Do kategorie nízkopříjmových domácností v Česku spadají ty, jejichž čistý příjem je do 25 tisíc korun měsíčně. Právě z nich se 41 procent obává, že letošní rok pro ně bude finančně náročný. A to do té míry, že musí opět řešit, kde se uskromní, vyplývá z průzkumu společnosti Provident Barometr.
„Největším problémem pro nízkopříjmové domácnosti jsou náklady spojené s bydlením, hlavně nájem a energie. Více než třetina nízkopříjmových domácností uvedla, že právě bydlení jim letos vezme největší část rozpočtu,“ říká Petr Javůrek, hlavní finanční analytik Provident Financial. U běžné populace sdílí stejné obavy jen 25 procent domácností.
Jak zlevnit potraviny? Ministr chystá plán: zřídí ombudsmana a monitor cen |
Mezi náklady spojené s bydlením běžně patří nájem, hypotéka a účty za energii. A právě ty se v průzkumu objevují na prvních příčkách každoročně. Mění se pouze to, kolik domácností se těchto nákladů postupně začíná obávat. Letos tyto obavy sdílí 35 procent nízkopříjmových domácností. Nejčastěji jde o mladou generaci do 26 let.
V kontextu vývoje mezd dávají jejich obavy smysl. Na vývoji mediánové mzdy je vidět, že ta rostla pomaleji než průměrná, takže se finanční situace nižších příjmových domácností zlepšovala pomaleji. Přehled za první pololetí roku 2025 pak situaci dokresluje.
„Deset procent zaměstnanců nebralo tehdy ani celých 25 tisíc korun měsíčně. Přitom mají tyto domácnosti za sebou prudký růst cen energií, nájemného, potravin a podobně,“ říká Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.
Vyšší mzdy rostou rychleji
Rozdíl mezi růstem průměrné a mediánové mzdy v posledních dvou letech narostl o procentní bod. „Jinak řečeno, vyšší mzdy rostly rychleji nebo mzdové nůžky se rozevřely. Nejde o dramatický rozdíl, nicméně historicky je to poměrně nezvyklý jev,“ říká Michal Skořepa, ekonom České spořitelny a člen Výboru pro rozpočtové prognózy.
Důvodem může být pozvolný přesun pracovní síly z průmyslu do služeb, kde je mzdová hladina nižší – tedy alespoň ta oficiální, přiznávaná. „Ve skutečnosti příjmy dotyčných domácností klesnout nemusejí, jen se z části přemění na příjmy takzvaně na ruku,“ doplňuje Michal Skořepa.
Obavy z růstu nákladů na bydlení ale panují i u široké veřejnosti. Tam jsou však obavy způsobeny končící fixací hypotéky, která stresuje 28 procent domácností s běžnými příjmy. A oprávněně. „Když si před pěti lety brali hypotéku, úrokové sazby se pohybovaly kolem dvojky. Nyní jsou více než dvojnásobné, takže musí počítat s vyššími měsíčními splátkami,“ vysvětluje Petr Dufek.
Na druhé straně ale statistiky ukazují, že podíl hypoték se zpožděním ve splácení je už několik let na historicky minimální úrovni. „To naznačuje, že naprostá většina domácností s hypotékou má ve svém rozpočtu pro zvládnutí aktuálního vývoje dostatečné rezervy,“ doplňuje Michal Skořepa. Ačkoli se tedy stresují i domácnosti s běžným příjmem, nejde o situaci, která je ohrožuje existenčně.
Zmíněné strachy z vysokých nákladů na bydlení se pak většinou promítají do potravin. A to obzvlášť u nízkopříjmových domácností. „Čtyři z deseti se zde bojí růstu nájmu nebo nakupují levnější potraviny. Je proto vidět, že opravdu šetří na těch základních věcech,“ dodává Petr Javůrek.
Hypotéky v novém roce zdražily, lepší to nebude. S koupí ale neváhejte, radí experti |
Slevy vyhledává 46 procent z nich a 31 procent dotázaných nakupuje potraviny pouze po menších množstvích. U běžné populace ale naopak došlo ke zlepšení. Standard si v roce 2024 snížilo 40 procent dotázaných, ale v roce 2025 to bylo jen 35 procent. A slevách nakupovalo jen 41 procent, i když v roce 2024 to uvedla rovná polovina respondentů. Jde tak pravděpodobně o důsledek toho, že vyšší mzdy rostly rychleji.
Dalším sledovaným ukazatelem je samotná finanční situace domácností a míra obav týkající se jejího zhoršení. To letos očekává 20 procent nízkopříjmových domácností. A kromě toho dalších jedenáct procent dotázaných uvedlo, že předpokládá, že letos o práci přijdou.
Obavám navíc nahrává současná situace na trhu práce. „V posledních dvou letech dochází k postupnému zvyšování míry nezaměstnanosti. Možností částečných úvazků jsou malé, brigád loni také ubylo,“ poukazuje Petr Dufek. Firmy se často snaží vytěžovat kmenové zaměstnance a brigádníky nenabírají. „Příležitostí, snad kromě stavebnictví, fakticky ubylo,“ dodává.
Na to ale nízkopříjmové domácnosti nejsou dlouhodobě připraveny. „Jde o skupinu lidí, která často mění práci, nemá stabilní pracovní poměr a je pro ni těžší najít si zaměstnání s pravidelným výdělkem, který se nebude měnit dle aktuální situace,“ říká Javůrek. Typicky jde podle něj o lidi pracující na dohodu o pracovní činnosti nebo na dohodu o provedení práce, případně o matky na mateřské dovolené, které si přivydělávají. A také sem spadají pracující důchodci.
Ekonomika poroste a inflace bude pod dvěma procenty, očekávají bankovní analytici |
„Je to skupina lidí, která nemá vytvořenou finanční rezervu, a proto se jich dotýká mnohem výrazněji jakékoliv zvýšení nezbytných výdajů,“ vysvětluje Javůrek. Pokud potřebují pokrýt nenadálý výdaj, je to pro ně často problém, protože jejich příjmy nemusí být stabilní v čase.
Od výplaty k výplatě
Nízkopříjmovým domácnostem hází „klacky pod nohy“ i regionální rozdíly napříč Českem. Tam, kde jsou volná místa, paradoxně chybí zaměstnanci, kteří by se o ně ucházeli. A naopak tam, kde je vysoká nezaměstnanost, místa nejsou. Současný stav realitního trhu navíc nastavuje jasné striktní limity migrace za prací. „Asi těžko lze očekávat, že se dělník z Karviné snadno přestěhuje do Prahy, která je z pohledu nákladů na bydlení nejdražší v ČR,“ poukazuje Petr Dufek.
Problematický je také potenciální výpadek příjmu. Toho se obává dvakrát více nízkopříjmových domácností než běžné populace. „Tyto domácnosti fungují většinou od výplaty k výplatě, nízký příjem jim neumožňuje vytvořit finanční rezervu, a jakékoliv snížení příjmu, nebo dočasný výpadek je pro ně velký problém,“ podotýká Martin Bačina, obchodní ředitel z Provident Financial.
Dobré zprávy z obchodu. Potraviny zlevňují, zákazníci víc utrácejí, uvádí analýza |
Situaci se pak snaží řešit různě. Čtvrtina se snaží najít pomoc u rodiny a pětina jde rovnou na Úřad práce s žádostí o sociální dávky. Pětina domácností ale naopak předpokládá, že se jejich finanční situace letos zlepší. To je výrazný posun oproti roku 2022, kdy podobou situaci očekávalo jen 9 procent domácností. Ve zmíněném roce mělo obavu o uplacení svých výdajů 39 procent všech domácností. Důvodem k optimismu je i ekonomická situace, která se od roku 2022 zlepšuje. Na to pak spotřebitelé reagují většími útratami. „Ceny energií se stabilizovaly, více je trápí výdaje spojené s bydlením, jako je hypotéka a nájem, ale už tolik neřeší vysoké ceny potravin,“ poukazuje Petr Javůrek.
Zjištění průzkumu tak naznačují na to, že pomyslné nůžky mezi střední třídou a nízkopříjmovými domácnostmi se stále více rozevírají. „Lidé s nízkými příjmy budoucnost tak pozitivně nevidí,“ myslí si Petr Javůrek.
Letos přitom prognózy naznačují, že by se situace mohla zlepšit. „Vláda přichází s fiskálním stimulem, který by měl rozpočty nízkopříjmových domácností zlepšovat. Ceny energií budou nižší, očekáváme i pomalejší růst cen potravin, než tomu bylo v loňském roce,“ říká Jana Steckerová, analytička Komerční banky.
