Pokud oba návrhy projdou, na daňové zločiny se budou nově zaměřovat dvě instituce. Celní správa od ledna 2019, daňová policie už od ledna příštího roku.
Na daních se krade pořád. Nejvíce peněz se ztratí při podvodech s DPH, kde se škody odhadují na více než 80 miliard korun. Už několik let funguje spolupráce mezi celníky, policisty a finančními úřady. Po volbách se chvíli dokonce uvažovalo o vzniku společné instituce: Národní kriminální agentury. Nakonec zůstalo u spolupráce, která se po slovenském vzoru pojmenovala Daňová Kobra. Od roku 2014 zabránila únikům především na DPH ve výši 6,2 miliardy korun.
Počet daňových úniků podle dostupných čísel však závratně nestoupá. „Finanční správa standardně podává kolem 1 500 oznámení na zkrácení daně ročně,“ říká Jiří Žežulka, bývalý šéf daňové správy a nyní manažer pro daňové spory ve společnosti Apogeo.
Celníci se těší na posilu
Jaký přínos by měli znamenat celníci coby lovci daňových zločinců? V současné době mohou při odhalování daňových úniků pomoci jen do určité míry a jen u některých daní, které sami spravují (spotřební daň, ekologické daně, od letošního srpna i veškerá DPH).
Pokud narazí na podezření z daňové krádeže, oznámí to státnímu zástupci a založí trestní spis. Začnou shromažďovat dokumenty, mohou odposlouchávat, požadovat vysvětlení, dělat domovní prohlídky. Když mají důkazů dost, aby mohl být někdo konkrétně obviněn, předají spis policii.
Babiš versus ChovanecCo prosazuje ministr financí Andrej Babiš:
Co prosazuje ministr vnitra Milan Chovanec:
|
„U komplikovanějších případů jde běžně 30 až 60 šanonů s doklady,“ říká Milan Poulíček, generální ředitel Celní správy ČR. Policejní vyšetřovatel si pak musí spis nastudovat, což mu může zabrat i víc než měsíc. Navíc k tomu potřebuje vysvětlování od celníků, kteří spis dobře znají. Následně je podezřelý obviněn, vyšetřuje se a je podán návrh na obžalobu. Státní zástupce pak podá obžalobu u soudu.
Babiš navrhuje, aby se nic nepředávalo a daňové činy rovnou vyšetřoval útvar pátrání celní správy. Není to nová myšlenka, v různých podobách se objevuje posledních devět let a celníci coby policejní vyšetřovatelé fungují i jinde v Evropě.
„V Německu má finanční správa vlastní útvar daňového pátrání, mají své vyšetřovatele a mají vyčleněného i státního zástupce, který se specializuje na daňové trestné činy,“ říká Žežulka.
Tím, kdo celníky naučí policejní práci, má být bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta. Od září coby pověřený šéf by měl stanout v čele pátracího útvaru o síle 700 lidí. Po případném získání nové kompetence by to mohlo být ještě víc. „Předpokládá se posílení útvaru ještě o zhruba 100 příslušníků,“ uvedla Hana Prudičová, mluvčí celní správy.
Státní zástupci s Babišovým nápadem souhlasí. „Nebude vůbec škodit, když daňové trestné činy bude odhalovat více orgánů,“ myslí si Pavel Zeman, nejvyšší státní zástupce. Na druhou stranu sehnat zkušené vyšetřovatele nebo je z celníků vychovat bude chvíli trvat. Podle expertů i tři čtyři roky. Babiš přitom chce nové pravomoci už od ledna 2019.
Je tu také otázka, kde budou pravomoci celníků končit. „Skoro každá hospodářská trestná činnost se dá uchopit přes daně a pak může celníkům či policii chybět potřebná kompetence,“ varuje Žežulka. Konečné slovo, zda kauzu nechat celníkům, či policistům, by zřejmě měl mít státní zástupce.
Vnitro má vlastní plán
Aby se celníkům zvětšily pravomoci, je třeba změnit zákon, s čímž musí souhlasit parlament. A ten není nakloněn tomu, aby pod bohatého podnikatele a současně ministra financí Babiše spadala mocná daňová policie. Navíc by to ani do voleb nestihl.
Zvláště když ministerstvo vnitra přišlo s vlastním plánem proti daňovým únikům. Od ledna příštího roku zavede finanční policii, takzvanou FIPO. „Vznikla by při Národní centrále proti organizovanému zločinu z odboru daní, který se nyní nachází pod sekcí závažné hospodářské trestné činnosti. Zvažujeme, že by do FIPO mohl být přesunut i Odbor výnosů a praní peněz,“ uvedl Jaroslav Ibehej, mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu. Policie dle něj uvažuje o personálním posílení nové sekce, ale hovořit o číslech je zatím předčasné.
„Vznik FIPO by měl smysl, jen pokud by se vypsalo 200 tabulkových míst a obsadila se novými lidmi, a kdyby se v zákoně vymezily a posílily její pravomoci,“ myslí si Kamil Kouba, bývalý policejní vyšetřovatel a odborník na prevenci proti praní špinavých peněz.
Finanční policie už v Česku dva roky fungovala, a to od roku 2004. „Politikům se to velmi nelíbilo a exministr vnitra Ivan Langer ji s tichou podporou ČSSD zrušil,“ vzpomíná Miroslav Antl, senátor (nestraník zvolený za ČSSD), bývalý státní zástupce a do roku 2002 náměstek policejního prezidenta. Současná reorganizace policie mu přesto připadá chaotická. „Nemá jasný program a zřejmě se dělá na koleni,“ myslí si.
Podle Kouby by existence rovnocenných policejních útvarů pod stranicky konkurenčními ministerstvy přesto mohla mít zajímavý efekt. Rovnováha policejní moci by koaliční politiky odrazovala od případných nekalých úmyslů.
