„V Hnutí ANO jsme přesvědčeni, že zajištění řádného výběru daní, odvodů a rovného podnikatelského prostředí je základní povinností vyspělého státu. Zavedení moderní formy EET je proto jedním z pilířů našeho programu, který plánujeme promítnout do programového prohlášení vlády,“ uvedla na dotaz iDNES.cz Alena Schillerová.
Podle návrhu by měla být aplikace jednoduchá, dostupná na chytrém telefonu a zdarma. Povinná má být pro všechny, protože udělování výjimek by podle Schillerové vedlo k problémům.
„EET vnímáme jako určité narovnání podnikatelského prostředí, s jeho znovuzavedením nemáme problém.“
Daniel Urban, generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy ČR
„Naší ambicí je nahradit výjimky co nejjednodušším a intuitivním systémem, ze kterého budou mít podnikatelé jasný přínos, například nižší daně a odstranění nekalé konkurence. Zvažujeme i možnost přímých každoročních daňových slev pro všechny, kteří budou své tržby evidovat řádně. Nejzazší termín zavedení vidím na začátek roku 2027,“ dodala.
Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, upozorňuje, že EET má smysl zejména tam, kde se pohybuje hodně hotovosti. „Ve větších městech se už většinou vyplatí fungovat digitálně, ale v menších městech a na vesnicích stále převažuje hotovost. Rozhodně není důvod, aby měli někteří podnikatelé neférovou výhodu oproti těm, kteří plní všechna pravidla a odvádějí daně tak, jak mají.“
EET pro všechny nejpozději v roce 2027, avizuje krajská lídryně ANO Schillerová |
Podle něj by drobní živnostníci měli spíše nabídnout zákazníkovi bezhotovostní platbu, než být zatěžováni EET. „Oceňujeme, že s námi o novém návrhu EET Alena Schillerová dlouhodobě diskutovala a hledala cesty, jak byrokratickou složitost co nejvíce omezit,“ dodává.
Luboš Kastner z Hospodářské komory ČR připomíná, že téma EET bylo dříve výrazně zpolitizované. „Gastronomie se mezitím rychle profesionalizuje a většina podnikatelů chce moderní podnikání s ohledem na digitální generace. Argument o administrativní zátěži dnes neodpovídá realitě, protože standardní pokladní systémy slouží k řízení podnikání. Je-li EET znovu na stole, musí jít o maximálně jednoduché a praktické řešení pro hotovostní i digitální platby.“
S EET nabídneme i daňové úlevy pro podniky, slíbila Schillerová |
S tím souhlasí také Ladislav Minčič, tajemník Hospodářské komory ČR, který uvádí, že povinná EET v podobě před jejím zrušením je překonaná. „Digitalizace dokladů provázejících maloobchodní prodej je ale trendem. Pokud by vláda v konstruktivní spolupráci s podnikatelským sektorem přišla s moderním, jednoduchým a uživatelsky přívětivým řešením, které bude neutrální vůči způsobu placení a podnikatele i spotřebitele stimuluje k oboustranně užitečné digitální evidenci, přispělo by to k férovému podnikatelskému prostředí,“ uvedl Minčič.
Více peněz do rozpočtu
O výnosech a důsledcích na ekonomiku Schillerová uvádí, že zrušení EET znamenalo ztrátu části příjmů státního rozpočtu. „Připomínám, že podle studií nejcitovanějšího českého ekonoma Tomáše Havránka přineslo EET zvýšení HDP o 2 až 3 procenta. Jeho zrušení nás naopak připravilo o tento příjem a související daňové inkaso. Realistický fiskální odhad vychází z původních odhadů ministerstva financí z roku 2016, které byly opakovaně verifikovány, a to i za končícího ministra. Při spuštění všech čtyř fází se počítalo s příjmy kolem 18 miliard korun na daních a odvodech, které je nutné aktualizovat o inflaci,“ dodala Schillerová.
Tomáš Havránek, profesor ekonomie na Univerzitě Karlově, doplňuje, že jediný odhad vlivu EET na HDP, který zná, provedla jeho studentka. „Té vyšlo, že zavedení EET zvýšilo HDP opticky o 2 až 3 procenta. To znamená, že zhruba takové procento ekonomiky se ‚obělilo‘ a mohly se z něj navíc vybrat daně. Dá se čekat, že zrušení EET mělo podobný efekt na opačnou stranu.“
Mohlo to být i mnohem horší. Ekonomové se vyjadřují k rozpočtu na další rok |
Havránek doporučuje, aby vláda před znovuzavedením EET využila dostupná data a kvaziexperimentální metodu syntetické kontroly. „Asi bych čekal, že to bude umět spočítat ministerstvo financí, Národní rozpočtová rada nebo ČNB,“ dodává.
Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka uvádí, že systém by mohl do rozpočtu přinést nižší desítky milionů, i když výpočet je optimistický. „Domnívám se, že to spíše přinese méně. Náklady na spuštění by mohly být tentokrát minimální díky platebním terminálům a zkušenostem z dřívější verze systému. Elektronizace plateb a systému již probíhá, a čím více se bude platit kartami, tím snadnější bude dohled nad šedou ekonomikou. EET tak v budoucnu přinese menší výnosy,“ dodává Peterka.
Podle něj je škoda, že se politici soustředí na EET místo větších témat, jako jsou inflace, rozpočtový schodek či důchodový systém. „EET to opravdu nezachrání,“ dodal Peterka.
Podle Schillerové evidence tržeb bude mít rovněž pozitivní vliv na kvalitu podnikatelského prostředí, konkurenceschopnost firem, úvěruschopnost podnikatelů a zaměstnanců, důchodové zabezpečení zaměstnanců, jejich přístup k hypotékám, výši mezd a také omezí zneužívání sociálních dávek.
„I NKÚ konstatoval, že zrušením EET stát přišel o funkční a užitečný nástroj. Co se týče plateb kartou, bude nejprve nutné provést realistickou analýzu jejich skutečné dohledatelnosti Finanční správou,“ uzavřela Schillerová.
