„Je možné předpokládat, že roční náklady na redukci daně z přidané hodnoty u potravin by se pohybovaly v pásmu od deseti do dvaceti miliard korun za rok. To nejsou vzhledem k současné situaci kolem českých veřejných rozpočtů zrovna zanedbatelné náklady,“ okomentoval situaci pro iDNES.cz hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
O DPH u potravin budeme jednat, říká ministr zemědělství. Daň z vína odmítá |
V Německu je sazba daně z přidané hodnoty u potravin dlouhodobě sedmiprocentní, na Slovensku či v Rakousku pak desetiprocentní. V Polsku však ještě nižší. Už před vypuknutím pandemie ji vláda snížila na úroveň pěti procent a nyní je kvůli nepříznivým dopadům energetické krize na spotřebitele dokonce nulová.
V České republice dlouhodobě existují tři základní sazby daně z přidané hodnoty. Základní sazbě ve výši 21 procent podléhá většina zboží a služeb. Potraviny nebo některé zdravotnické pomůcky pak spadají do první snížené sazby, která je patnáctiprocentní. A třeba na kojenecké výživy nebo noviny a časopisy se vztahuje druhá snížená sazba DPH - 10 procent.
„Potraviny představují poměrně značnou a také velmi stabilní část našeho spotřebního koše. Je tedy jasné, že se musí velmi opatrně dopočítat, jaký efekt bude snížení DPH na potraviny mít,“ říká hlavní ekonom Monety Petr Gapko s tím, že český daňový systém by měl být co možná nejjednodušší, nejprůhlednější a nejstabilnější, aby se lidé v daních dokázali dlouhodobě vyznat. Hýbání s daňovými sazbami tak podle něj není ideální cestou, jak situaci v ekonomice řešit.
Stanjura změny připustil
Ministr financí Zbyněk Stanjura ale před pár dny uvedl, že místo dvou snížených sazeb 10 a 15 procent by mohla být od příštího roku pouze jedna, a to ve výši 13 nebo 14 procent. Nová, a tedy už jediná snížená sazba, by mohla existovat vedle té základní. Daňové změny by se tak potravin týkat mohly, ale podle odborníků je otázkou, zda by obchodníci nižší DPH do konečných cen pro spotřebitele opravdu promítli.
Koalice řeší, jak změnit DPH. Zdražit by mohly léky, stravování i služby |
„Snížení DPH je správnou reakcí na současné zdražování za situace, že bude trvalé. Jinak totiž prodejci a řetězce nemusí promítnout snížení této daně do konečných cen. Případná redukce by ale měla být rovněž kompenzovaná odpovídajícím navýšením jiných příjmů veřejných rozpočtů a i seškrtáním jiných veřejných výdajů,“ myslí si Lukáš Kovanda s tím, že zlevnění potravin by pomohlo hlavně sociálně slabším domácnostem. U nich tvoří platby za potraviny vyšší podíl na výdajích, než je tomu u bohatších vrstev.
Analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš dodává, že prioritou státu by nyní měla být hlavně stabilizace rozpočtu i řešení vysokého deficitu. „Soustředil bych se na snižování výdajové strany. Do té doby mi takové úpravy dávají smysl maximálně jen za situace, že případné snížení DPH na potraviny bude kompenzováno přesuny jednotlivých položek v rámci snížených a základní sazby daně tak, aby došlo ke kompenzaci ušlých příjmů,“ uvedl.
V Polsku podle Zámiše odhadují náklady na snížení daně z přidané hodnoty u potravin z pěti na nulu mezi lednem až červnem 2023 v přepočtu na 45 miliard korun. „Česko má ale asi 3,5krát méně obyvatel, tudíž by šlo velmi zjednodušeně odhadovat, že náklady našeho státu na snížení daně u potravin o pět procentních bodů by mohly dosáhnout na zhruba 25 miliard korun za rok,“ dodal Zámiš pro iDNES.cz.
