasažení pandemií více. Řeší se tak sociální rozměr a na druhou stranu se pomáhá celkově ekonomice, protože ty peníze mají daleko větší pravděpodobnost, že se do ekonomiky vrátí.
V roce 2021 bude potřeba takzvaně konsolidovat veřejné finance, to znamená zásadně pracovat na osekávání dluhu. Zde by měla být výraznější aktivita, kterou zatím nevidím.
Lukáš Kovandahlavní ekonom Trinity Bank
Lukáš Kovanda hlavní ekonom Trinity Bank
Tím, že do daňových změn přibylo navýšení slevy na poplatníka, odpadá onen zásadní argument proti balíčku, který říkal, že by si polepšili jen ti nejbohatší. Celkově jsou tak daňové změny rovnoměrněji rozprostřeny mezi jednotlivé příjmové skupiny.
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
Fakt, že si díky zrušení superhrubé mzdy nejvíc polepší zaměstnanci s nejvyššími příjmy, je podle mého soudu přirozený. Lidé s vyššími příjmy pracují záslužněji, dávají do toho více píle, musí se delší dobu vzdělávat a podobně. My musíme motivovat mladé lidi k tomu, aby chtěli pracovat tvrdě.
Pro veřejné rozpočty to samozřejmě bude znamenat zátěž. Čisté manko je 260 miliard na dva roky, nicméně je třeba počítat s tím, co se vybere nazpátek. Lidé budou mít díky daňovým změnám více peněz v kapse, budou tedy více utrácet a stát vybere více na daních z přidané hodnoty. Navíc došlo ve čtvrtek i k navýšení daně z tabáku. V neposlední řadě též připlyne zhruba 182 miliard korun z evropského fondu obnovy. Myslím si tak, že žádný rozvrat veřejných financí nehrozí.
Zdůrazňuji však, že v roce 2021 bude potřeba takzvaně konsolidovat veřejné finance, to znamená zásadně pracovat na osekávání dluhu. Zde by měla být výraznější aktivita, kterou zatím nevidím. Vláda by měla zřetelně deklarovat, jak zadlužení bude snižovat.
Místo toho, abychom podporovali domácí ekonomiku, budou peníze odplouvat právě ve formě investic do zahraničních cenných papírů.
Helena Horskáhlavní ekonomka Raiffeisenbank
Helena Horská hlavní ekonomka Raiffeisenbank
Původní návrh pana Babiše měl znamenat výpadek necelých 90 miliard korun pro veřejné rozpočty. Podle ministryně financí Aleny Schillerové je částka teď ještě o 40 až 50 miliard vyšší. To znamená, že místo schváleného schodku 320 miliard se jednoduchými počty dostáváme na částku 450 miliard, což může být dokonce vyšší schodek než v letošním roce.
Helena Horská, hlavní analytička Raiffeisenbank
Navíc nejsou prostředky v rámci daňového balíčku dobře zacílené. Představa ministryně Schillerové, že daňové slevy výrazně podpoří spotřebu, je zcela naivní. Pirátský návrh snížení slevy na poplatníka samozřejmě zvyšuje šanci na podporu nízkopříjmových osob. Jde o jedinou rozumnou část celého návrhu.
Zrušení superhrubé mzdy pomůže vysokopříjmovým zaměstnancům a bude to tak mít i sekundární dopady. Nadále to podpoří investice do bytů a domů, jejichž ceny stále rostou. Peníze rovněž poplynou do investic do akcií finančních instrumentů, a to spíše zahraničních. Místo toho, abychom podporovali domácí ekonomiku, budou peníze odplouvat právě ve formě investic do zahraničních cenných papírů.
Cigarety znovu čeká vyšší daň. Poslanci se přou, který typ zdraží a o kolik |
Do současnosti nás finanční trhy braly jako rozpočtově umírněnou zemi. Toto je jasný signál, že přestáváme být rozpočtově zodpovědní. Už teď je zřejmé, že ministerstvo financí bude muset předložit nový návrh státního rozpočtu hned začátkem ledna. Tento návrh bude nejspíš počítat se schodkem, který překročí 400 miliard korun. To znamená, že nebude daleko od dvouciferného čísla v poměru k HDP. Jinak řečeno schodek se bude blížit deseti procentům HDP.
Zrušením superhrubé mzdy dává vláda zaměstnavatelům signál, že výplatu zaměstnancům zvyšovat nemusí, protože dostanou přidáno tímto způsobem.
Ilona Švihlíkováčlenka Národní ekonomické rady vlády
Ilona Švihlíková členka Národní ekonomické rady vlády
Ekonomka Ilona Švihlíková
Dnešek je černý den pro české veřejné finance. Změny, které byly schváleny, pro ně představují obrovskou sekeru do budoucna. Příští vládu to staví před rozhodnutí, jakým způsobem reagovat. Bohužel mezi nejčastější přístupy známé z nedávné historie patří šetření na výdajích.
Protože částka je velká, tak si myslím, že to do budoucna může ohrozit dostupnost veřejných služeb. Myslím si, že dokonce může jít o záměr vytvořit si prostředí pro privatizaci nějaké části veřejného sektoru.
Obecně jakékoliv zvyšování daní je nepopulární, takže příští vláda se s velkou pravděpodobností bude soustředit na daň, u které je navyšování nejjednodušší, tedy na DPH, což zase dopadne na nejchudší část obyvatelstva.
Vidím v tom ještě jednu souvislost, a to je otázka mzdové konvergence. Premiér jasně řekl, že to dělá mimo jiné proto, aby se zvyšovaly mzdy. Tedy, aby to šlo přes daň a ne přes přirozený organický růst. My, jako ekonomika, která je pořád v nějaké fázi dohánění, mzdový růst potřebujeme. Zrušením superhrubé mzdy dává vláda zaměstnavatelům signál, že výplatu zaměstnancům zvyšovat nemusí, protože dostanou přidáno tímto způsobem.
Snížení daňového zatížení práce je krok správným směrem, který se tu měl objevit už dávno.
David Marekhlavní ekonom Deloitte
David Marek hlavní ekonom Deloitte
David Marek
Snížení daňového zatížení práce je krok správným směrem, který se tu měl objevit už dávno. Na globálním poli je tento parametr velmi důležitý a české ekonomice to může pomoct, ať už aktuálně nebo dlouhodobě, v konkurenceschopnosti na mezinárodních trzích.
Za druhé je nicméně potřeba vymyslet, jak do budoucna přivést veřejné finance na dráhu dlouhodobé udržitelnosti. To znamená klást si otázku, jakým způsobem snížit výdaje nebo kde hledat nové rozpočtové příjmy, aby dluh v poměru k HDP nerostl.
Způsob, jakým má být daňový systém nastaven, je čistě politická věc a já to odmítám konkrétněji komentovat.
Národní rozpočtová rada: naroste zadlužení
K souboru změn, které v noci ze čtvrtka na pátek schválila Poslanecká sněmovna, se vyjádřila i Národní rozpočtová rada (NRR). Podle ní jde o největší zásah do daňových příjmů v historii samostatné České republiky.
„Výpadek na úrovni celého sektoru veřejných institucí dosáhne jen v roce 2021 podle odhadu Národní rozpočtové rady 128 miliard korun. Na DPH a spotřebních daních by se mohlo v důsledku zvýšení čistých příjmů obyvatel s následným promítnutím do vyšší spotřeby dodatečně vybrat zhruba 20 miliard korun. Čistý výpadek příjmů veřejných rozpočtů tak přesáhne 100 miliard korun, což odpovídá bezmála dvěma procentům HDP. Důsledkem bude mimo jiné nárůst zadlužení České republiky na 44 procent HDP na konci roku 2021. Takové zhoršení výchozí pozice znamená, že k dosažení hranice dluhové brzdy dojde dříve, než se dosud čekalo, a to již v roce 2025,“ uvedla rada.
