Budova ústavu v pražské Bubenči je architektonicky i historicky zajímavá, nicméně při pohledu z ulice málokdo tuší, že se uvnitř nachází speciální laboratoře vybavené moderními přístroji a počítači. Nechybí však ani bruska a pila s automatickým posuvem a diamantovým kotoučem.
Celý ústav má podle svého ředitele Filipa Hartvicha celkem 120 zaměstnanců, z toho 55 vědců, kteří provádějí základní a aplikovaný výzkum. „Zabýváme se mechanikou hornin, ale také přírodními riziky a hazardy, pracujeme například i pro Ředitelství silnic a dálnic ohledně možných sesuvů půdy ohrožujících české silnice a dálnice,“ popisuje ředitel ÚSMH.
V Dukovanech se prozatím vrtá
V bubenečských prostorách zhruba desítka akademiků testuje vzorky vrtných jader pocházejících z Dukovan, kde vyrostou dva nové jaderné bloky za více než 400 miliard korun. Z hlediska investic půjde o největší projekt k historii Česka. Jeho výjimečnost je jedním z důvodů, proč jeho cesta začíná právě testy v laboratoři. Vítěz tendru, jihokorejská společnost KHNP zahájila geologické práce loni 8. srpna a podle Martina Uhlíře, ředitele pro výstavbu, spouštění a provoz Elektrárna Dukovany II bude mít hotovo 10. dubna.
Vrty hluboké až 150 metrů. Průzkum pro dostavbu Dukovan pokračuje i ve větru a mrazu |
„Při geologických průzkumných pracích se provádí mnoho vrtů různé hloubky, až do 150 metrů. Vývrty, vzorky, které se odtud vytěží, procházejí v ústavu speciálními zkouškami. Tento ústav jsme si vybrali, protože splňuje nejpřísnější kritéria z hlediska certifikace, zkušeností a také veškerých norem,“ vysvětluje Uhlíř.
Specializovaná pražská laboratoř v těchto týdnech prověřuje, jak se horniny chovají při zatížení, a měří jejich statické i dynamické vlastnosti. Je jednou z mála v Česku, která může tento typ testů provádět. Získané informace poslouží jako podklad pro přesné umístění, projektování a založení staveb a také pro analýzy, které mají prokázat, že návrh nového jaderného zdroje splňuje požadavky na bezpečnost.
S dozimetrem pár metrů od reaktoru. Jak to vypadá uvnitř elektrárny v Dukovanech |
Podle ředitele Uhlíře jsou detailní výsledky testů důležité pro další postup projektu. „Potřebujeme informace týkající se únosnosti hornin, aby odborníci dokázali správně naprojektovat zakládací parametry budov, které se budou v lokalitě stavět,“ říká. Výsledky testování se zanášejí do databáze a dále zpracovávají. Třeba k posouzení stability, únosnosti a maximálního zatížení podloží.
Další ústav, se kterým EDU II spolupracuje, se nachází až v Itálii, v Římě. „Ten nám zase bude dodávat charakteristiky hornin z hlediska šíření seismických vln,“ potvrzuje ředitel.
Vybrané vzorky vrtných jader se z Dukovan do pražské laboratoře převážejí zabalené, aby se nepoškodily. (10. března 2026)
Při testování je důležitý speciální lis
V pražském ústavu se provádí několik druhů testů, mezi které patří ultrazvukové prozařování primárními podélnými a sekundárními příčnými vlnami, test pevnosti v prostém a v příčném tlaku a také test smykové pevnosti vzorku v ukloněných matricích.
Časově nejnáročnější je testování při zkoušce pevnosti v prostém tlaku, které v případě jednoho vzorku zabere zhruba 30 minut. Na váleček o průměru 46 mm a výšce 98 mm zaměstnanec ústavu připevňuje senzory (extenzometry), které budou měřit jeho podélnou a obvodovou deformaci. Poté jej umístí do speciální prosklené komory, spustí test a následně sleduje poskakující křivky v počítači.
„Ve speciálním lisu se vzorek pomalu stlačuje, přičemž se měří jeho deformace a pevnost. Zjišťujeme okamžik, při kterém se poruší,“ vysvětluje Jan Blahůt, vědecký pracovník Oddělení aplikované mechaniky hornin ÚSMH AV ČR. Za sklem chvíli pozorujeme, jak se váleček pod tlakem shora vyklenuje do formy jakéhosi soudku.
Na váleček se upevní senzory – extenzometry, které budou měřit podélnou a obvodovou deformaci vzorku horniny. Následně bude umístěn do speciálního lisu, který jej poté pomalu stlačuje. Testování jednoho vzorku trvá 30 minut. (10. března 2026)
Geologická stavba oblasti Dukovan je poměrně rozmanitá. Podle pracovníků ústavu tvoří skalní podloží metamorfované horniny – amfibolity, pararuly a granulity. Také povrchové zeminy jsou v oblasti různorodé. Zastoupeny jsou jíly, spraše a písčito-štěrkové útvary. V místě plánovaného nového jaderného ostrova tvoří podloží převážně amfibolit, který vzniká přeměnou tmavých vyvřelých hornin. Jde o poměrně běžnou horninu, která se pro svou vysokou pevnost a odolnost využívá ve stavebnictví.
Martin Uhlíř z EDU II nicméně neočekává, že by z testů vzorků hornin z Dukovan vzešlo nějaké překvapení. V lokalitě funguje elektrárna postavená v sedmdesátých letech. „Máme přesné informace o tom, jak se zakládala, jak se stavěla. I s tím můžeme porovnat naše plány,“ říká.
Havlíček: Přípravy Dukovan pokračují podle plánu, zdržení nehrozí |
Při dnešním testování vzorků se však používají nejmodernější přístroje, počítače a extenzometry, které umějí měřit deformace na tisíciny milimetru, což před padesáti lety nebylo. „Technika šla hodně dopředu a díky tomu získáme daleko přesnější údaje pro to, abychom mohli jadernou elektrárnu daleko přesněji a lépe naprojektovat a postavit,“ uzavírá.
