Dřevěné turistické známky je možné v Česku zakoupit na více než 2 tisících místech | foto: Turistické známky

Lockdown přežili. Obchodníci ale turistické známky prodávat online odmítají

  • 5
Většina turistických míst byla během pandemie zavřená, to postihlo nejen jejich provozovatele, ale i výrobce suvenýrů. O část tržeb tak dočasně přišli producenti turistických vizitek nebo dřevěných známek, které se prodávají v infocentrech, muzeích, horských chatách nebo třeba na hradech a zámcích.

„Zimní sezona se nekonala vůbec, naštěstí nás podrželi sběratelé, kteří na našem e-shopu nakupovali na Vánoce,“ říká David Holub, jednatel společnosti Turistické známky, který společně se svým týmem suvenýry vyrábí.

Zároveň však dodává, že na e-shopu nenabízeli dřevěné turistické známky, ale pouze vedlejší produkty, jako jsou například vyšívaná trička či ponožky. „Snažili jsme se zkrátka prodávat, co šlo,“ doplňuje.

Prodávat turistické známky na webu odmítají. „Turistické známky, náš hlavní produkt, přes e-shop nemůžeme a nechceme prodávat, protože je to proti pravidlům sběratelské hry,“ zmiňuje jednatel rýmařovské společnosti.

Turistické známky chtějí prodávat i hotely

Výsledek pandemie je podle Holuba ten, že o prodej dřevěných plaket s vlastním logem má zájem daleko více subjektů. Zejména takových, které v cestovních ruchu spoléhaly výhradně na zahraniční klientelu. To jsou například pětihvězdičkové hotely nebo wellness centra.

„My ale nepolevujeme ze své strategie a i nadále odmítáme více než polovinu žádostí, aby systém Turistických známek zachoval svou hodnotu a nedevalvoval,“ doplňuje s tím, že je potřeba výběr s ohledem na sběratele. Dřevěná známka by totiž měla výletníka přilákat na místo, které je turisticky zajímavé a má co nabídnout.

Zprávy o tom, že by partnerská místa musela kvůli pandemii zavřít své pobočky, Holub nepozoruje. „Je samozřejmě možné, že někteří prodejci pandemii nepřežili. My jsme ale nezaznamenali žádný katastrofální úbytek. Například horské chaty stojí na svém místě klidně i dvě stě let. Přežily první světovou válku, druhou světovou válku a přežijí i koronavirus,“ doplňuje.

„Občas nás osloví například nový nájemce horské chaty, který by chtěl v činnosti pokračovat a zjišťuje, jak to funguje. Ale není to nic, co by nás zaměstnávalo každý den,“ uzavírá David Holub.

EET bylo horší

O partnerské prodejny nepřišel ani Rudolf Ropek, zakladatel projektu Wander Book. Ten funguje na podobném principu jako Turistické známky. Namísto dřevěných plaket ale cestovatelé sbírají nálepky – turistické vizitky. „Nemám moc zpráv o tom, že by některé z našich partnerských míst pandemii nezvládlo. Horší dopad na jejich existenci mělo spíš EET než covid-19. To jsme zaregistrovali mnohem větší úbytek partnerských míst,“ říká.

Prostějovská hvězdárna slaví výročí i speciální edicí turistických známek

Vizitku si mohou cestovatelé zakoupit i na internetu. „Turisté této možnosti mohou využít, pokud navštíví například nějakou přírodní zajímavost, v jejíž blízkosti není prodejní místo. Může se také stát, že má prodejce vizitek na daném místě zavřeno nebo vyprodáno,“ podotýká.

V případě Wander Booku se cestovatelé na internet nepřesunuli. „Doufal jsem, že nás nákupy online finančně podpoří. To jsem se ale velice mýlil. Došlo k omezení pohybu a lidé necestovali. Nemohli ani do přírody, byla určitá omezení mezi okresy,“ komentuje Ropek. „Na druhou stranu vidím, že lidé si opravdu poctivě kupují suvenýr míst, která skutečně navštívili, a dodržují tak i principy našeho projektu,“ doplňuje.

Celkově je ale pandemie nijak výrazně nepoznamenala. „Loni na jaře měla pandemie dopad na naše obraty, ale léto to zachránilo. Bylo vidět, že Češi zůstávali v Česku. Letos se toho už tolik nebojím a věřím, že lidé zase budou po republice cestovat,“ uzavírá Ropek.