Na tom, že se věk odchodu do důchodu zvyšovat nebude, se shodli premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Zpráva ministerstva práce přitom jasně říká, že penzijní systém se bez nepopulárních změn propadne do deficitu. Tedy že si na důchody bude stát muset půjčovat.
Nejúčinnějším opatřením by kromě zvýšení důchodového pojistného bylo postupné zvyšování penzijního věku. K tomu v minulosti opakovaně došlo – ještě v roce 1996 muži odcházeli do důchodu v 60 letech, letos odcházejí ti, kterým je 63,5 roku, za deset let budou muži chodit do penze ve věku 65 let. Další dříve schválené posouvání důchodového věku bylo zastaveno Sobotkovou vládou.
Pojistka, která nefunguje
Jako pojistka pro případný nedostatečný státní důchod mělo sloužit dobrovolné penzijní spoření. I v tomto ohledu ale společnost naráží na problém: lidé spoří málo (v průměru 710 korun měsíčně) a zejména transformované fondy (ty, které ze zákona garantují účastníkům neprodělek) vynášejí tak málo, že důchodcům v penzi příliš nepomohou.
Z propočtu MF DNES na základě údajů České národní banky vyplývá, že v průměru si ze třetího pilíře lidé po ukončení spoření odnášejí 67 tisíc korun. To jsou dvě průměrné mzdy. Drtivá většina lidí si přitom peníze vybírá jednorázově. Výrazný propad příjmů v penzi se týká zejména středně a vysokopříjmových důchodců. U nízkopříjmových je díky solidaritě státního důchodového systému propad příjmů výrazně menší.
Nízký efekt dobrovolného penzijního systému byl také hlavní důvod, proč si na změny ve třetím pilíři začátkem prázdnin posvítila důchodová komise při ministerstvu práce a sociálních věcí. Ministerstvo přišlo s návrhem zavést Státní důchodový fond jako konkurenci ke stávajícím soukromým penzijním fondům.
Slibuje si od něj vyšší výnosy a také přitáhnutí velké části účastníků, kteří se dnes drží v transformovaných fondech. Ty dosahují nízké výnosnosti, která dlouhodobě ani nedosahuje výše inflace. Garance neprodělku je nicméně pro 3,5 milionu účastníků třetího pilíře důležitější než možný vyšší výdělek.
Podle předpokladů ministerstva práce by státní fond více vydělával a zároveň garantoval zhodnocení alespoň ve výši inflace. Zatím nicméně není úplně jasné, jak by to udělal, protože by musel fungovat za stejných podmínek jako soukromé penzijní fondy. Jinak by myšlenku hned na začátku mohl utnout Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Online srovnání penzijních spoření. Získejte až 6 360 Kč od státu každý rok. |
„Jde o to, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže tím, že by úřad konstatoval veřejnou podporu,“ říká Danuše Nerudová, předsedkyně důchodové komise při ministerstvu práce.
Překážkou by mohla být například investiční privilegia, která zazněla v návrhu Pirátů předloženém komisi. „Stát by mohl prostředky zhodnocovat například nákupem výhodných státních dluhopisů s úrokem nad inflací, určených přednostně pro nákup fondem... dále poskytovat půjčky státu s úrokem nad inflací nebo financovat investiční akce státu (s úrokem nad úrovní inflace) na výstavbu infrastruktury, sociálního bydlení, těžby přírodního bohatství – například lithia,“ uvádí se v materiálu, jehož autorem je pirátský poslanec Tomáš Martínek a jeho asistent Lukáš Forýtek.
K vyšším výnosům by měly státnímu fondu pomoci nízké poplatky za správu a zejména délka období, po které by musel garantovat kýžené zhodnocení aspoň o inflaci. Zazněly návrhy na desetileté období, během něhož by zhodnocení mohlo z roku na rok kolísat do zisku i do ztráty, ale v průměru za celou dobu by musel fond účastníkům přinést alespoň garantovaný výnos.
Většina se bojí rizika
Nápad na státní fond se nelíbí penzijnímu byznysu. „Zavedení státního fondu v soukromém spoření by znamenalo jen další prohloubení závislosti lidí na státu (v penzi). Ministerstvo mluví o fondu, který by měl konkurovat soukromým fondům, ale zároveň by měl mít zásadní konkurenční výhodu,“ obává se Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností.
Podle něj by fond, garantující zhodnocení alespoň o inflaci, musel stát dotovat z rozpočtu, jinak to není v praxi možné. To by ovšem státu v nákladech na penze neulevilo.
Své by teď měl k návrhům ministerstva práce říct resort financí coby gestor legislativy pro oblast penzijních fondů. Přes média se odmítá vyjadřovat, nicméně letos představil „Koncepci rozvoje kapitálového trhu ČR 2019 až 2023“, z níž vyplývá, že se státním fondem nepočítá.
Ministerstvo financí by naopak podpořilo více komerčních nabídek a navrhuje zavedení „účtu dlouhodobých investic“. Na tom by se dalo se státní podporou spořit nejenom v penzijních fondech, ale také v rizikovějších nemovitostních a private equity fondech či fondech kvalifikovaných investorů.
Na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři si na konci prvního pololetí spořilo 4,5 milionu lidí. Bylo to o šest tisíc více než na konci loňského roku. Jen zhruba milion z nich využívá takzvané účastnické fondy, které na rozdíl od transformovaných negarantují černou nulu a mohou ze zákona investovat riskantněji. Stát každoročně podpoří soukromé spoření 19 miliardami korun, z toho sedmi miliardami na státním příspěvku, zbytkem na daňových úlevách.
