Předseda Ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS), profesí daňový poradce, předkládá úpravu, která by zdravotní benefity zcela odstropovala. Podle něj nedává smysl, aby stát podporu zdraví zaměstnanců dál omezoval ročním limitem, zvlášť když vládní návrh počítá s odstraněním limitu u volnočasových benefitů. Jako daňový poradce zdůrazňuje i administrativní stránku: po zrušení stropu by firmám odpadlo průběžné hlídání, kolik z ročního limitu už zaměstnanec u zdravotních benefitů vyčerpal.
Goláň navrhuje limit pro zdravotní benefity odstranit a současně jasně vymezit, co zdravotním benefitem být nemůže. Negativní výčet by z daňového zvýhodnění vyloučil například kosmetické procedury či lifestyle služby bez vazby na zdravotní péči.
„Nedává mi smysl, aby stát odstranil limit u volnočasových benefitů, ale zdravotní benefity dál držel pod stropem. Chci proto limit zrušit a současně zachovat jasné mantinely, aby se zvýhodnění týkalo skutečné péče o zdraví,“ říká pro iDNES.cz Goláň.
Strop investicím do zdraví nepomůže
Na první pohled jde o technickou úpravu daňových pravidel. Ve skutečnosti ale může právě jejich jednoduchost rozhodnout o tom, zda zaměstnavatelé pošlou do prevence, rehabilitací, psychologické péče, fyzioterapie nebo dalších zdravotních služeb více vlastních peněz. Složitější a hůře předvídatelný režim může mít opačný efekt.
Zdraví jako benefit. Firmy nově nabízejí prevenci či duševní péči |
Sněmovnou schválená úprava ponechává zdravotní benefity pod stropem. Goláňův návrh se soustředí právě na odstranění tohoto limitu a rozšíření prostoru pro zaměstnavatele, kteří chtějí přispívat na péči o zdraví zaměstnanců.
Zdravotní nepeněžní benefity jsou dnes pro zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů a odvodů pojistného do ročního limitu 48 967 korun, tedy do výše průměrné mzdy pro rok 2026. Pokud by prošel Goláňův návrh, tento strop by zmizel.
Praktický dopad by byl širší než jen u prevence. Bez ročního stropu by mohly být poskytovány také rehabilitace, fyzioterapie, psychologická péče nebo další zdravotní služby, pokud splní zákonné podmínky.
„Zaměstnavatelé mohou do prevence a péče o zdraví přinést významné soukromé peníze. Pokud má stát zdravotní benefity podporovat, nemá smysl nechávat je pod limitem, zatímco jiné typy benefitů se uvolňují,“ říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.
Právě u služeb, jako jsou psychologická péče, rehabilitace nebo fyzioterapie, by odstranění limitu mohlo podle zastánců změny otevřít firmám větší prostor reagovat na skutečné potřeby zaměstnanců.
„Firmy nepotřebují rozhodovat, která forma péče je důležitější. Potřebují mít možnost směřovat peníze do prevence, psychologické péče, rehabilitací nebo dalších služeb podle potřeb zaměstnanců,“ doplňuje Prouza.
Zdraví bez stropu stejně jako volný čas
Goláňův návrh míří především na rozdíl mezi zdravotními a volnočasovými benefity. Vládní návrh počítá s odstraněním limitu u volnočasových benefitů, zatímco u zdravotních benefitů má strop zůstat. Podle Goláně je obtížné vysvětlit, proč má mít podpora zdraví přísnější daňový režim než volnočasové aktivity.
Tělo i hlava v kondici: Jak firmy mění pojetí zdravotních benefitů |
„Je těžko pochopitelné, proč má stát uvolňovat režim pro volnočasové benefity, ale u zdravotních benefitů dál držet limit. Pokud má být něco skutečnou prioritou, pak je to zdraví zaměstnanců,“ říká Prouza.
Firmy přitom mohou být jedním z významných zdrojů soukromých peněz pro prevenci a péči o zdraví. Mohou přispívat na vyšetření, rehabilitace, psychologickou podporu nebo služby, které zaměstnancům pomohou vracet se rychleji do práce. Odstranění stropu by jim podle zastánců návrhu otevřelo větší prostor pro podobné investice.
Prouza upozorňuje, že jde o peníze, které by jinak do zdravotního systému nemusely přijít.
„Zaměstnavatelé mohou do prevence přinést významné soukromé peníze. Stát by jim měl otevřít dveře, ne je brzdit limitem,“ říká. Nějaké zaměstnanecké benefity v Česku využívají zhruba čtyři miliony zaměstnanců. Pokud by se do zdravotních benefitů podařilo u každého investovat jen 10 000 korun, představovalo by to až 40 miliard korun.
Jednodušší pravidla, více peněz do zdraví
Goláňův pozměňovací návrh odstraňuje roční limit u zdravotních benefitů jako celku. Firmám by tak odpadlo hlídání vyčerpaného stropu. Nadále by ale musely posuzovat, zda plnění splňuje zákonné vymezení zdravotního benefitu a zda nespadá do negativního výčtu. Zvláštní režim vybraných preventivních plnění schválený Sněmovnou návrh nemění.
Migréna, vyčerpání i den po večírku. Jak firmy pojímají sick days |
Zdravotní benefit by přitom nadále musel splňovat zákonné vymezení: musí jít o zboží nebo službu zdravotního, léčebného, hygienického či obdobného charakteru od zdravotnického zařízení, případně o zdravotnický prostředek na lékařský předpis.
„Pozitivní seznam nikdy nepokryje realitu. Zdravotní péče se vyvíjí a služby se překrývají. Proto dává větší smysl zdravotní benefity odstropovat jako celek a jasně říct, co se za ně naopak považovat nemůže,“ upozorňuje Prouza.
Podle zastánců změny je v tom hlavní administrativní zjednodušení: zaměstnavatel by u zdravotního benefitu neřešil, zda už zaměstnanec narazil na roční limit. Pokud služba splní obecné podmínky zdravotního benefitu a není vyloučena negativním výčtem, mohla by být poskytnuta bez stropu.
„Výsledek by měl být jednoduchý: skutečná péče o zdraví bez stropu, ale s jasnými mantinely proti zneužívání. To je pro zaměstnance i firmy čitelnější než systém, který zvýhodní jen několik vyjmenovaných služeb,“ říká Prouza.
Odstropovat benefity, mantinely ponechat
„S ohledem na zdravotní stav české populace i finanční problémy zdravotnictví bychom měli hledat řešení, které podpoří prevenci a další péči o zdraví. Jednodušší je odstranit limit pro zdravotní benefity a jasně říct, co zdravotním benefitem být nemůže,“ dodává Prouza.
Takzvaný negativní výčet by mohl vyloučit například kosmetické procedury či lifestyle služby bez vazby na zdravotní péči nebo neověřené postupy. Stát by tak podle zastánců návrhu zabránil zneužívání daňového zvýhodnění, aniž by omezoval legitimní zdravotní benefity ročním stropem.
Benefity nejsou už jen symbolickým gestem. Jak si firmy své lidi hýčkají? |
„Chci odstranit strop u zdravotních benefitů jako celku a současně doplnit negativní výčet, aby bylo jasné, na co se daňové zvýhodnění nevztahuje. Cílem je dát větší prostor skutečné péči o zdraví, ale zachovat jasné mantinely,“ uzavírá Goláň.
Hospodářský výbor tyto změny doporučil minulý týden. O zákonu má 19. srpna hlasovat plénum Senátu. Pokud senátoři přijmou Goláňovu úpravu, vrátí se návrh zákona s pozměňovacím návrhem do Poslanecké sněmovny. Účinnost zákona je navrhována od 1. ledna 2027.
