Zástupci velkých společností, dodavatelé energií a také akademici hledali na konferenci odpověď na otázku, jak udělat evropskou energetiku opět konkurenceschopnou. Bezemisní energetika postavená na nových nákladných zdrojích totiž vychází po všech stránkách nesrovnatelně dražší.
Podle predikcí poradenské společnosti EGÚ budou ceny energií v roce 2030 proti dnešku vyšší zhruba o 50 až 70 procent. V roce 2050 se mohou vyšplhat na dvojnásobek až trojnásobek dnešních cen. V případě výrazného tlaku na absolutní dekarbonizaci pak může cena vyskočit i více, upozorňují odborníci.
Evropský zelený údělGreen Deal a jeho ambiciozní plán na klimatickou neutralitu do roku 2050 byl poprvé představen Evropskou komisí v prosinci 2019. Evropa se tím rozhodla přispět k ochraně klimatu razantním snižováním emisí skleníkových plynů v rekordně krátkém čase. V praxi se to projevuje masívním odklonem od fosilních paliv a zastaralých energetických zdrojů, výrazným zvyšováním cen emisních povolenek a obrovskými investicemi do obnovitelných zdrojů. |
Jak však zdůraznil Ondřej Krutílek, poslanec Evropského parlamentu, cílem není úplné zrušení Green Dealu, ale jeho větší realističnost.
Michal Macenauer, ředitel strategie EGÚ připomněl, že hlavní cíl, kterým je dekarbonizovat energetiku v 21. století, je správný. Harmonogram je podle něj ovšem nerealizovatelný. „Nezastavme dekarbonizaci, ta je potřeba, ale ne na té utopistické úrovni,“ řekl.
Připomněl, že již nastala krize připojování obnovitelných zdrojů energie a také se odložil reporting udržitelnosti známý pod zkratkou ESG. „To vše ukazuje na racionalizaci dekarbonizace,“ uvedl.
Podle Macenauera se navíc potvrzuje, že Evropa se nemůže zbavovat fosilních zdrojů sama. „Pokud vytlačíme 25 procent průmyslu za hranice Evropské unie, emise ve světě dokonce vzrostou o 16 procent. To není řešení pro Evropu,“ zdůrazňuje.
Strašák jménem povolenka. Kolik mohou domácnosti připlácet za topení i benzin |
Za správné považuje možnost zavedení mezinárodních uhlíkových kreditů umožňujících dekarbonizovat v zahraničí. „To potvrzuje větší důraz Evropy na mezinárodní rozměr a racionální přístup ke snižování podílu emisí skleníkových plynů v EU, které se nám během deset let podařilo sice snížit o necelá dvě procenta, ovšem při současném růstu celosvětových emisí o devět procent,“ uvádí.
Vyšetřování červencového výpadku pokračuje
Martin Durčák, předseda představenstva společnosti ČEPS, sdělil, že investice do rozvoje elektroenergetické sítě dosáhnou do roku 2034 zhruba 98,2 miliardy Kč. A to přestože v současné době platí verze schválena Energetickým regulačním úřadem, podle které by měl ČEPS v nejbližší dekádě investovat do rozvoje a modernizace sítí 84 miliard Kč.
ČEPS plán propočítává a aktualizuje co dva roky. „Už dnes nám v našich výpočtech vychází 98 miliard. Když budeme náš plán aktualizovat a následně jej budeme v dubnu příštího roku schvalovat u ERÚ, už to možná nebude 98, ale 102 miliard,“ poznamenal.
Poučení z blackoutu? Infrastruktura selhala, je čas na její modernizaci |
Tyto investice půjdou především do posilování stávajícího vedení, stavby rozvoden a obnovy staršího vedení. Jejich smyslem je připravit českou energetiku na růst spotřeby elektřiny v průmyslu a dopravě a to právě vlivem dekarbonizace a na rozvoj obnovitelných zdrojů energie a útlum uhlí.
Zvýší se také přeshraniční propojení, především se sousedními zeměmi. „Budeme posilovat linku do Německa a do roku 2028 chceme posílit tuto kapacitu o 600 megawattů. Se Slovenskem budeme připraveni navýšit kapacitu o 1 700 megawattů a to do roku 2035,“ potvrdil.
Kolik nalije Česko do přenosové soustavy. ČEPS představil desetiletý plán |
Vyšetřování červencového výpadku sítě, který postihl milion odběrných míst, podle něj dál pokračuje. Kromě provozovatele přenosové soustavy ČEPS a distributorů se do vyšetřování zapojili také zástupci z ERÚ a několik zahraničních expertů z Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E).
„Závěrečná zpráva musí být podle direktivy EU vypracována do šesti měsíců od události čili do 4. ledna. Pravděpodobně bude zveřejněna o něco dříve, nicméně nyní není možné určit, kdy se tak stane,“ sdělil Durčák.
Bez jádra to nepůjde
Odborníci EGÚ za kroky správným směrem označili odložení klíčového hlasování o klimatickém cíli EU pro rok 2040 a vyšší důraz na efektivitu dekarbonizace. K dalším důležitým krokům přidávají posouzení různých možností reformy systému povolenek EU ETS2, zrychlení přezkumu zákazu prodeje spalovacích motorů, nebo racionalizaci využití vodíku.
Střednědobě EGÚ doporučuje prosazování nových jaderných zdrojů, a to více než jednoho nového bloku.
Kolik budou stát energie? Dodavatelé zlevňují, zároveň řeší nejistotu kolem povolenek |
„Jádro by mělo být rovněž uznáno nikoli jako dočasné řešení, ale jako řešení udržitelné,“ říká Macenauer. Další strategické investice a úsilí by měly směřovat do podpory síťových oborů, do rozvoje energetických sítí i výzkumu zpětného ukládání CO2 potrubní cestou do evropských úložišť.
Česká republika by se měla rovněž přiblížit ostatním zemím v EU v oblasti poskytování úlev průmyslu. Pomoc může podle analýz EGÚ ochránit téměř půl miliardy hrubé přidané hodnoty energeticky náročného průmyslu s možným přímým daňovým odvodem až 45 miliard korun ročně, tedy 2,15 procenta přímých daňových příjmů českého státního rozpočtu.
