„Zelené střechy ochlazují město a zadržují cennou dešťovou vodu. Pomáhají tak velmi účinně řešit problém tzv. tepelného ostrova. Město nebo stát mohou jejich stavbu nařídit, jak o tom uvažuje například ministerstvo životního prostředí pro komerční stavby. Zkušenosti ze světa ale ukazují, že účinnější než nařízení je motivace,“ uvedla ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda. Jako příklad uvedla různé podpory, dotace nebo úlevy na stočném za vodu, kterou se podaří zadržet.
Inspirace v Berlíně a Vídni
Podle Pavla Dostala ze Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ) je přes meziroční nárůst nově dokončených zelených ploch jejich celková rozloha v porovnání s vyspělými zahraničními zeměmi malá. „Například v jen v samotném Mnichově již přesahuje plocha zelených střech 3,1 milionu metrů čtverečních. Ve Vídni je to 2,6 milionu, v Berlíně dokonce čtyři miliony metrů čtverečních,“ doplnil Dostal.
Za Česko nejsou údaje o celkové ploše zelených střech k dispozici. Nové roční přírůstky eviduje SZÚZ od roku 2014. Od té doby v Česku přibylo asi 800 000 metrů čtverečních nových zelených ploch.
Zřejmě největší zelenou střechu s rozlohou zhruba 14 500 metrů čtverečních má podle SZÚZ obchodní centrum Nový Smíchov v Praze 5. Mezi další takové větší stavby v hlavním městě patří například Central park, Obchodní centrum Chodov nebo budova ČSOB Radlická.
V Brně jsou to třeba administrativní komplex Titanium a campus Masarykovy univerzity. V Moravskoslezském kraji jde například o Svět techniky v Ostravě-Vítkovicích a Tenis Hotel v Třinci.
Příklady loni dokončených budov se zelenými střechami jsou například administrativní budova Visionary v pražských Holešovicích nebo Afi Vokovice v Praze 6.
Zeleň chladí města
Podle architektky Marcely Kubů z Asociace výrobců minerální izolace (AVMI) zelené střechy okysličují, ochlazují a zvlhčují okolní vzduch, a tím narušují tepelné ostrovy obsahující převážně asfalt a beton. Například v Praze je celoroční průměrná teplota proti okolní přírodě zhruba o 2,5 stupně Celsia vyšší. „Teplotní rozdíl přitom může ve velkoměstech ve srovnání s příměstskými a venkovskými oblastmi dosáhnout až deset stupňů. Což je dané tím, že budovy naakumulují teplo za celý den,“ podotkla Kubů.
Teplota povrchu střechy s vegetačním krytem podle odborníků ani v letních měsících nepřesáhne 25 stupňů Celsia, a je tak až o 55 stupňů nižší než teplota povrchu vystaveného přímému slunci. Největším nedostatkem zelených střech je jejich hmotnost, a tím zvýšené nároky na statiku střechy.
Zelené střechy a jejich role v ochlazování měst a zadržování vody budou také tématem konference Šetrné budovy, kterou Česká rada pro šetrné budovy pořádá 5. listopadu v pražském Cubex Centru.
