Online dotazník vyplnilo celkem 497 respondentů ve věku 55 až 75 let. Na otázky tak odpovídala jak skupina současných důchodců, tak lidí, kteří z pracovního života teprve odejdou. „Možná ne až tak překvapivým zjištěním bylo, že 98 procent dotázaných spoléhá na státní důchod jako na hlavní zdroj příjmů,“ uvedla generální ředitelka Generali penzijní společnosti Jana Zelinková.
Z dat také vyplývá, že 41 procent respondentů se na penzi nijak nezajišťuje a třicet procent dokonce přiznává, že se bojí nedůstojného stáří.
Tisíce lidí si po zavedení minimální penze polepší, starobní důchod bude 9800 korun |
Přístup k přípravě na penzi se ale mezi skupinami výrazně liší. „Lidé starší 55 let, kteří do důchodu teprve půjdou, se finančně zabezpečují téměř ve třech čtvrtinách případů. U současné generace seniorů to byla jen polovina,“ vysvětluje Zelinková.
Změnu přisuzuje tomu, že si lidé více uvědomují, že státní důchod jim pokryje spíše elementární potřeby. „Pokud si chtějí zachovat svoji životní úroveň a pokračovat tak, jak jsou zvyklí, jsou finančně zodpovědnější.“
Roli hraje také proměna představ, jak budou důchod trávit. Čas strávený s rodinou a na chalupě podle průzkumu vystřídá cestování, turistika nebo studium, což jsou nákladnější aktivity. Výsledky zároveň ukazují, že budoucí penzisté jsou mnohem ambicióznější.
„Češi se na odchod z pracovního života začínají v průměru připravovat kolem 42 let. Kromě toho jsme zjistili, že lidé starší 55 let šetří proti současným seniorům dříve a častěji,“ vysvětluje analytička Response Now Blanka Jakůbková.
Liší se i zdroje příjmů nad rámec státního důchodu. Třietina penzistů má našetřené úspory nebo využívá výnosy z investic, u těch budoucích je plánuje využívat dvojnásobek. Mají také větší chuť pracovat.
Třetina je digitálně vyloučená, jiní chtějí umět s AI. Rozdíly mezi seniory jsou velké |
„Když se na to podíváme demograficky, více chtějí pracovat muži, obyvatelé největších měst a lidé s nejvyšším vzděláním,“ tvrdí Jakůbková. „Naopak práci spíše odmítají ženy, nejstarší respondenti, lidé z měst do 100 tisíc obyvatel a lidé s nejnižším vzděláním.“
Pro dotázané, kteří uvedli, že chtějí pracovat, je z 96 procent hlavní motivací zvýšení příjmů, 72 procent to dokonce považuje za nutnost. Mezi další důvody, proč chodit do zaměstnání, uvedli socializaci, chuť nebo že by se doma nudili.
