„V rámci klientského přístupu jsme se proto rozhodli, že poplatníky, na které máme kontakt, nyní budou finanční úřady o existenci přeplatku a nutnosti požádat o vrácení informovat i telefonicky a e-mailem,“ uvedla generální ředitelka Finanční správy Tatjana Richterová.
Do speciálního důchodového pilíře se mohlo vstoupit od roku 2013 do poloviny roku 2015. Pak vláda Bohuslava Sobotky rozhodla, že tyto fondy postupně, do konce roku 2016, zaniknou a peníze se následně vrátí střadatelům.
Výhodou spoření ve druhém pilíři bylo, že ke spořené částce, která byla jasně dána – dvě procenta z hrubého příjmu měsíčně –, stát účastníkovi přidal jeden a půlkrát tolik, tedy tři procenta z toho, co by normálně musel odvést do společné kasy na důchodové pojištění.
Rozpuštěný druhý pilíř
Více než 70 tisíc účastníků si nechalo poslat peníze ze zrušených fondů na svůj účet. Dalších šest tisíc je převedlo na své doplňkové důchodové spoření (připojištění). Všem přitom náleží jak částka, kterou naspořili z vlastní kapsy, tak tři procenta, která jim z jejich povinného důchodového pojistného přispíval stát. A navíc i zhodnocení, jehož dosáhl penzijní fond. Jen 548 lidí peníze vrátilo státu do důchodového pojištění, aby se jim nekrátil důchod.
Zbývajících osm tisíc účastníků si nestihlo peníze z fondů vyzvednout, a tak je penzijní společnosti poslaly na Finanční správu. Necelé dva tisíce spořících se o ně zatím nepřihlásily. Mohou přitom kdykoliv požádat o vrácení přeplatku, nebo je úřady mohou použít na úhradu nedoplatků, které měli poplatníci na daních.
Pokud si je však nestihnou vyzvednout do konce roku 2023, propadnou státu a využijí se ve státním rozpočtu.
