Evidence pro všechny kontaktní platby
Zákon se bude vztahovat na takzvané kontaktní platby. Nově nebude záležet na tom, zda jde o hotovost, kartu, QR platbu, stravenku nebo kryptoměnu. Rozhodující bude to, že platba proběhne při osobním kontaktu nebo přímo v provozovně.
Platby na dálku, například v e-shopech, se evidovat nebudou. „O tom, zda tržba spadne do evidence, nerozhoduje její výše, ale způsob platby. I svatební hostina za 200 tisíc korun tak evidenci podléhat nemusí, pokud ji zákazník uhradí převodem na základě faktury. Stejná akce zaplacená na místě kartou by se ale evidovala,“ říká Lukáš Urban, obchodní ředitel Piano Group.
Méně údajů k evidenci
Původní EET vyžadovala vedle identifikačních údajů také rozpis DPH, tedy základ daně a daň v jednotlivých sazbách. Nově se budou evidovat jen základní údaje: identifikace, čas, datum a celková částka. Bez rozpisu DPH a bez položek nákupu.
Účtenky se již nebudou muset tisknout
Dříve bylo povinné vystavit a předat doklad při každé tržbě, včetně kódů FIK a BKP. Nově nebude tisk účtenky kvůli EET povinný. Zákazník ji dostane jen na vyžádání. „Vítám zavedení digitální účtenky a právo zákazníka si ji vyžádat. Je to krok, který může zvýšit pohodlí zákazníků i efektivitu celého systému,“ uvedl Miloslav Rut, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
Z provozoven zmizí cedule
Odpadne povinnost vyvěsit oznámení o evidenci tržeb. V novém režimu už informační cedule nebude nutná, nevrátí se ani dřívější účtenková loterie.
Jeden certifikát pro více pokladen
V původním systému musel mít podnikatel pro každou pokladnu vlastní certifikát. Nově bude možné použít jeden certifikát i pro více pokladen. Změní se i způsob jeho získání. Generování digitálního certifikátu bude možné jen přes portál MOJE daně.
Žádné investice do nového zařízení
Dříve bylo často nutné pořídit nové pokladní zařízení schopné online odesílat data na servery Finanční správy. Podle návrhu EET 2.0 budou využitelné i stávající technologie. Konkrétní technické požadavky ale zákon nestanovuje. Podrobnosti zveřejní Finanční správa.
Při výpadku internetu se režim nemění
Stejně jako dřív se transakce při výpadku připojení uloží do paměti zařízení. Po obnovení internetu se pak automaticky odešlou. „EET 2.0 sice slibuje méně administrativy, zrušením fiskálního kódu a rozšířením offline režimu ale ztrácí to podstatné a to možnost okamžitě ověřit, že vydaná účtenka skutečně doputovala do systému. Vzniklé časové okno otevírá prostor pro manipulaci s tržbami a růst šedé ekonomiky,“ upozorňuje Miloslav Rut, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
Méně kontrol než dříve
Původní systém počítal s kontrolními nákupy a hrozilo i okamžité uzavření provozovny. Pokuta mohla dosáhnout až 500 tisíc korun. Nově bude stát více spoléhat na cílenou datovou analytiku. Pokuta zůstane až do 500 tisíc korun, ale bez rizika okamžitého uzavření provozovny na místě.
Daňové úlevy
Součástí schváleného návrhu jsou také opatření na podporu gastronomie a zaměstnanců. Návrh snižuje sazbu DPH na nealkoholické nápoje podávané ve stravovacích službách na 12 procent a zavádí osvobození dobrovolného spropitného od daně a odvodů do výše sedmi procent měsíčních tržeb. „U spropitného bude klíčové, aby zůstalo dobrovolné. Jakmile by se z něj stal povinný servisní poplatek, osvobození od daně padá,“ upozorňuje Lukáš Urban, obchodní ředitel Piano Group.
Živnostníci mají v prvním roce evidence získat jednorázovou slevu na dani až pět tisíc korun. U nízkého základu daně ale může být nižší nebo nulová. Ministerstvo financí zároveň odhaduje, že EET 2.0 přinese veřejným rozpočtům zhruba 14,4 miliardy korun ročně.
Pro drobné podnikatele státní aplikace zdarma
Nejmenším podnikatelům stát nabídne bezplatnou webovou aplikaci Finanční správy, kterou bude možné využívat prostřednictvím mobilního telefonu, tabletu nebo počítače. „Cílem je, aby zavedení systému nepředstavovalo nové náklady ani zbytečnou administrativní zátěž,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Část podnikatelů má mít režim EET OFF
Jde o možnost dobrovolně se z EET zcela vyvázat. Týkat se bude podnikatelů v prvním pásmu paušální daně s příjmy do jednoho milionu korun. Pokud se do režimu přihlásí, připlatí si podle podkladů takzvanou přirážku 1 400 korun měsíčně. Záloha na daň z příjmů se jim tak má zvýšit ze 100 na 1 500 korun měsíčně.
„Evidence tržeb má největší smysl u živnostníků a menších firem, kde jiné kontrolní mechanismy chybí. Právě proto je vynětí podnikatelů v paušálním režimu sporné. Zjednodušení nesmí znamenat, že stát ztratí přehled o férovosti trhu a řádném výběru daní,“ říká Miloslav Rut, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
Zákon počítá i s výjimkami
Z povinnosti budou vyňaty například prodejní automaty a veřejné toalety, sezonní prodej sladkovodních ryb od 18. do 24. prosince, nevidomí a hluchoslepí podnikatelé za stanovených podmínek, hromadná, železniční a obchodní letecká doprava, školní stravování a ubytování, hazardní hry, prodejci energií, banky a pojišťovny. „Každá výjimka v evidenci systém komplikuje. Podnikatelé musí rozlišovat, co evidovat a co ne, a stát tím zároveň přichází o část dat,“ říká šéf platebních pokladen Petr Menclík z Dotykačky.
Návrat školkovného
Jedním z přílepků, které prošly zároveň s hlasováním o EET, je návrat tzv. školkovného. To zrušila vláda Petra Fialy a podle Aleny Schillerové má pomoci rodičům vrátit se dřív do zaměstnaní. Školkovné půjde uplatnit za každé dítě, které navštěvuje předškolní zařízení. Vyměřenou daň si bude možné snížit o částku, kterou rodič prokazatelně uhradil za umístění dítěte v předškolním zařízení. Maximálně si od daně půjde odečíst na každé dítě sumu rovnou minimální mzdě.
Podle ekonomů to však pomůže především rodinám s vyššími příjmy, které by se bez státní pomoci obešly. „Školkovné mohou uplatnit pouze ti rodiče, kteří mají dostatečně vysokou daňovou povinnost, aby i po uplatnění slevy na poplatníka a případných dalších slev ještě vůbec mohli odečíst i školkovné. Typicky se tedy bude jednat o relativně bohaté domácnosti, jejichž příjmy jsou tak vysoké, že nepotřebují další podporu od svých spoluobčanů,“ říká hlavní ekonom investiční společnosti Investika Vít Hradil.
Ministerstvo financí odhaduje, že znovuzavedení školkovného vyjde rozpočet asi na 1,4 miliardy korun ročně.
Vrací se i sleva pro studenty
Další staronovou daňovou slevou, je sleva na studenta. Studenti si díky ní budou moct znovu odečíst od vyměřené daně částku 4 020 korun. Slevu bude moci využít každý, kdo studuje, a to až do dovršení 26 let věku. Studenti prezenčního doktorského programu, mohou slevy využít až do 28 let. Náklad tohoto opatření odhadlo ministerstvo financí na 300 milionů ročně.
„I slevu na studenta lze využít pouze při dostatečně vysoké daňové povinnosti, a tedy i příjmu. Předpokládám, že ve většině případů skuteční studenti, kteří mají omezené časové možnosti a relativně nízkou kvalifikaci, nemohou dosáhnout na tak vysoké výdělky, aby ji mohli využít,“ dodává Hradil s tím, že ani z tohoto opatření nebudou těžit sociálně potřebné případy.
Opět bude platit výjimka pro vinaře
Sněmovna schválila i obnovu daňového zvýhodnění tichého vína jako daru. Víno jako daňově uznatelný dar rovněž zrušil konsolidační balíček bývalé vlády. Nákup tichého vína tak bud nově opět daňově uznatelným nákladem za předpokladu, že jeho hodnota nepřesáhne částku 500 Kč bez DPH a víno bude opatřeno názvem firmy či jejím logem.
Podle vinařů jde jen o dílčí krok. „Náš obor se potýká s tolika potížemi, z nichž pramení propad plochy vinic i propad prodejů, že je zapotřebí více systémových kroků. Toto je dílčí impuls, který vinařům pomůže, ale s ministerstvem zemědělství už řešíme zásadnější kroky, které by pomohly například eliminovat nejlevnější dovoz,“ uvedl pro ČTK prezident Svazu vinařů Martin Chlad.
Zdravotní benefity
Ruší se také horní limit daňového osvobození nepeněžních benefitů pro zaměstnance. Zákon schválený v minulém volebním období ho stanovil na polovinu průměrné mzdy. Jde třeba o použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení, poskytnutí rekreace, zájezdu nebo podnikové školky. Týká se to i příspěvků na kulturní nebo sportovní akce i na knihy.
Stanoví se však strop 20 000 korun ročně pro osvobození od daně v případě benefitů zaměstnavatele, jako jsou zájezdy a rekreace.
Sněmovna rovněž souhlasila s tím, že se daňově osvobodí benefity v podobě příspěvku zaměstnavatele na zákonem stanovené zdravotní procedury. Půjde třeba o nadstandardní preventivní prohlídky, diabetický screening u rizikových skupin nebo o vyšetření kardiovaskulárního rizika.
