Topná sezona loňského roku byla v Česku výrazně chladnější ve srovnání se značně teplotně nadprůměrným rokem 2024. Chladnější polovina roku 2025 měla průměrnou teplotu jen okolo 2,8 °C, ale i tak byla lehce nad teplotním normálem 2,5 °C.
„Mírný meziroční pokles celkové spotřeby po teplotním přepočtu potvrzuje dosavadní trend stagnace ve využívání zemního plynu,“ říká Michal Macenauer, ředitel strategie EGU.
Teplotní přepočetUmožňuje srovnávat spotřebu energií pro různé klimatické podmínky. Díky němu lze porovnávat i teplotně odlišné roky. Rok s teplotně nadprůměrnou topnou sezonou má po teplotním přepočtu vyšší spotřebu energie, než jaká byla naměřena/dosažena. |
Celková spotřeba zemního plynu zůstává v České republice podle analýzy EGU na trvale nižší úrovni od energetické krize vyvolané válkou na Ukrajině v roce 2021.
„Od té doby panuje jak mezi domácnostmi, tak firmami nejistota – nejprve vlivem zajištění dodávek, poté nárůstem cen a nyní v souvislosti s EU ETS2 a vnímání zemního plynu jako nízkoemisního zdroje. To vše nepovzbuzuje spotřebu a spíše motivuje vyčkávat s investicemi do plynových technologií,“ vysvětlil Macenauer. Jak dodává, zatím není patrný ani efekt nahrazování uhlí plynem v elektroenergetice a teplárenství. Ten by měl podle chystaných projektů nastat až po roce 2027.
Mrazivé počasí zvýšilo spotřebu energií, odběr plynu stoupl o čtvrtinu |
Mírně nižší, přibližně o 0,3 procenta, byla v loňském roce také spotřeba plynu pro výrobu elektřiny. Stojí za tím odstávka největší české paroplynové elektrárny v Počeradech, která nebyla v provozu během celého podzimu. Částečně však svou výrobu navýšily bloky v elektrárně Vřesová. Právě sektory elektroenergetiky a teplárenství by měly do budoucna výrazně táhnout poptávku po plynu. Podle EGU stoupne výroba elektřiny z plynu do roku 2035 až 3,5násobně a spotřeba zemního plynu v ČR vzroste během 20 let o 25 procent.
Spotřeba plynu u domácností roste. Přechází na něj také stále více firem |
„Započítáme-li také plánované využití směsí zemního a různých nízkoemisních plynů napříč energetikou, dostaneme se v roce 2045 až na úroveň 33 procent navýšení oproti současnosti,“ zdůrazňuje Macenauer.
Podle Svazu energetiky ČR budou příští roky ve znamení intenzivního přechodu tepláren z uhlí na zemní plyn. „Investice směřují do nových zdrojů o výkonu větším než 2 GWe, což je srovnatelné s instalovaným výkonem Jaderné elektrárny Temelín. V praxi to bude znamenat navýšení očekávané spotřeby okolo 20 TWh plynu do roku 2030, část navýšené spotřeby bude přitom pokrývat i tuzemská výroba biometanu,“ řekl Josef Kotrba, výkonný ředitel Svazu energetiky ČR.
Naplněnost zásobníků |
