Krize způsobená uzavřením Hormuzského průlivu se začala nejrychleji projevovat v Asii, která je na dodávkách energie z Perského zálivu silně závislá. Za normálních okolností jím proudí zhruba pětina světové produkce ropy a také významné množství množství zkapalněného ropného plynu (LPG), neboli propan-butanu, který se používá v domácnostech i průmyslu.
Výrobní linky i svatby bez paliva
Krize je viditelná v indickém průmyslu. Ve městě Vadodara ve státě Gudžarát se výrobce telekomunikačních technologií Associated Power Structures snaží narychlo hledat alternativní paliva poté, co jeho dodavatel oznámil možné zpoždění dodávek plynových láhví pro průmyslové pece.
„Nikdy jsme nic podobného nezažili,“ říká viceprezident pro nákup Alpeš Patel. „Teď se snažíme získat alespoň minimální množství paliva, aby pece vůbec mohly běžet.“
Situace vytvořila také prostor pro pašeráky. Ti nakupují levnější LPG například v Malajsii nebo Bangladéši a následně jej prodávají v Indii za výrazně vyšší ceny. Bangladéšská vláda proto zvažuje zavedení přídělového systému.
Habibi Come to Dubai? Masový odchod cizinců ohrožuje ekonomiku města |
V indickém městě Coimbatore vznikl nečekaný problém uprostřed svatební sezony, píše agentura Bloomberg. Restaurace a slavnostní sály byly na polovinu března rezervované dlouhé měsíce dopředu. Místo příprav na oslavy ale zaměstnanci místního řetězce Sree Annapoorna obvolávali klienty s nepříjemnou zprávou: plynu je málo a menu se bude muset omezit.
„Někteří zákazníci byli velmi rozzlobení. Jenže dodávky LPG nejsou v naší moci,“ říká generální ředitel společnosti Jegan Damodarasamy.
Podle indické gastronomické asociace používá zkapalněný plyn asi 80 procent restaurací v zemi a většina podniků má zásoby jen na několik dní.
Na černém trhu se nyní plynové láhve prodávají za dvojnásobek až trojnásobek běžné ceny, která v Dillí činila kolem 1 900 rupií (zhruba 440 korun). Vláda navíc upřednostňuje zásobování domácností před průmyslem, což komplikuje situaci výrobním firmám.
Nedostatek nafty a dražší letenky
Energetický šok zasahuje i další regiony. Někteří thajští zemědělci už hlásí nedostatek nafty a omezení při tankování. Thajská vláda minulý týden uvedla, že na udržení cen dieselového paliva vynakládá asi 32 milionů dolarů denně, a vyzvala obyvatele, aby nepanikařili a nevytvářeli zásoby.
Evropa pak čelí rostoucím cenám leteckého paliva. Přibližně polovina jeho dovozu totiž obvykle prochází právě Hormuzským průlivem. Cena kerosinu minulý týden vystřelila na rekordních více než 1 640 dolarů za tunu. Aerolinky už připouštějí, že vyšší ceny letenek jsou nevyhnutelné.
V ohrožení je evropský průmysl, který se sotva zotavil z předešlé energetické krize. „První hmatatelný dopad, který nyní vidíme, je v logistice: náklady na dopravu vzrostly,“ řekl listu Wall Street Journal Gerhard Freitag, vedoucí závodu společnosti Claas, výrobce zemědělských strojů se sídlem v západním Německu. Firma má podle něj dopředu zajištěné energetické kontrakty, takže vyšší ceny se v jejích nákladech projeví až se zpožděním.
Ropa z nouzových rezerv se v Evropě dostane na trh koncem března |
Větší obavy má podle generálního ředitele Claasu Jana-Hendrika Mohra zemědělský sektor. Rostoucí náklady na vstupy – od nafty po hnojiva – po vypuknutí konfliktu s Íránem dále zatěžují už tak nízké marže farmářů. „Tlak na ziskovost zemědělců by nakonec mohl vést k růstu cen potravin,“ uvedl Mohr.
Hrozba nové inflace
Energetický šok přichází v době, kdy se světová ekonomika teprve vzpamatovávala z pandemie covidu, války na Ukrajině a vysoké inflace posledních let. Podle analytiků z Oxford Economics by globální ekonomika mohla recesi ještě uniknout, pokud by ceny ropy zůstaly kolem současné úrovně zhruba dva měsíce.
Američané znejistěli. Válka na Blízkém východě oddálila jejich nákup domů i aut |
Pesimističtější scénář však počítá s růstem až na 140 dolarů za barel. To by znamenalo výrazné zpřísnění finančních podmínek a recesi v některých regionech.
„Vyšší ceny paliv se promítají do celé ekonomiky. Zdražuje doprava zboží, provoz továren i letecká doprava – a to se nakonec projeví v cenách běžných výrobků,“ vysvětlil Bloombergu Haris Khurshid, investiční ředitel společnosti Karobaar Capital v Chicagu.
Plast jako potrava pro továrny
Problémy se neomezují jen na paliva. Nedostatek ropných produktů začíná zasahovat také chemický průmysl, který potřebuje polotovary z ropy pro výrobu plastů nebo obalových materiálů.
KOMENTÁŘ: Trauma z války v Íránu promění Perský záliv. Ekonomicky i vojensky |
Výrobce hraček Lin Qian, který provozuje továrny ve Vietnamu a v čínském Šen-čenu, říká, že ceny plastových komponentů během prvního týdne války vyskočily až o padesát procent. „Je to naprosto šílené. Plastové materiály jsou potravou pro naše továrny,“ říká. Zatím má dostatek surovin na dva týdny výroby. Pokud ale ceny neklesnou, bude podle něj muset výrobu zastavit.
Politický problém
Rostoucí ceny energií už začínají být politickým tématem v mnoha zemích. Ve Spojených státech se průměrná cena benzinu od začátku konfliktu zvýšila o více než 70 centů za galon a dosáhla nejvyšší úrovně za více než dva roky.
„Ty výkyvy jsou šílené. Je těžké vůbec pochopit, co se na trhu děje,“ říká Kate Childsová, prezidentka palivové společnosti Tuxis-Ohr’s Fuel v americkém Connecticutu. Analytici upozorňují, že ceny energií jsou pro voliče velmi viditelné. „Když ceny na pumpách dlouhodobě rostou, velmi rychle se z toho stává domácí politický problém,“ dodává Khurshid.
Ani případné rychlé příměří by podle expertů neznamenalo okamžitý návrat k normálu. Poškozená infrastruktura, uzavřená ropná pole i útoky na exportní terminály mohou znamenat dlouhé měsíce obnovy.
Mezitím se energetická krize dál šíří ekonomikou – od kuchyní indických restaurací až po globální výrobní řetězce. „Jsme v byznysu už 58 let,“ říká šéf indických restaurací Sree Annapoorna Jegan Damodarasamy. „A poprvé v historii jsme museli lidem říct, že naše slavné dosy (tenké, křupavé placky z fermentovaného těsta – pozn. red.) dnes prostě nemáme.“
