Nejztrátovějšími rychlíky byly ty, které jezdí mezi Prahou a Českými Budějovicemi přes Písek. Za každý ujetý kilometr zaplatilo ministerstvo dopravy 223 korun. Během tří let náklady na kilometr těchto rychlíků stouply o 40 procent. Nejde přitom o nijak zvlášť vytíženou trať. Dráhy na ni letos nasazují většinou dvouvozové soupravy s kapacitou kolem 130 míst k sezení. Tolik míst mají zhruba tři autobusy, jejichž cena za kilometr se běžně pohybuje mezi 25 a 30 korunami. Tři vozy by tak stály pod sto korun za kilometr, což je méně než polovina ceny vlaku.
Dráhy velké zdražení linky do Českých Budějovic vysvětlují především redukcí spojů o třetinu a nasazením modernizovaných lokomotiv a "humanizovaných", což v drážní terminologii znamená částečně opravených, rychlíkových vozů. "Nasazení modernizovaného vozového parku vedlo k výraznému zvýšení nákladů v podobě leasingu a odpisů, redukce rozsahu dopravy vedla k úspoře variabilních, nikoliv fixních nákladů. Proto došlo za sledované období k výraznému nárůstu ztráty vyjádřené v korunách na vlakokilometr," vysvětlil mluvčí Českých drah Radek Joklík.
Ministerstvo dopravy navzdory ztrátovosti neuvažuje o tom, že by například tyto vlaky nahradilo autobusy. "Podle zákona objednáváme pouze dálkovou železniční dopravu. Objednávku některých krajně nevýhodných linek jsme již v minulosti zrušili," uvedl mluvčí úřadu Martin Novák. Šlo například o linku z Rakovníka do Chomutova nebo z Krnova do Jeseníku.
Dotace ztrátových spojů nedávají smysl, tvrdí ekonom
Podle Martina Kvizdy, experta na ekonomii dopravy z Masarykovy univerzity, nedává dotování nejztrátovější linky smysl. "Těžko obstojí jako regionální spoj, meziměstská doprava z Prahy je prakticky nulová," upozorňuje Kvizda.
Ministerstvo spojení přesto brání. "Další linky bychom neradi rušili. Objednávkou vlaků pouze na ekonomicky výhodných trasách bychom degradovali celý systém veřejné osobní železniční dopravy, a to rozhodně nechceme," doplnil Novák.
Stát už v červenci zredukoval kvůli úsporám další část rychlíků, čímž naštval zejména kraje. Navazovaly na ně totiž často osobní vlaky.
Ministerstvo dopravy za rychlíky ročně zaplatí čtyři miliardy korun, průměrná ztráta na ujetý kilometr je 120 korun. Srovnání dat za poslední tři roky navíc vykazuje extrémní nárůst ztrátovosti některých linek. U vybraných tratí bude chtít stát od drah vysvětlení.
"Veškeré rozdíly jsou prověřovány. Některé rozpory jsou odůvodnitelné, mezi ně patří například nasazení jiného vozového parku. V těch neodůvodnitelných případech se samozřejmě budeme tázat a požadovat podrobné vysvětlení," říká Novák.
Extrémní skok nastal hlavně u nočních mezinárodních vlaků. Ještě v roce 2010 doplácel stát na jeden kilometr 23 korun, loni téměř sedminásobek.
Klesl zájem o noční spoje
České dráhy nárůst vysvětlují nejen menší objednávkou, ale také konkurencí. "S ohledem na rostoucí konkurenci v letecké i mezinárodní autobusové dopravě došlo za sledované období také k poklesu zájmu ze strany cestujících o noční vlaky, což se negativně projevilo v tržbách," argumentuje Joklík.
Z výkazů ztrátovosti vyplývá například i to, že drahám stoupají náklady na kritizovaných rychlících směr Vsetín nebo Luhačovice. Právě jejich objednávání se nelíbí soukromým dopravcům, protože z velké části jedou po trase, kde oni jezdí bez jakýchkoliv dotací. Leo Express se kvůli tomu obrátil už i na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Stát za tyto vlaky zaplatí téměř půl miliardy korun ročně.
Nový dodatek smlouvy mezi Českými drahami a ministerstvem počítá po několika sporech s tím, že stát může ztrátovost jednotlivých linek zveřejnit. Na rozdíl od minulých let však už nepůjde o detailní vyúčtování včetně například personálních nákladů. To přitom ukazovalo, že na srovnatelných tratích se lišily mzdové náklady i trojnásobně. Tajné jsou už i výnosy z jízdného na jednotlivých tratích.
