Na začátku letošního roku se dodávky na aktuální zimní sezonu prodávaly za 18 eur, v polovině roku to bylo kolem 36 eur. Dražší plyn se následně odrazí i v cenách elektřiny. Její ceny na burzách se totiž odvíjejí od provozních nákladů nejdražší, neboli závěrné elektrárny, jejíž výroba je v danou chvíli v síti potřeba. A to jsou nyní v Evropě právě plynové elektrárny.
V cenách pro domácnosti či pro firmy se však tyto rekordy zpravidla nepromítnou v plné výši, protože dodavatelé většinou nakupují suroviny postupně a s předstihem. Díky tomu dokážou prudké cenové výkyvy vyhladit. Ale koncoví dodavatelé se vyšší cenové hladině nevyhnou. Celková cena pro domácnosti bez fixace se od ledna zvedne u elektřiny o třetinu a u plynu zhruba i dvě třetiny.
Kdo na krizi vydělá?
Důvodem aktuálního poklesu jsou tankery naplněné americkým zemním plynem, které díky vyšší ceně zamířily do Evropy. Podle agentury Bloomberg nyní do Evropy směřuje 20 lodí, zatímco před Vánocemi jich bylo jen patnáct. Dalších 14 plavidel je na cestě přes Atlantik a čekají na konečné objednávky, aby mohly připlout do evropských přístavních terminálů.
Američtí producenti zemního plynu mohou být jediní, kdo na evropské energetické krizi nakonec vydělá. Evropa sice chce vyrábět elektřinu bez emisí, zemní plyn ovšem ještě bude nějakou dobu potřebovat.
Svou roli v nynějším zlevnění plynu může hrát i předpověď mírnějšího počasí pro velkou část kontinentu. Před Silvestrem se má oteplovat, což snižuje poptávku po energii. Panuje i nejistota kolem dopadů rychle se šířící varianty koronaviru omikron v některých regionech. Například Čína o víkendu ohlásila nejvyšší počet případů od ledna, což může zpomalit oživení ekonomiky a snížení hladu po plynu.
K poklesu cen plynu mohlo přispět také snížení napětí na rusko-ukrajinské hranici.
A kdy krize skončí?
Konec evropské energetické krize však není podle analytiků v dohledu. Nezvykle vysoké ceny plynu jsou nyní i u kontraktů přes léto, kdy je spotřeba v Evropě nízká. A také na následující zimní sezonu. Až ceny plynu s dodávkou v dubnu 2023 klesají pod 40 eur za megawatthodinu.
Řada západních politiků obviňuje Rusko, které podle nich zadržuje dodávky plynu, aby prosadilo otevření plynovodu Nord Stream 2. Ačkoliv plynovod Jamal už více než týden přepravuje místo západním směrem plyn zpět na východ, němečtí i polští odběratelé tvrdí, že do Evropy proudí nasmlouvané objemy.
„Všechna obvinění proti Rusku a proti Gazpromu, že nedodáváme dostatek trhu na evropské trhy, jsou neopodstatněná a nepravdivá,“ říká rovněž mluvčí Gazpromu Sergej Kuprijanov. Ruský prezident Vladimir Putin dokonce tvrdí, že si za energetickou krizi může Evropa sama.
Napříč kontinentem navíc panují obavy, zda bude po novém roce dostatek elektřiny. Německo totiž na konci roku uzavře polovinu kapacity ze zbývajících jaderných elektráren. Druhou polovinu hodlá zavřít napřesrok. Krok, který má nasměrovat zemi k většímu využívání „zelenější“ elektřiny, však podle kritiků povede spíše ke spalování špinavějšího uhlí. Případně zvedne poptávku po zemním plynu (a tím ho dál zdraží).
Vysoké ceny energií v Evropě už přinutily řadu firem omezit nebo odstavit výrobu, což může přiškrtit oživení ekonomiky. Případně způsobit zaostávání kontinentu za jinými světovými regiony.
