Asociace soukromého zemědělství ČR, která zastupuje hlavně menší firmy, nyní volá po větším množství peněz právě pro ně. V podzimním kole uspěla jenom zhruba každá šestá žádost.
Peníze nedostane ani zhruba polovina mladých začínajících zemědělců. „Z předběžné analýzy výsledků schvalování vyplývá, že v obálce určené na malé projekty do dvou milionů korun pro žadatele do rozlohy 150 hektarů byla kvůli nedostatečné finanční alokaci v průměru úspěšnost pouze mírně přes 17 procent, což považujeme za zcela nedostatečnou podporu malým subjektům,“ napsal ministrovi Marku Výbornému (KDU-ČSL) předseda asociace Jaroslav Šebek.
Rozdělení farmy kvůli získání dotací nemusí být dotační podvod, říká fond |
Vyzval ho k tomu, aby resort zpětně zvýšil podporu pro nejmenší, aby úspěšnost byla alespoň 90procentní. Ministerstvo zemědělství se brání, že podmínky byly jasné a zvyšovat rozpočty nehodlá.
Malé podniky podle něj získávají peněz dost prostřednictvím provozních dotací. Jde o takzvanou redistributivní platbu, která podle ministerského šetření ubrala prostředky hlavně středním podnikům. „Uvedená úspěšnost projektů do 150 hektarů odpovídá tomu, co jsme opakovaně deklarovali v průběhu letošního roku, tedy že podzimní investiční podporu budeme směřovat primárně do sektoru středně velkých zemědělských podniků, na které nejvíce dopadly změny nastavení přímých plateb. Současně jde o podniky, které mají vyšší zaměstnanost nebo se věnují pěstování náročných plodin,“ sdělil MF DNES mluvčí úřadu Vojtěch Bílý.
Kvůli větší podpoře středních podniků chtěl ministr na začátku letošního roku předložit změnu redistributivní platby, která by se místo na prvních 150 hektarů přerozdělovala například na 450 hektarů. Při totožném rozpočtu by v ní ale malé podniky získaly méně peněz.
Aktuálně farmáři na každý hektar z prvních 150 získají 3,5 tisíce korun. Nakonec se ale na změnách vládní koalice nedohodla. Ministr Výborný proto jako kompromis navrhl zvýšení peněz na investice v aktuálním kole evropského rozvoje venkova, o dvě miliardy korun se zvýšily rovněž národní dotace a peníze v pojišťovacím rolnickém fondu.
Zemědělský svaz ČR peníze pro střední podniky vítá a kritiku Asociace soukromého zemědělství ČR nechápe. „Právě střední podniky, kterým byla v aktuálním kole dotačních výzev přiznána vyšší alokace rozpočtu, byly v minulosti dlouhodobě v podobné pozici jako podnikatelé do 150 hektarů dnes,“ uvedl mluvčí svazu Michal Procházka. Investiční podpora na jeden hektar obhospodařované půdy pro malé zemědělce byla podle něj například v roce 2022 téměř dvojnásobná – 937 korun na hektar oproti 535 korunám na hektar pro střední zemědělce.
Družstva mladých mají smůlu
Dotacím pro začínající zemědělce Zemědělský svaz ČR vytýká to, že sice umožňují získání podpory i právnickým osobám, tedy firmám, ale tato možnost je pouze teoretická. Podmínkou je totiž skutečnost, že mladý začínající zemědělec musí podnikatelský subjekt vlastnit ze sta procent. „To je dle praxe nejčastějších vlastnických modelů právnických osob podnikajících v zemědělství v Česku velmi málo pravděpodobné,“ říká Procházka. Na podporu si tak podle něj nesáhnou zemědělská družstva, ve kterých spolupracuje více drobných zemědělců, ani společnosti s ručením omezeným s podobnou strukturou vlastníků.
Předsedovi asociace soukromých zemědělců Šebkovi rovněž vadí, že investiční peníze získaly všechny velké podniky v rámci investice do zpracování zemědělských produktů.
Chceš dotaci? Musíš na školení za 1 700 korun, říká stát ekozemědělcům |
Na to mluvčí ministerstva reagoval, že se program dělí do tří podprogramů, v nichž z celkových 1,5 miliardy korun získají malé a střední podniky více než miliardu. „Pouze poslední podprogram je určený pro větší potravinářské podniky, kde jsme navíc možné čerpání podpory omezili pouze na investice do úspor energie, vody, obalů, odpadů a bioprodukce. Podporu tak získalo 27 podniků v celkové výši 250 milionů korun. Drtivá většina podpory tedy míří mezi malé a střední podniky,“ prohlásil mluvčí. Podle něj v rámci dalších dvou částí programu vyplní žádosti skoro 500 žadatelů.
