Podle studie lidé s nejvyšším sledovaným příjmem stráví ve starobním důchodu v průměru výrazně delší čas. „Mezi nejbohatšími a nejchudšími je v případě mužů rozdíl zhruba tři roky, u žen jde asi o 2,5 roku,“ říká Klára Hulíková Tesárková z Národního institutu SYRI a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Lidé s vyšším příjmem se dožívají vyššího věku než ti, jejichž starobní důchod se počítal z nižšího vyměřovacího základu, protože jejich výdělky byly nižší. Podle sociologů i ekonomů to má však logické vysvětlení. „To najdete podle mě v každé demokratické zemi s tržní ekonomikou. Je to kombinace životního stylu a typu vykonávané práce,“ říká Daniel Münich, ekonom ve společnosti CERGE-EI.
Mladí lidé se do práce nehrnou. Zato rychle přibývá pracujících seniorů |
„Vzdělanější v průměru vykonávají zdravotně méně škodlivou práci, vydělávají více, více dbají o své zdraví, chovají se obezřetněji a tak dále, takže žijí déle,“ dodává.
Důvody jsou ale i jinde. „Vyšší příjmy umožňují vynaložit dodatečné zdroje na zdravotní péči, ať už jde o prevenci či specializovanou péči, ale i na související produkty a služby jako zdravou výživu, pohyb a odpočinek,“ říká Pavel Ryska, analytik J&T Banky. Nepřímo pak hraje roli také vzdělání. Vyšší příjmy totiž jdou často ruku v ruce s dosaženým vzděláním. „A právě vzdělání často ovlivňuje informovanost člověka o zdravotních rizicích nebo o možnostech vyšetření či prevence,“ dodává Ryska.
Při zkoumání podrobnějších rozdílů se vědci zaměřili na penzisty, kterým byl přiznán starobní důchod a neměli během života přiznané invalidní dávky. Výchozím bodem pak byla startovní čára 65 let, přičemž stěžejní bylo zjistit, kolika let se tito lidé dožívají a kolik let stráví ve starobním důchodu.
Covid zkrátil lidem život
Protože byla ve studii použita data z let 2019–22, byly výsledky pochopitelně ovlivněny i pandemií koronaviru, která způsobila značnou nadúmrtnost. „Zatímco muži s nejnižším důchodem byli v roce 2022 jedinou skupinou, jejíž hodnota střední délky života dorovnala a mírně převýšila výchozí hodnotu z roku 2019, mezi ženami se totéž podařilo naopak jen u nejbohatších žen,“ popisuje Hulíková Tesárková.
Na brigádu do skladu už mladí nechtějí. Láká je práce na dálku, říkají specialisté |
U všech ostatních v roce 2022 v porovnání s rokem 2019 klesla odhadovaná střední délka života. „Můj hlavní vysvětlující kandidát je covid-19, který lidem zkrátil život, jednou z největších intenzit ve vyspělém světě,“ poukazuje Daniel Münich.
Zajímavé však je, jak se liší nejen naděje dožití u lidí s vyšším a nižším důchodem, ale také to, jak velké rozdíly jsou mezi muži a ženami. „V roce 2022 byla naděje dožití u pětašedesátiletých mužů s nejnižším důchodem pouze dalších 15,48 roku. U těch nejbohatších to bylo 18,16 let. Podobně ženy s nejnižšími příjmy v průměru v důchodu strávily dalších 18,94 let a ty s nejvyššími příjmy pak 21,54 let,“ říká Dagmar Dzúrová, spoluautorka analýzy z Národního institutu SYRI a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
U všech sledovaných kategoriích se u mužů a žen výrazně liší odhadnutá střední délka života, a to v průměru o tři až čtyři roky ve všech sledovaných letech. I ženy s nejnižším důchodem se v průměru dožívají vyššího věku, než muži s tím nejvyšším. Důvod je přitom jednoduchý.
„Jde o rizikovější chování a přístup k životu mladších mužů a rizikovější mužské práce, respektive profese,“ uzavírá Daniel Münich.
Hledáte práci s vyššími příjmy? Vyberte si z nejlépe placených nabídek práce na portálu jobDNES.cz |
