Největší britský prodejce autodílů a kol Halfords se chystá otevřít své obchody v Česku. Šéfy britského řetězce zaujalo, jak rychle ekonomika ve středu Evropy roste, a proto si vybrali pro své obchody zrovna Českou republiku.
"Růst ekonomiky je u vás daleko rychlejší než na Západě. Naopak auta máte starší a to se bude měnit. Lidi budou potřebovat náhradní díly," říká výkonný ředitel firmy Ian McLeod.
První dva obchody chce otevřít počátkem příštího roku v Praze a jeden v jiném velkém městě. Když se osvědčí, bude přidávat další.
Poslední impozantní čísla o růstu ekonomiky o 7,4 procenta za první čtvrtku roku Brity v jejich úsilí jen utvrdí. Česko se jimi kvalifikovalo do první ligy nejrychleji rostoucích zemí. Svižnější konkurenci najde jen dál na východ, v Asii a v Jižní Americe.
Na vrcholek Česko dotlačil hlavně ohromný rozmach průmyslových podniků. Do země přitékající investice v řádu desítek miliard korun ročně se přetvořily v nově otevřené továrny, v modernizované linky, pásy, stroje. Z toho, co vyrobí, dnes skončí v cizině tři čtvrtiny. Většinu z toho tvoří auta anebo alespoň nějaký dílek k nim.
Důležitost aut pro domácí ekonomiku ilustruje i agentura CzechInvest lákající do země cizí firmy. Ta má na svých internetových stránkách mapu republiky se všemi dodavateli automobilových dílů.
Pro ilustraci například jen v Libereckém kraji vyrábí nějakou část aut 45 podniků. A to nejde o výjimku. I díky tomu patří Česko k těm zemím, kde se průmyslové podniky podílejí na bohatnutí ekonomiky čím dál více.
V Evropě je trend opačný, více totiž přináší služby a průmysl z Evropy mizí. Navrch získávají banky, nové technologie, výzkum a vývoj.
Odvrácená strana růstu
Obrázek českých zemí jako průmyslové mašiny má však stinné stránky. Důvod, proč jsou české ruce v očích zahraničních firem tolik oblíbené, není v tom, že by byly šikovnější než ty německé, ale proto, že jsou levnější.
"Investice velkých zahraničních firem se mohou relativně rychle přesunout dále na východ, jakmile tam budou pro ně výhodnější podmínky (například mzdové), a odnést s sebou nezanedbatelnou část našeho růstu," říká Robert Holman, člen bankovní rady České národní banky. V jejích útrobách sedí týmy lidí zkoumající zdraví ekonomiky.
Prozatím Češi v ostatní konkurenci vyhrávají. Mzdy jsou tu třetinové proti Západu, navíc příliš rychle nerostou. Díky nim tak investoři překousnou i vysoké daně a odvody na sociální pojištění.
Přesun do Asie se jeví do budoucna jako nevyhnutelný i ze zkušeností dražších západoevropských zemí. Podniky, které potřebují k výrobě hodně lidí, to mají spočítané více než jiné. Například výrobce pneumatik, firma Continental, zaměstnává tisíc lidí v Číně, zatímco v rodném Německu má úplně stejnou továrnu plně automatizovanou, skoro bez lidí.
Ostatně i zmíněný britský prodejce kol, firma Halfords, vyrábí svá kola v Asii. Stejně tak jako český výrobce kol Author. V jejich případě to Čechům vadit nemusí, výrobky jsou tak aspoň levnější.
Až se tímhle směrem začnou přesouvat zahraniční podniky vyrábějící zde nyní auta a jejich díly, přijdou lidé o práci.
Jednou z možností, aby se ekonomika s otočením investorů zády vyrovnala, je zaměření na náročnější výroby. Mozky, které něco vymyslí a levné čínské ruce je nenahradí.
První vlaštovky se dají najít. Příkladem špičkového vývozu je dohoda mezi Ústavem teorie informace a automatizace Akademie věd ČR a britskou společností Celoxica z minulého týdne. Britové, specialisté na software urychlující navrhování čipů pro mobilní telefony, koupili od českých vědců práva na jejich postupy přesných matematických výpočtů.
Těžištěm růstu ekonomiky však tyto investice nejsou. To připomněli minulý týden českým politikům také ekonomové z OECD. Výdaje na výzkum a vývoj zatím u nás dělají zhruba jedno procento výkonu ekonomiky, což je třeba dvakrát méně než v Belgii či Rakousku.
Experty z OECD navíc nenadchla ani od minulého roku zavedená možnost odečíst si z daní sto procent výdajů na výzkum a vývoj. "Některé země toto opatření využívají, ale ukazuje se, že to není moc efektivní," napsala OECD do své zprávy.
Co mám z růstu ekonomiky?
Většinu lidí při pohledu na pěkná čísla o bohatnutí země zajímá, co z toho mají oni. Tahle odpověď není tak skvělá, ale to je právě jeden z důvodů, proč zatím ekonomika tak pěkně roste.
Přidat hodně na platu znamená řezat si pod sebou vlastní větev. Při skoro osmiprocentním růstu hospodářství si zatím letos zaměstnanci na své účty připsali zhruba poloviční nárůst reálných výdělků.
Důvodů pro pomalejší růst mezd je víc. Asi ve třetině podniků dohadují růst výdělků odbory. Jejich představitelé mají zájem vymoci růst mezd co nejvyšší, zároveň pochopili, že lepší je přistoupit na nižší přilepšení než větší propouštění.
Navíc stále působí odstrašující případy z minulých let, kdy hlavně bývalé velké státní molochy propouštěly tisíce zaměstnanců. Dnes hrozí spíše to, že podniky kvůli vyšším mzdám nebudou schopné konkurovat levnějším rukám.
Růst mezd snižují i tady pracující cizinci, hlavně z Ukrajiny a Slovenska. Ti ochotně zaplňují pracovní místa, která Češi nechtějí vzít, protože jsou špatně placená. Loni polovinu z nově vytvořených pracovních míst zaplnili právě oni.
"Dalším důvodem je posilující koruna. Silnější měna tlačí marže exportérů dolů," říká ekonom CitiBank Miroslav Plojhar.
Posilování koruny, loni vůči euru o devět procent, ukrádá vývozcům z tržeb a zisků. "To je vidět i na tom, že ceny vyvážených výrobků rostou pomaleji než ceny dováženého zboží. Kdyby se tato změna započítala do HDP, rostla by ekonomika jen o 5,5 procenta," říká Robert Holman z ČNB. Oznamovaný růst ekonomiky je od vlivů cen očištěný.
Promarněná šance
Čilý růst ekonomiky s sebou nese ještě jedno riziko, které se už zcela prokazatelně projevilo loni. Vláda díky kvapícímu hospodářství, které jí přináší do státní kasy desítky miliard korun ročně navíc na daních, není tlačena k jakékoli změně.
Který politik, a zvláště před volbami, by si chtěl vylámat zuby na tom, že bude snižovat sociální dávky a budoucím penzistům nabízet nižší důchod? Loňská zkušenost ukázala, že žádný.
Politici se ve Sněmovně svorně shodli na zdvojnásobení porodného či rodičovského příspěvku a zákony o sociálních dávkách a nemocenské vylepšovali tak dlouho, že příští rok přijdou na částku o 40 miliard vyšší než loni.
Už pro příští rok přitom ekonomové i mezinárodní instituce odhadují, že růst ekonomiky klesne zpět k pěti procentům. To sice není málo, ale přece jenom to znamená, že daňový pramen trochu vyschne.
Výdaje na sociální dávky a důchody, největší balík požírající letos skoro 350 miliard korun z daní a sociálního pojištění, však neklesnou.
A bude hůř. V Česku je skoro nejnižší porodnost v Evropě a důchodců rychle přibývá. OECD odhaduje, že za 25 let se počet důchodců připadajících na pracující lidi z dnešních zhruba dvaceti zdvojnásobí. Poroste ekonomika stále o osm procent ročně?
