„Zhotovitel v průběhu zpracování díla opakovaně neplnil řádně povinnosti vyplývající ze smlouvy, zejména pak smluvní termíny a rozsah prací,“ uvedla mluvčí Správy železnic Nela Friebová. V lednu přitom státní správce železnic slavnostně ukončil zpracování první etapy studie a uvedl, že zpracování podkladů pro další přípravy mnohamiliardové stavby bude hotové letos v červnu.
Ukončení spolupráce
První etapa tak doporučila, aby vlaky jedoucí až 350kilometrovou rychlostí zastavovaly v Ústí nad Labem. Druhá a finální část pak měla kromě výše uvedených detailů spojení rozhodnout o možnosti vybudování odbočné větve do Mostu, která by zrychlila cestování rovněž do Karlových Varů a kromě osobních vlaků pojala i nákladní dopravu.
„Ano, můžu potvrdit, že projekt má bohužel zpoždění. Primárně vzniklo skoro půlročním přerušením prací na pokyn ministerstva dopravy,“ uvedl Petr Šlegr z Cedopu. Přestože společnost už obdržela od státní Správy železnic zprávu o ukončení spolupráce, věří, že existuje prostor pro dohodu a že bude bude moci studii dokončit. Podle Cedopu je totiž už z 95 procent práce hotová. Jakákoliv jiná varianta by podle něj vedla k dalším průtahům.
Tunel ohrožený není
Podle Správy železnic se ukončení spolupráce s Cedopem neprojeví na zpoždění nejsledovanější části projektu rychlotrati, kterou je 26 kilometrů dlouhý tunel pod Krušnými horami. Stavbu, kterou by vlaky projížděly až dvousetkilometrovou rychlostí, totiž ve spolupráci s německou stranou (DB Netz) začal český správce infrastruktury připravovat ještě před dokončením zmiňované studie.
U ostatních částí však resortu dopravy prodlužující se termín svazuje ruce. Problémy se týkají například úseku přiléhajícího k hlavnímu městu, kde je problém s dostatečnou šířkou území pro plánovanou trať, nebo naopak s jejím umístěním v Ústeckém kraji.
Plánovaná stavba totiž dělá čáru přes rozpočet obcím, které se v blízkosti budoucí stavby nacházejí, případně které plánovaly vlastní výstavbu. Nejpalčivější problém je v okolí Hovorčovic a Líbeznic, kde rezerva pro železniční spojení vede zastavěným územím – tam bude nutné koridor posouvat.
Změny zásad územního rozvoje kraje ale vyžadují, aby existovala shoda na technickém řešení, které ze studie proveditelnosti musejí vycházet. Zároveň Správa železnic už začala s navazujícími pracemi na projekt, jako jsou geodetická zaměření budoucí trasy, a to i přes fakt, že ještě nemá od ministerstva dopravy oficiálně schválenou studii.
Jak by měla vypadat Rychlodráha z Prahy do Drážďan.
Cedop spolu s francouzskými kolegy začal dokumentaci zpracovávat na jaře roku 2017, dokončena měla být po 22 měsících. Pokud by byla stanovena konkrétní podoba trasy a její technické parametry v termínu, tedy v loňském roce, počítala Správa železnic se zahájením stavebních prací v roce 2028 a dokončení prvního kompletního vysokorychlostního spojení v Česku v roce 2035.
Termín zahájení výstavby v roce 2028 zatím platí alespoň pro část trasy, zmiňovaný krušnohorský tunel, který je připravovaný spolu s německou stranou. S dokončením během pár let se však nepočítá. Šanci na dokončení může mít úsek mezi Prahou a Lovosicemi, zatímco u pokračujícího úseku do Ústí už železnice raději datum dokončení neuvádí.
