To však podle analytiků není kvůli unijní legislativě dost dobře možné.
Upozorňují na to, že DPH patří v EU mezi takzvané harmonizované daně, jejichž pravidla jsou určována na úrovni celé EU a změny vyžadují souhlas všech členských zemí unie. Dočasně vláda letos schválila zrušení DPH na respirátory kategorie FFP2 a vyšší. Aktuálně opatření platí do konce října. Ministryně financí Alena Schillerová v této souvislosti už dříve upozornila na to, že opatření jde nad rámec práva EU.
Prodejci energií převádějí klienty na dražší tarify. Nenechte si všechno líbit |
„Vláda nemůže zrušit DPH z energií, stejně jako nemohla zrušit DPH z respirátorů. Od momentu, kdy na to byla ministryně financí upozorněna, změnila svou rétoriku, a pouze říká, že stát ‚nebude‘ vynucovat placení DPH z respirátorů. Ministryně ví, že tím porušuje pravidla EU, ale věří, že vzhledem k charakteru zboží a malému objemu tohoto nelegálního ‚daňového úniku‘ nebude český stát popotahován. V případě energií by však šlo o nesrovnatelně větší daňový únik českého státu z pravidel jednotného trhu, který by automaticky byl ze strany EU přísně sankcionován,“ řekl hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň.
Výpadek daní, silné plošné opatření
Také podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka může být vzhledem k nastavení daňových pravidel v EU snížení DPH na nulu právně problematické.
„Navíc přinese výrazné výpadky ve výběru daní. To jsou proti dosavadnímu plánu, v rámci kterého se počítalo s kompenzací růstu cen energií u nejzranitelnějších domácností, značné nevýhody. Na druhou stranu odpuštění DPH na energie by bylo plošným opatřením, takže by ho jistě ocenila střední třída, na kterou výrazně dopadá vysoký růst inflace. Předchozí kompenzační plány s podporou střední třídy nepočítaly,“ uvedl Křeček.
Ekonom portálu Capitalinked.com Radim Dohnal míní, že ani premiér neadresoval toto prohlášení dále než do předvolební vřavy. „Za prohlášení neriskuje pokutu ani soud, ale má šanci získat tisíce hlasů ve víkendových volbách. Myslím, že rušit toto DPH možné není s ohledem na harmonizaci daní,“ sdělil.
Velkoobchodní ceny elektřiny a plynu v poslední době vystoupaly do rekordní výše, což podle analytiků může znamenat výrazný růst cen pro domácnosti. „Zatímco na začátku září se megawatthodina na burze prodávala za 91 eur, v úterý to již bylo 164 eur. Včera (ve středu) naštěstí došlo ke korekci a cena se snížila na 142 eur. I tak za poslední rok zdražila o 225 procent,“ uvedl Křeček.
„Samotná cena elektřiny tvoří menší polovinu koncové ceny, do které se ještě započítává distribuce, podpora obnovitelných zdrojů a další poplatky. Kdyby tedy současné ceny na burze přetrvávaly delší dobu, hrozí, že se koncové ceny pro domácnosti budou navyšovat pravidelně o desítky procent ročně. V takovém případě by došlo k jejich zdvojnásobení zhruba do tří až čtyř let,“ dodal.
Krátkodobé kroky podle Bruselu nepomůžou
Jsme schopni dočasně úplně zrušit DPH na energie, řekl v superdebatě Babiš |
Evropská komise odmítá část požadavků, které mají podle některých členských zemí Evropské unie včetně České republiky pomoci zastavit rychlý růst cen energií.
Eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová ve čtvrtečním vydání listu Financial Times řekla, že unijní exekutiva nemá možnost zastavit nepříznivý vývoj pomocí krátkodobých kroků, navrhne však opatření pro delší časový horizont. Skepticky se vyjádřila například k reformě pravidel trhu s elektřinou či k přísnějším regulacím obchodování s emisními povolenkami.
Francie, Španělsko nebo některé země východního křídla EU požadují, aby sedmadvacítka kvůli několikanásobnému meziročnímu zvýšení cen energií urychleně sáhla ke společným krokům.
Pětice zemí včetně Česka tento týden zveřejnila výzvu, podle níž by EU měla lépe koordinovat nákup energií a budování strategických rezerv plynu. Chtějí také reformovat trh s elektřinou, snížit závislost na dovozu energií či předejít nepředvídatelnému růstu cen emisních povolenek.
Komise příští týden zveřejní návrh možných opatření. Podle Simsonové ale některým z těchto požadavků nevyjde vstříc.
„Některé naše návrhy se budou týkat dlouhodobých řešení,“ řekla komisařka ekonomickému deníku. Na mysli měla společné nákupy a zajišťování rezervních zásob, které by mělo zmírnit dopady podobných krizí. Okamžité kroky k zažehnání současných potíží však podle ní komise v záloze nemá, nanejvýš podpoří státy v jejich dosavadní snaze snižovat ceny pro obyvatele například daňovými škrty.
Brusel ale patrně nehodlá měnit způsob určování cen elektřiny, což požadují zejména Francie a Španělsko. Ceny elektřiny jsou na unijním trhu spojeny s cenami plynu a tento systém podle Simsonové otevírá cestu inovacím a producentům obnovitelné elektřiny.
„Není mnoho hlasů, které by nás žádaly o změnu něčeho, co není příčinou vysokých cen,“ cituje list estonskou komisařku. Vůči změně určování cen elektřiny se stavějí skepticky některé západoevropské země v čele s Německem.
Simsonová také odmítla, že by za růstem cen mohly být spekulace na trhu s emisními povolenkami (ETS), které kritizuje například český premiér Andrej Babiš.
„Nemáme žádné konkrétní příklady tržních manipulací s ETS. V systému jsou pojistky, které mají zabránit extrémnímu růstu cen,“ řekla komisařka. Vliv emisních povolenek na současné prudké zdražování energií ve středu zpochybňoval i místopředseda EK Frans Timmermans.
Podle komise i podle analytiků je za ním především velká poptávka způsobená rychlým oživením po pandemické krizi a také nedostatečné rezervy plynu. Simsonová však uvedla, že evropské země mají dostatek zásob plynu na celou zimní sezonu.
Komise své návrhy zveřejní příští středu. Za dva týdny o nich budou debatovat prezidenti a premiéři členských zemí na summitu v Bruselu.
