Podmínky ve fondech je podle něj přesto nutné nastavit tak, aby lidé o své peníze za žádných okolností nepřišli.
Čtenáře mimo jiné zajímalo, kolik procent HDP by měly činit výdaje na důchodovou reformu. Podle Drábka musejí výdaje na penze odpovídat schopnostem ekonomiky.
On-line rozhovorOdpovědi Jaromíra Drábka čtěte zde |
"Když se podíváte na mezinárodní srovnání jednotlivých zemí, je to z toho naprosto zřejmé. Právě z uvedeného důvodu je třeba rozšířit možnosti získávání zdrojů pro výplatu penzí. Aby se mohl zvýšit podíl výdajů na penzijní systém. V dobrovolném systému spoření však není možné určit jednoznačně cílové číslo, upřednostněna je individuální volba občana," odpověděl Drábek.
Drábek považuje za hlavní výhodu důchodové reformy to, že lidé budou mít možnost volby. Zda se vyplatí vyvést část peněz do soukromých fondů, podle ministra záleží například na zvolené strategii a způsobu investování jednotlivých penzijních fondů. Obecně by však podle Drábka měl být takzvaný opt out výhodný pro všechny.
"Pokud někdo nebude důvěřovat strategii odkládat několik desítek let do spořícího pilíře, může se rozhodnout pro státní pilíř. Vzdá se možnosti zhodnotit si část peněz ve fondech. Má také možnost založit si připojištění nebo sám investovat," řekl nedávno Drábek v rozhovoru pro MF DNES.
Tomáš Prouza ze společnosti Partners si myslí, že reforma se zřejmě nevyplatí lidem, jejichž plat se pohybuje v rozmezí od 16 až 18 tisíc. Do soukromého fondu by si odváděli málo a zbytečně si snížili státní důchod (více čtěte zde).
Podstatou důchodové reformy je to, že se lidé budou moci dobrovolně rozhodnout, zda důchodové pojištění budou každý měsíc nadále posílat celé státu, anebo ho část vyvedou do penzijního fondu. V případě druhé varianty by měl tři procenta hrubé mzdy zaplatit stát a dvě procenta si bude posílat sám pojištěnec.
