Mimo jiné by mohla dálnice propojit Plzeň a Jihlavu skrze Písek a Veselí nad Lužnicí nebo by se mohl postavit další vzdálenější dálniční prstenec kolem Prahy, který by město obkroužil mezi Benešovem, obkroužil by Brdy a na severu propojil Kladno se Slaným.
Podle Kupky ale není argumentem, že pokud vznikne širší okruh, neměl by se dostavovat aktuálně řešený Pražský okruh, jemuž chybí hlavně severní část a měl by být hotový v roce 2031. „Chci pětkrát podtrhnout, že dostavba Pražského okruhu je nezbytná podmínka na ulevení pražské dopravní situaci,“ vysvětlil ministr.
Cena za hlavní i vedlejší koridory by mohla být 360 miliard korun, ale v cenách roku 2021. Od té doby se už kumulovaná inflace překročila 25 procent, takže už nyní by stály dopravní stavby minimálně 450 miliard korun.
ŘSD už ví, kudy povede spojnice dálnice D35 s Polskem. Ve hře je několik variant |
Zatím jde jenom o vyhodnocení dopravních potřeb projednaných se zástupci měst a krajů. Nyní se začne s vyhledávacími studiemi, které by mohly zpřesnit místa, kudy by dálnice mohly vést. „Bavíme se o tom, že začneme v tom území hledat tu nejvýhodnější trasu. Byl bych nerad, kdyby si někdo zoomoval trasu a říkal, že je třeba kilometr od obce a proto je nepřípustná,“ řekl novinářům Kupka.
Středočeský okruh kolem Prahy by měl měřit 205 kilometrů, dálnice mezi Plzní a Jihlavou 185 km, dále by se mohla postavit 65kilometrová dálnice D19 mezi Domašovem a Prostějovem nebo spojení mezi Jihlavou, Chlumcem nad Cidlinou a Pardubicemi o délce 85 km.
Dalších 95 km by pak měly mít doplňující koridory například mezi Mladou Boleslaví, Martinovicemi a Jičínem nebo mezi Předměřicemi nad Labem, Hradcem Králové a Vamberkem. U nových dálničních staveb se počítá většinou s dvěma pruhy v každém směru, u pražské aglomerace nebo u staveb v okolí brněnské aglomerace by pak mohlo jít o tři pruhy v každém směru.
Vznikne 767 km vysokorychlostních železnic
Ministerstvo dále představilo také plány ohledně vysokorychlostních tratí. Počítá s 767 kilometry železnice, 484 kilometrů je pak už v projektové fázi. Letos by se měla začít stavit první část trati z Brna do Přerova, kde se bude jezdit 200kilometrovou rychlostí. Rychlé spojení by ale mělo být z Prahy do Plzně, Karlových Varů, Ústí nad Labem, Libercem, Hradcem Králové nebo do Jihlavy. Budování by mělo být i prostřednictvím tzv. PPP projektů, tedy spolupráce státní a soukromé sféry. Firma postaví a třeba několik desítek let provozuje tratě, stát jí za to platí poplatky.
Plán za 185 miliard. Prahu protne podzemní železnice i s dvoupatrovým nádražím |
Letos v lednu pak centrální komise ministerstva dopravy vybrala finální variantu projektu Metropolitního expresu, mají se postavit dva samostatné tunely pod centrem Prahy o délce přes 10 kilometrů. Počítá se s výstavbou čtyř nových stanic v centru Prahy – v Karlíně, na Florenci, na Václavském náměstí a na Karlově náměstí.
„Tunely budou schopny pojmout až 16 spojů za hodinu v každém směru, což výrazně zvýší kapacitu a efektivitu městské dopravy. Celkové náklady na tento projekt se aktuálně odhadují na 185 miliard korun,“ uzavřel Kupka.
Mapka plánovaných vysokorychlostních tratí (duben 2025)
Stát také plánuje přestavbu brněnského železničního uzlu, kde by mělo vzniknout nové hlavní nádraží i nový přestupní terminál Černovice, stanice Brno-Židenice se pak přiblíží k tramvajovým zastávkám, záměr schválila loni v dubnu komise na ministerstvu. Náklady se odhadují na 73 miliard korun, začít stavět by se mělo v roce 2028.
Stále se počítá se splavněním Labe
Ve vodní dopravě pak stát plánuje vybudovat plavební stupeň Děčín a splavnit Labe až do Pardubic, tyto projekty by měly stát desítky miliard korun. Letos by už měla být hotová přípravná fáze posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), v roce 2027 by pak měla být EIA hotová. V roce 2029 by se pak případně postavila kompenzační opatření, v ideálním případě by mělo v roce 2031 dojít k povolení záměru a stavba by pak měla být odstartovaná o rok později.
Stupeň Přelouč, který je ke splavnění Labe také nutný, by se pak mohl začít stavit už v roce 2031. Dále se počítá modernizací plavebního stupně Srnojedy nebo s budováním přístavu v Pardubicích. „Plavební stupeň Děčín zvýší parametry zaručeného ponoru od státní hranice do Boletic u Děčína v hodnotě parametru 140 cm a více po 345 dnů v průměrném roce a zároveň 220 cm po 180 dnů v průměrném roce,“ píše o splavnosti úřad.
