Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Tomáš Krist, MAFRA

PŘEHLEDNĚ: Stát chce osladit spoření na penzi. Pošle víc peněz

  • 343
Příspěvek na penzijní spoření vyšší než dnešních 230 korun měsíčně a daňový odpočet až 48 tisíc korun ročně. A nově možnost ještě odvážnějšího investování v penzijních fondech. MF DNES přináší podrobnosti k ­návrhům na změny ve třetím pilíři penzijního spoření.

Ministerstvo financí změny představilo v Koncepci rozvoje kapitálového trhu v České republice 2019 až 2023. Novinky by neměly přijít státní pokladnu na podporách o moc dráž než dnešních osm miliard.

1. Účet dlouhodobých investic

Ministerstvo chce definovat investice na stáří velkoryseji – nejen jako investice v penzijních fondech či v­ životním pojištění. Po vzoru západních ekonomik by si mohl každý zájemce zřídit „účet dlouhodobých investic“ a výnosy z něj by nemusel danit. Do účtu by se zahrnuly například spořící vklady, investice do investičních fondů, penzijních fondů nebo do životního pojištění s ­investiční složkou.

Důchodový systém je v přebytku. Na penzích se vybralo 22 miliard navíc

Na úložky by si střadatel mohl každoročně uplatnit daňový odpočet až do výše 48 tisíc korun (to je dnes součet maximální daňové úlevy na penzijní spoření a ­na životní pojištění). Ušetřil by tak na daních z příjmů (při současné sazbě) až 7 ­200 korun ročně. Pro představu –­ lidé spořící v penzijních fondech v roce 2017 ušetřili skrze daňové odpočty 462 milionů, u životního pojištění 592 milionů. Na účet by také mohli přispívat zaměstnavatelé, kteří mohou už dnes formou benefitů přispět zaměstnancům až 50 tisíc korun ročně – výhodou je, že z toho nemusejí odvádět pojistné.

2. Nové účastnické fondy alternativních aktiv

Penzijní společnosti by mohly začít zřizovat nový typ účastnických fondů a investovat odvážněji než dnes, tedy nejen do akcií a dluhopisů, ale například do nemovitostních a private equity fondů či do fondů kvalifikovaných investorů. Ministerstvo s ­novinkou počítá nejdříve od roku 2021, poplatky u těchto fondů by nebyly zákonem nijak regulované.

Jak Češi spoří na penzi

3. Vyšší státní podpora pro úložky nad 1 000 Kč

Chcete spokojené stáří? Porovnejte si nabídky, jak se zajistit.

Dnes dostávají lidé k vlastní úložce 1­ 000 korun dalších 230 korun státního příspěvku od státu, za což stát ročně utratí sedm miliard korun. Nově by mohli dostat ještě víc, aby měli motivaci více spořit. Kolik, to chce ministerstvo vydiskutovat v ­příštích měsících ve veřejné konzultaci. Loni činila průměrná úložka účastníka 702 korun měsíčně. Podle ministerstva to je málo pro případ, že by státní důchod v budoucnu klesl. A dává příklad – když bude občan spořit 40 let 700 korun měsíčně a výnosy akorát pokryjí inflaci, v penzi bude moci čerpat po 20 let 1 ­400 korun měsíčně. Kdyby si chtěl přilepšovat k důchodu 14 tisíc, musel by dnes ukládat měsíčně sedm tisíc korun.

4. Spořit v transformovaném a ­účastnickém zároveň

Návrh přichází s tím, že by lidé mohli zůstat ve starém fondu a zároveň si založit spoření v novém a spořit v obou. Snížila by se tak jejich obava z rizika. 

Nižší důchod pro bezdětné? Babiš zvažuje Rusnokův model penzijní reformy

„Záměrem je, aby bylo možné spořit současně do obou typů fondů, nicméně státní příspěvek by vždy bylo možné čerpat pouze buď na účastnický, nebo transformovaný,“ uvedlo ministerstvo financí. Aktuálně zvažuje, že by bylo možné investice do transformovaného fondu i načas přerušit a následně znovu obnovit.

Už od roku 2013 mohou střadatelé přecházet do nových penzijních fondů, které jim umožňují investovat odvážněji a v dlouhodobém horizontu také více vydělat. Ale nedělají to, jsou konzervativní a líbí se jim garance neprodělku – tedy minimálně černé nuly. A to navzdory tomu, že výnos ve starých fondech ani nepokrývá inflaci (v roce 2017 činil nejvyšší výnos ve starém fondu PS České pojišťovny 0,84 procenta).

Penzijní společnosti navíc musejí peníze ve starých fondech (více než 400 miliard) investovat opatrně, tedy prakticky jen do státních dluhopisů. Nenakupují se za ně akcie ani korporátní dluhopisy, takže firmy je nemohou využít pro své financování. Peníze tak nepomáhají reálné ekonomice.

5. Omezit státní podporu věkem účastníka

Do penze v 67 letech. Důchodový věk se musí zvýšit, tvrdí statistici

Ministerstvo zvažuje, že by lidem v ­důchodovém věku už státní příspěvek ke spoření nedávalo. Ušetřené peníze by se využily například na navýšení podpory za vyšší úložky. Lidé v důchodovém věku využívají penzijní fondy jako výhodnou formu spoření s dotací od státu. Jde zhruba o každého třetího účastníka penzijního spoření. Šedesátníci a­ starší si naspořené peníze mohou najednou vybrat už po pěti letech spoření včetně státních příspěvků a ­zúročení. A klidně je hned utratit. Jen řádově jedno procento střadatelů si nechává naspořené peníze vyplácet v penzijním věku postupně, jako rentu, která jim vylepšuje státní důchod.