Reciproční cla mají zohledňovat úroveň cel, která ostatní země uplatňují vůči dováženému americkému zboží. „Možná to udělám později, nebo to možná udělám zítra ráno, ale reciproční cla podepíšeme,“ řekl v Oválné pracovně reportérům.
„Je na čase být reciproční,“ řekl Trump zástupcům médií. „Tohle slovo teď budete hodně slýchat. Reciproční. Když na nás uvalí cla, uvalíme cla ně,“ citovala šéfa Bílého domu agentura AP.
Trump by tímto krokem splnil svůj dlouhodobý slib uvalit cla na většinu dováženého zboží. V minulosti prohlásil, že se chce vrátit do 90. let 19. století, kdy cla na dovážené zboží byla dominantním zdrojem vládních příjmů, píše AP. Podle amerického federálního úřadu Census Bureau činil celkový dovoz do země v loňském roce 4,1 bilionu dolarů (téměř 100 bilionů korun.
Americká cla by odneslo hlavně Německo. A s ním i Česko, říkají analytici |
Evropská unie zdůrazňuje, že jakákoliv reakce musí být především jednotná a koordinovaná. Evropská komise provádí společnou obchodní politiku EU na základě mandátu schváleného členskými státy a již avizovala, že je připravena v případě potřeby reagovat. Ministři obchodu členských států jednali s eurokomisařem Marošem Šefčovičem o dopadech nově zavedených amerických cel na evropské zboží ve středu formou online.
Podle ministra průmyslu Lukáše Vlčka není obchodní válka v zájmu žádné strany, oslabuje všechny zúčastněné a nahrává konkurenci ze třetích zemí. „Nazval bych to lose-lose situací. USA a EU mají z hlediska vzájemného obchodu se zbožím, službami a investicemi největší obchodní vztah na světě, který na obou stranách Atlantiku zaměstnává kolem 10 milionů lidí. V roce 2023 byla hodnota vzájemného obchodu se zbožím a službami 1,54 bilionu EUR,“ řekl ministr.
Válka o sud bourbonu. Nová cla děsí americké vývozce prémiových lihovin |
Připomněl také, že jak bylo patrné na případě Kanady a Mexika, po eskalaci nastává fáze vyjednávání. „I proto jsem prosazoval, aby Evropská unie jednala hned. Výhledově nelze vyloučit ani dílčí dohodu mezi EU a USA,“ dodal. Ministr Vlček však zdůraznil, Česko bude v takovém případě hájit zájmy svých firem i obyvatel a aktivně je prosazovat na úrovni EU a v obchodních vztazích s USA.
Firmy v pohotovosti
Americká cla se mohou dotknout i českých exportérů, zejména v automobilovém průmyslu, výrobě oceli, hliníku a v leteckém průmyslu. Zvýšení cel na klíčové komodity může ovlivnit konkurenceschopnost českých firem nejen přímo na americkém trhu, ale i v rámci nepřímého vývozu přes ostatní členské státy EU. Rizikem je také zdražení dovážených surovin a materiálů nezbytných pro výrobu.
Sektorové zaměření případných protiopatření Evropské komise by mohlo cílit na odvětví citlivá pro americké exportéry do EU. V roce 2018 dovozní cla ze strany EU cílila například na americké dovozy motocyklů, bourbonu nebo potravin jako brusinky či burákové máslo.
Evropská unie už v minulosti uplatnila ochranná opatření včetně antidumpingových cel na čínskou ocel. Nadměrný dovoz čínských výrobků za dumpingové ceny by mohl destabilizovat evropský průmysl a ohrozit zaměstnanost v odvětví. Podle Ministerstva průmyslu a obchodu je třeba nalézt rovnováhu mezi ochranou evropských firem a cenovou dostupností vstupů pro jejich výrobu. Podle MPO je klíčové, aby české firmy nebyly závislé na nestabilních dodavatelích a udržely si konkurenceschopnost v globálním měřítku.
ANALÝZA: Silnější pes Trump? Obchodní válka je nesmysl, odplata už se peče |
Jednou z firem, které by se zavedení cel mohlo dotknout je i Tedom, výrobce kogeneračních jednotek. První jednotku na americký trh dodal podnik v roce 2008 a v únoru 2023 otevřel ve Spojených státech kancelář a sklad náhradních dílů.
„Stále neznáme přesné znění, parametry a zda budou i nějaké výjimky z dovozu, kam bychom teoreticky mohli zapadat. Momentálně se soustředíme zejména na přesun hotových výrobků a komponent potřebných pro finalizaci projektů na území USA tak, abychom se alespoň na těchto zasmluvněných projektech vyhnuli úpravě ceny, sdělil pro iDNES.cz Lukáš Křížek, oblastní obchodní ředitel Tedomu v USA.
Jak dodal, firma také prověřuje možnosti lokálních dodávek některých komponentů. „Ty ovšem budeme schopni vyhodnotit až s oznámením plánovaných cel,“ říká. Křížek sdělil, že aktuální informace ohledně cel a situace, která by pak následovala dostává od právního oddělení skupiny, které čerpá zejména z veřejných zdrojů.
„V tuto chvíli se nedá říct, že by probíhala nějaká diskuse se zástupci průmyslu či importéry,“ uvádí. Zároveň potvrdil, že první, co by se po zavedení cel změnilo, by byl ceník služeb firmy ve Spojených státech.
Situaci pečlivě monitoruje také společnost Colt CZ Group, přední výrobce ručních palných zbraní pro ozbrojené složky, osobní obranu, lov, sportovní střelbu a další komerční využití. „Trh Spojených států se na celkových výnosech pohybuje v rozmezí 40–50 procent, nicméně lokální prodeje obsahují i výrobu realizovanou v rámci Spojených států amerických, zejména naší společností Colt,“ uvedla pro iDNES.cz Eva Svobodová, ředitelka pro vnější vztahy Colt CZ Group.
Jak dodala firma vyváží z České republiky převážně na lokální komerční trh v USA. „Zároveň má společnost Colt dlouhodobý kontrakt s federální vládou Spojených států na dodávky pro ozbrojené složky,“ potvrdila Svobodová. Podle ní je společnost připravena na možná opatření zavedení cel reagovat.
