Zatímco v roce 2021 žilo pod hranicí příjmové chudoby celkem 32,4 procenta domácností sólo rodičů, v roce 2024 už to bylo 36,3 procenta. Podle studie jde v drtivé většina případů o samoživitelky. Tyto domácnosti přitom tvoří přibližně čtvrtinu všech domácností v Česku.
Tato čísla jsou o to více alarmující, že průměrně žilo v loňském roce pod hranicí příjmové chudoby jen 9,5 procenta domácností. V případě úplných rodin s dětmi je to pak dvanáct procent.
Důvodů, proč jsou domácnosti sólo rodičů tak často postiženy chudobou, je hned několik. „V Česku silně daníme částečné úvazky a nízké příjmy, které často samoživitelé mají. Nezvyšuje se ani sleva na poplatníka a děti, slevu na poplatníka nelze plně vyčerpat a podobně,“ říká Daniel Prokop, zakladatel výzkumné organizace PAQ Research.
Miliony dětí v ohrožení. Proočkovanost klesá kvůli chudobě i dezinformacím |
Současný trh práce s domácnostmi solo rodičů zkrátka příliš nepočítá. „Podíl částečných úvazků je minimální navzdory dříve napjatému trhu práce,“ říká Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas.
Kromě nedostatku pracovních příležitostí jsou zároveň málo dostupné školky a další služby pro děti jako nízkoprahové volnočasové aktivity. Což opět domácnostem solo rodičů ztěžuje možnost pracovat. „Systém výpočtu výživného od partnera navíc málo zohledňuje jeho socioekonomickou pozici a tudíž je často neodpovídající možnostem,“ dodává Daniel Prokop.
Další příčinou tohoto nárůstu je pandemie koronaviru, kdy ale samoživitelkám do určité míry pomáhaly nevládní organizace. Svou roli pak sehrála i vysoká inflace.
Doma a bez práce
Podle vědkyně z Institutu SYRI, která během pandemie sledovala soubor 32 matek samoživitelek, byl nejčastějším problémem nedostatek jídla. „Příčinou byla zpravidla špatná ekonomická situace matek. Mnohé neměly stabilní pracovní příjem, protože se jim nedařilo najít práci po rodičovské dovolené, další o práci přišly v důsledku pandemie,“ říká autorka výzkumu Radka Dudová.
Pracovní místo těchto žen bylo během pandemie často zrušeno, případně z daného místa samy odešly, protože musely pečovat o děti při uzavírkách škol. „K tomu se přidávalo uzavření školních jídelen, které jindy dětem poskytují alespoň jedno relativně levné a kvalitní jídlo denně,“ poukazuje Radka Dudová.
Řešení, které by danou situaci vyřešily, mnoho nebylo. Samoživitelky se uchylovaly například k prodeji oblečení nebo vybavení domácnosti, případně hledaly nárazové brigády, jako například darování krevní plazmy.
Reforma dávek podle analýzy poškodí samoživitelky. I přes růst životního minima |
Při snaze zažádat například o sociální dávky se pak často setkávaly s vyvíjením tlaku a odsudky, že by se měly být své děti schopny postarat bez ohledu na covidovou pandemii.
„Mezi samoživiteli a chudšími rodinami s dětmi čerpá dávky jen menšina oprávněných lidí. Zde je potřeba využít digitalizace a přihlásit se o podporu. Nyní třeba o příspěvky na bydlení a děti, od října o novou Superdávku,“ radí Prokop.
Chudobou jsou pochopitelně ohroženy i další skupiny obyvatel. „Samozřejmě jsou případy lidí s částečným invalidním důchodem, kteří jsou fakticky nezaměstnatelní,“ podotýká Petr Dufek. A dále také senioři. Těm se však z tohoto ohrožení podařilo výrazně vymanit.
Otrokovice staví nové byty. Sloužit budou také seniorům nebo samoživitelům |
„Vůbec nejvíce se z tohoto ohrožení vymanily domácnosti tvořené jednotlivcem starším 65 let. Těch byla v roce 2023 ohrožena více než třetina, zatímco v roce 2024 jich bylo necelých devatenáct procent,“ říká Táňa Dvorňáková, vedoucí oddělení příjmů, výdajů a životních podmínek Českého statistického úřadu.
